Světová obchodní organizace (WTO)

Text dotazu

Jakou hraje úlohu Světová obchodní organizace (WTO)
v agrární politice?

Odpověď

Dobrý den,

světová obchodní organizace WTO byla založena v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a o obchodu (GATT) a je jediným mezinárodním orgánem zabývajícím se pravidly globálního obchodu mezi státy. Ústředním bodem této organizace jsou dohody WTO, které jsou dojednávány a podepisovány většinou států světa a ratifikují je jejich parlamenty. Cílem je pomáhat výrobcům zboží a služeb a provozovat obchod vývozcům a dovozcům.

Světová obchodní organizace vznikla 1.ledna 1995 a nahradila tak Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), která byla ustavena v roce 1948. Sídlem WTO je Ženeva a počet členů je kolem 150 zemí, dalších 30 zemí se do WTO hlásí.

Pravidla WTO se vztahují na 97 % celkového světového obchodu.

Hlavní náplní činnosti WTO je podpora fungování mezinárodního obchodu na základě systému daných pravidel, nestranné urovnávání sporů mezi vládami a organizace obchodních jednání. Jádrem systému je zhruba 60 dohod WTO, jež tvoří právní základ mezinárodního obchodu a obchodní politiky. Tyto dohody vycházejí mimo jiné z následujících zásad: nediskriminace, volnější obchod, podpora konkurence a zvláštní dohody s méně rozvinutými zeměmi. Jedním z cílů WTO je omezení protekcionismu.

Zemědělství a WTO

- Z výše uvedeného vyplývá, že členský stát musí dostát svým přijatým závazkům na základě podepsané a parlamentem ratifikované Dohody o zemědělství. Také ČR má svou Listinu koncesí a závazků. Od vstupu do EU vystupuje však ČR jako součást EU a v budoucnosti bude tedy mít společnou Listinu koncesí a závazků Světová obchodní organizace a zemědělství

-u domácích podpor má dojít k jejich snižování (těch druhů, které škodí obchodu) ve třech pásmech s tím, že k většímu snížení dojde v tom pásmu, kde jsou tyto podpory nejvyšší, k nižšímu tam, kde jsou tyto podpory nižší. Měly by se odstranit nejen vývozní subvence do roku 2013 s podstatným snížením do roku 2010, ale také všechny další formy vývozních podpor (paralelismus).

U přístupu na trhu by snižování cel mělo nastat ve čtyřech pásmech v závislosti na výši cel, přičemž u vyšších cel by mělo být snížení větší.

Názory na procentické snížení cel se u jednotlivých skupin členských zemí WTO značně různí, přičmž pro rozvojové země jsou určena volnější kritéria.

Po praktické stránce to znamená :

-Každý členský stát disponuje celním sazebníkem, kde jsou uvedeny celní sazby na zemědělsko-potravinářské výrobky a kde jsou na každý rok stanovena cla (v letech 1995 - 2000 se cla každoročně snižovala o šestinu, nyní zůstala úroveň cel stejná jako v roce 2000). Členský stát nemůže cla autonomně měnit, protože se jedná o tzv. vázaná cla, jinými slovy cla závazná. Změnu cel (většinou se jedná jen o zvýšení) lze připustit pouze vyjednáním v rámci Zemědělského výboru WTO, a to spolu s řádným zdůvodněním a předložením příslušných dokladů. Je také nutno počítat s poskytnutím možné kompenzace dalším zemím, např. snížením cel na jiné výrobky, pokud by vývozcům z těchto zemí hrozila ztráta z titulu zvýšeného cla.

-U výrobků, které nesly označení SSG (Special Safeguard provisions) a kde se jednalo o zvláštní ochranná opatření, bylo možné navyšovat cla předepsaným způsobem a za předem stanovených kritérií. ČR tohoto institutu příliš nevyužívala.

-Členský stát nemůže používat žádné další prostředky, které by bránily dovozům. Není možné zavádět např. kvóty na dovozy, zákazy dovozů ani další skryté překážky zvané netarifní, jako jsou třeba opatření fytosanitární a veterinární, daňová, administrativní (např. manipulace s dovozními licencemi), pokud nejsou oprávněné.

-Členský stát může ovšem přijmout některá opatření na zastavení nebo dočasné přerušení dovozů, pokud jsou oprávněná a hrozí újma domácím výrobcům (domácímu průmyslu). V tom případě se uplatňuje Dohoda o ochranných opatřeních (Agreements on Safeguards), vycházející z článku 19 GATT.

