-
To se mi líbí
-
Doporučit
Daniel Landa v písni Díkůvzdání zpívá o tom, že
zapaluje obvyklých 21 svic. Jaký význam má 21 svic, používá se tento počet
při nějakém náboženském obřadu nebo při jiné příležitosti?
Dobrý den,
význam, který by mohlo mít 21 svící, se nám bohužel v dostupných zdrojích nepodařilo nalézt, v žádném z nich se spojení čísla 21 spolu se svícemi neobjevuje. Uvádíme alespoň bližší informace k symbolice svíce jako takové a číslovky 21.
Svíce symbolizuje Boží světlo, Ježíše Krista (Světlo světa; jeho vítězství nad hříchem a smrtí - velikonoční svíce), církevní obec (sedm svíček na svícnech v Apokalypse), lidskou duši, víru, lásku, radost, očištění, oběť, obětavost (svítí jiným a sama se tím stravuje), ochranu (odpuzuje tmu, démony a jiná nebezpečí - hromnička), život, oko, čas, pomíjivost.
Spolu s praktickým významem světelného zdroje obdržela zapálená svíce již v antickém prostředí i význam úzce spjatý se symbolikou plamene a světla jako symbolu života a protiváhy tmy, spolu s ochrannými a lustračními funkcemi. V tomto období byla vosková svítidla stavěna před oltáři a obrazy bohů, užívána v souvislosti s kultem zemřelých i v průvodech pro zvýraznění moci vysokých státních úředníků. Přes počáteční odpor křesťanské církve se tyto zvyklosti přenesly i do křesťanského prostředí (stavění svící k hrobům mučedníků apod.). V počáteční fázi křesťanství logicky dosáhly svíce významného uplatnění jako jednoduché zdroje světla při tajných bohoslužbách, konaných v noci či ve špatně osvětlených prostorách. Nový symbolický aspekt plamene svíce se do Evropy rozšířil z Předního východu, kde se při bohoslužbách od 1. poloviny 5. stol. zapalovaly svíce při četbě z evangelií jako znázornění duchovního světla i projevu radosti ze spasení, které přinesl Ježíš Kristus. Ve smyslu křesťanské víry se pozměnila původní symbolika světla svíce: světlo začalo s odvoláním na slova Evangelia sv.
Jana (Já jsem světlo světa) zpřítomňovat Spasitele. Tento motiv je výrazný zejména o Velikonocích (paškál) i při některých liturgických úkonech a částech mše svaté.
V sakrálních prostorách se svíce původně stavěly vedle oltáře, od 2. stol.
před něj a posléze přímo na oltářní menzu. Jednotlivé církve, které používají svíce k liturgickým účelům, stanovily jejich složení i barvu (v katolickém prostředí byly oltářní svíce přinejmenším od 11. stol. běleny, aby jejich barva vosku symbolizovala nevinnost). Včelí vosk jako materiál pro výrobu svící měl vlastní symbolickou hodnotu spočívající v paralele mezi Ježíšem Kristem, synem panenské Bohorodičky, a voskem, produktem panenských včel, které bývaly samy o sobě připodobňovány ke Kristovi díky svému medu (symbolu sladkosti spásy) a žihadlu (spravedlnosti Božího soudu). Počet svící zapálených v kostele pak odrážel nejen význam církevního svátku, ale např. i celebrování obřadu vyšším duchovním, který stojí podle církevní hierarchie blíže ke Kristovi.
V lidové duchovní kultuře zaujímaly výsadní postavení svíce spojené s liturgickými obřady a úkony (např. paškál, hromničky aj.). Celá řada lidových názorů a praktik spojených se svícemi vychází z představy svíce života, kterou po narození zapaluje anděl a uhasíná ji smrt.
Svíce se v lidovém prostředí staly součástí slavnostní výzdoby domácností (o Vánocích výzdoba oken a vánočního stromku), hrobů zesnulých apod.
Svíčky, pochodně a misky s ohněm jsou často spojeny s obřady a rituály.
Svíčky jsou symbolem jemnějších sil. Zapálit je znamená vyvolat dobré síly, aktivovat je a uctít. Se svíčkami si můžeme na něco posvítit a darovat světelnou energii tomu, co bylo předtím v temnotách. Pomocí svíček prosíme dobré síly, aby posílily a nabily to, co ve svém životě potřebujeme. V různých barvách mohou symbolizovat živly, různé síly jako anděly, přírodní bytosti, mistry, ale i požehnání, léčení, ochranu, božskou vůli. Můžeme je zapalovat, abychom uctili předky, abychom udrželi spojení s lidmi v dálce, abychom zviditelnili energii, které působí na jednom místě, abychom zaplašili a spoutali démonické síly, abychom symbolicky obětovali.
Číslo 21 se skládá ze dvou čísel s širokou symbolickou platností (3 x 7), což mu propůjčuje zcela zvláštní charakter. Ve starozákonní knize Moudrost je duchu moudrosti přiřknuto jedenadvacet vlastností. V kom přebývají všechny, ten se může nazývat skutečně dokonalým. Již sedmička byla číslem Ducha a jeho darů, třikrát sedm tuto božskou sílu Ducha zdokonaluje.
Postavu uprostřed tarotové kary s číslem 21 lze vyložit jako dokonalého
člověka, který skládá svůj hold 4 představitelům elementů světa.
Zdroje, ze kterých jsme čerpali:
* Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska / hlavní redaktoři Stanislav Brouček a Richard Jeřábek; vědecký tajemník Lubomír Tyllner ; spoluredaktoři Dušan Holý et al. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007. Sv. 3. Věcná část O-Ž. s. 1013-1014. ISBN 978-80-204-1713-8 (Mladá fronta : sv. 3 : váz.).
* RULAND, Jeanne. Rituály a magické předměty : popis a aplikace více než 40 pomůcek a lexikon s více než 400 hesly : magie barev, vnitřní zření, aktivace pro magicko-rituální úkony, lexikon magických rituálních předmětů.
Olomouc : Fontána, 2004. S. 208-211. ISBN 80-7336-173-6.
* LURKER, Manfred. Slovník symbolů. V Praze : Euromedia Group - Knižní klub, 2005. S. 501-502. ISBN 80-242-1588-8.
* BECKER, Udo. Slovník symbolů. Praha : Portál, 2007. S. 286. ISBN 978-80-7367-284-3.
* RULÍŠEK, Hynek. Postavy, atributy, symboly : slovník křesťanské ikonografie. [České Budějovice] : Karmášek, 2006. ca 500 s. : il. (některé
barev.) ; 30 cm. ISBN 80-239-7434-3.
* WERNER, Helmut. Lexikon numerologie a mystiky čísel. Praha: Pragma, c2000.
255 s. : il. ; 18 cm. ISBN 80-7205-668-9.
* BETZ, Otto. Tajemný svět čísel: mytologie a symbolika. Praha: Vyšehrad, 2002. S. 117. ISBN 80-7021-546-1.
vse
--
Národní knihovna ČR
29.06.2010 09:54