-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, co přesně způsobilo, že místodržící Slavata, Martinic a písař Fabricius bez vážných zranění přežili vyhození z okna Pražského hradu.?
V mnoha publikacích se uvadí zavádějící tvrzení , že pod okny bylo smetí, hromady písemností nebo hnůj. Slavata to však důrazně popíral. Proč tedy publikace knižní toto stále opakují dokola. V Knize Staroměstská exekuce se uvádí jako důvod přežití to, že pod okny kanceláře byl strmý svah a místodržící se sklouzly po něm nebo váleli sudy. Toto tvrzení mi přijde pravděpodobnější než stále opakovaná klišé o hromadě odpadcích nebo hnoje pod okny kanceláře. Je dost nepravděpodobné , že by to tam místodržící strpěli.
Dobrý den,
v současných publikacích se objevují obě varianty vysvětlení téměř záhadného přežití vyhozených úředníků z oken Pražského hradu při defenestraci v roce 1618. V publikacích jako "Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů" či ve Vámi zmíněné knize "Staroměstská exekuce", kde je celá jedna kapitola věnovaná okolnostem pádu, je přežití vyhozených pánů přičítáno spíše šikmému svahu pod okny.
Vžitější vysvětlení - tedy, že všechny tři vyhozené pány zbrzdila při pádu hromada papíru a dalších odpadků, dodnes citují jiní autoři (např. Radek Fukala - autor knih "Sen o odplatě", "Konec zimního království" či "Třicetiletá válka (...)") a převažuje ve starší literatuře.
Vysvětlení a podrobné rozebrání situace v knize "Staroměstská exekuce" je asi nejpodrobnější popis okolností defenestrace, kterou jsme k tomuto tématu našli. Podrobně se tomuto tématu věnuje ještě Ivana Čornejová ve svém článku "Panna Marie, zachránkyně defenestrovaných, a jezuité", který je ovšem zaměřen na dobové vnímání záchrany všech pánů jako na mariánský zázrak a samozřejmě je třeba uvést i hlavní práci k tématu, tedy soupis základních pramenů, které shromáždil Fridolín Macháček a otiskl v Časopise české historie 14 v roce 1908 (s. 197 - 211, 297 - 311, 436 - 451 - volně dostupné zde: http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/4518385)
"Budoucí líčení defenestrace novodobých historiků vycházela především z "Historie české" Pavla Skály ze Zhoře a z Historického sepisování Viléma Slavaty, přičemž Skála je preferován hlavně poté, co vyšla moderní Janáčkova edice." (Čornejová, I. s. 110 ) "Domnívám se jen, že nejpravděpodobnějším vysvětlením z těch "pozemských" je výklad, který poskytl Josef Petráň ve své knize Staroměstská exekuce. Po konzultacích s prof. Tesařem, odborníkem na soudní lékařství, usoudil, že muže vyhozené ze značné výšky (ale ani jejich přesná vzdálenost není doložena) spasil pád na šikmou stěnu hradního příkopu" (Čornejová, I. s. 111 ).
Použité a doporučené zdroje:
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
16.05.2018 13:09