Pravidla uváděná v dohodě jsou velmi přísná, protože je přesně stanoven nejen postup, ale také co se rozumí ohrožením domácího výrobce, pokud se použijí kvóty, jak mají být velké, dále jsou zde stanoveny různé lhůty pro použití těchto opatření a také možnosti kompenzací pro země, které zastavením dovozů mohou být postiženy.

-Také domácí podpory (dotace) nemůže členský stát vyplácet jak se mu zlíbí nebo jak to umožňuje situace v jeho rozpočtu. Zde jde ovšem o podpory, které přispívají ke zvyšování produkce, jež nepříznivě ovlivňuje obchod, např. plošné podpory cen placených zemědělcům, různé druhy podpor na podněcování produkce výrobků, administrativní ceny při intervenčních nákupech apod.

Těmto podporám se v žargonu WTO říká podpory žluté skříňky (amber box). Jsou nežádoucí z hlediska mezinárodního obchodu a členské státy v rámci svých Listin koncesí a závazků přijaly závazky na jejich snižování (viz výše).

-Existují další podpory, které nemají na mezinárodní obchod zbožím negativní vliv. Ty mohou členské státy používat zcela legálně bez přijímání závazků na jejich snižování. Jedná se opět o dva druhy podpor, které si našly v žargonu WTO svůj výraz: podpory modré skříňky (blue box) a podpory zelené skříňky (green box). Podpory modré skříňky jsou např. dobře známé přímé platby EU.

Tyto podpory jsou totiž limitovány (v EU to bylo na úrovni roku 1992) a poskytovány účelově na plochu nebo na počet zvířat a neměly mít nepříznivý vliv na obchod. V zelené skříňce se pak nacházejí všechny ostatní podpory, jako je podpora výzkumu a vývoje, školení pracovníků, podpory veterinárního a rostlinolékařského charakteru, podpora pojištění a pomoc při živelných pohromách apod.

-Vývozní subvence, hojně používané zejména v EU, podléhají rovněž závazkům na snižování. Není tedy možné, aby si členský stát dotoval své vývozce podle své vlastní potřeby pokud přitom nerespektuje úroveň svých závazků. Pokud je úroveň závazků na výrobek, např. hovězí maso na daný rok respektována a to jak v množství tak i hodnotě (např. 40 000 tun v hodnotě XY), jsou subvence legální. Velké stížnosti, které naše zemědělská obec často adresovala EU, že nelegálně používá vývozní subvence, byly tedy založeny na špatném základě.

-Existují další formy, často skryté, podpor vývozu. Ty se staly předmětem zvýšeného zájmu v probíhajícím Rozvojovém kole. Jde o potravinovou pomoc hlavně rozvojovým zemím, za kterou se skrývá dotování vývozu nebo skrytě dotované vývozy národních monopolů (za vyšší cenu nakupují a za nižší cenu prodávají v zahraničí, např. obilí) a dále to může být také poskytování výhodných vývozních úvěrů, záruky na tyto úvěry anebo pojišťování vývozních úvěrů, které vlastně zvýhodňují domácí vývozce proti vývozcům z těch zemí, kde se takové úvěry neposkytují nebo je jejich rozsah menší.

-Řešení sporů je založeno na přesných pravidlech, hlavně však jsou ve všech fázích vedení sporů stanoveny lhůty. V podstatě se jedná o to, že strany, které jsou ve sporu, mohou nejdříve žádat o konsultace, a pokud se nepodaří najít řešení, nastupuje ustavení tzv. panelu z odborníků, který daný spor posoudí a vydá zprávu. Konečná zpráva je schválena Orgánem pro řešení sporů (Dispute Settlement Body), v němž jsou zastoupeny všechny členské státy.

-Sankce, které zemi hrozí, pokud nerespektuje rozsudek Orgánu pro řešení sporů, mohou mít charakter zrušení výhod, kterými země disponuje nebo povinností, které má vůči této zemi země žalující. Sankce by se měly odvíjet ve stejném sektoru, kde vznikl předmět sporu (např. dohoda o službách), ale mohou se vztahovat i na jiné sektory (třeba na zemědělství - zvýšení cel při dovozu do žalující země).

zdroj: http://www.mze.cz

http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/mezinarodni-organizace/svetova-obchodni-organizace-wto.html

http://www.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/?i=134

http://www.wto.org/