-
To se mi líbí
-
Doporučit
Kdy se začaly používat svaté obrazy zavěšené nad manželskými postelemi, co měly symbolizovat a kdo byli autoři těchto obrazů.
Děkuji
Dobrý den,
v ukázkách z dobového tisku nebo knih, není bohužel patrné, odkdy se datuje zavěšování svatých obrázků nad hlavou manželů v ložnicích. Jedno ale je jisté, že měly symbolizovat neposkvrněnost manželství a boží ochranu. Konkrétní autoři také nejsou většinou známi, jedná se o zarámované reprodukce obrazů, často ale v rámech, které asi měly možná větší cenu, než obraz sám a tím byl výsledný efekt umocněn.
Ukázky jsou z různých zdrojů:
"...Rozhodujícím časem, kdy docházívalo к výměně nábytku, byly oddavky - příchod „mladé“ hospodyně do stavení. Měnil se všechen nábytek nebo alespoň část starého nábytku, zvláště vybavení světnice... Od třicátých let zaznamenáváme, že se svatbou mladého hospodáře se pronikavě zlepšuje vybavení novým kuchyňským nábytkem, který si přináší nevěsta věnem nebo si jej pořizují mladí manželé společně brzy po svatbě.
Vybavení světnice pak: manželské postele, některé s nočními stolky, dvě dvoudílné skříně, menší stůl a někdy ještě příborník, pohovka, toaletka se zrcadlem.
Téměř v každé světnici - kříž. Visí samostatně nebo tvoří střed sakrální výzdoby stěny... Obrazy a sošky jsou většinou tuctovým zbožím, barvotisky, ale ojediněle se najde významnější lidová práce... Církevní příslušnost obyvatel vtiskla domu ráz kultovní výzdoby světnice... Ve většině světnic jsou nad manželskými postelemi oválné obrazy s náboženským motivem...
Čerpáno z: TAUSCH, Jaromír. Batelovsko: kronika o lidové kultuře, tradicích a životě lidí. Batelov: Obecní úřad v Batelově ve Vydavatelství 999, 2006. s. 82- 84. ISBN 80-86391-21-3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c60e42b0-d072-11e4-b880-005056825209
(Výzkum):...oválné Madony a zvětšeniny svatebních fotografií nad postelemi v ložnici,... Při výzkumu jsme se pokoušeli zjistit původ výzdobných předmětů. U většiny obrazů jde o dědictví nebo dar, například ke svatbě,...
Autoři těchto děl jsou docela anonymní nebo jejich jméno nic neprozrazuje, může pocházet od umělců lokálního nebo regionálního významu..., po umělecké stránce jsou na podobné úrovni. Špičkové umění proniklo zatím do domácností jen v po době několika málo reprodukcí (Leonardo da Vinci, Mařák, Trnka, Lada, Purkyně). Z religiózních námětů převažuje nad ostat- ními Madona s Jezulátkem, a to převážně v ložnicích;..
Čerpáno z: FROLEC, Václav. Horní Věstonice: společenské a kulturní proměny jihomoravské vesnice. Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 1984. s. 248. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:cc39c7c0-aac8-11e8-830e-005056825209
Nad postelemi visely svaté obrazy z matčiny výbavy, Kristus a Panna Maria,...
Zdroj: ZÁBRANOVÁ, Jiřina a KABÍČEK, Jaroslav. Ohlédnutí. Praha: Torst, 1994. s. 26. ISBN 80-85639-20-3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:14b01df0-ffc6-11e2-9439-005056825209
Samostatné rodové či rodinné záštity v soukromých domech byly však zpravidla umisťovány v interiéru domu, v síních, na schodištích, také na čestném místě v salonu, pokoji. V nájemných bytech bývala rodinná či rodová záštita instalována často nad manželskými postelemi v ložnici, v souvislosti s územ neposkvrněného, věrného manželského, rodového lože, i v kuchyni, v souvislosti s územ společného rodinného stolu...
Zdroj: ŠTAJNOCHR, Vítězslav. Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánská ikonografie, mariánská poutní místa. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum, 2000. s. 28. ISBN 80-86785-10-9. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:49eff350-cc6a-11e5-b8a1-5ef3fc9bb22f
Ukázky v tisku v trochu odlehčeném tónu:
My jsme měli doma na zdech reprodukce, neměli jsme žádnou Marii v polokruhu, a v ložnici na zdi jsme měli obraz Lešetínského kováře. Ta jeho hrdá tvář — v ní spočívala i naše hrdost, prostě my jsme byli hrdá rodina! Jako by ten Lešetínský kovář reprezentoval naši rodinu, a proto si jej otec vybral, aby visel u nás v ložnici nad manželskými postelemi. V jiných rodinách byly svaté obrázky, různými andělíčky a Panenkou Marií počínaje a obrazy Ježíše Krista konče..
Zdroj: JEMELKA, Martin. Lidé z kolonií vyprávějí své dějiny. Ostrava: Repronis, 2009. s. 249-250. ISBN 978-80-7368-711-3. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:13bbc6d0-265f-11e5-8454-005056825209
Zvláštní zmínky však zasluhují malířská díla, zavěšená nad manželskými postelemi. Orthodoxním tvarem těchto obrazů je ladný ovál, v němž jest se zdarem směstnána ležící a usmívající se dáma, po níž se šplhá sličné robátko, či jiná, neměně sladce se uculující paní, obklopená nezbedným stádem amorků, s růžovými hýžděmi. Tyto cukrové fešandy v oválech se celkem dobře vyjímají, střeží-li pod sebou snící párek mladičkých novomanželů... Na rozhraní obou století byl velmi oblíben obraz Kristovy hlavy od Gabriela Maxe. Jeho umělecká cena byla neobyčejně zvýšena tím, že oči Kristovy se na prvý pohled zdály zavřeny, „ale po delší době pozorování zíraly na nás plny nekonečného milosrdenství“ (jak zní slovní doprovod к tomuto znamenitému dílu, vyvěšený za výkladem jednoho pražského rámařství). Zmíněný Maxův obraz byl do té míry vážen pražským měšťanstvem, že Herrmannův otec Kondelík a jeho výborná manželka, neopominuli jím podaroval manželskou ložnici dcery Pepičky. Jinak ze svátých obrazů těšilo se v těchto dobách zvláštní oblibě Liebscherova trojdílná Valašská Madona. Z výčtu nejoblíbenějších námětů, jež byly uznány za vhodné, aby visely nad vznešeným symbolem stavu manželského, vidíme jasně, že naši otcové vybírali tuto nástěnnou výzdobu velmi opatrně. Jen nejseriosnějším tématům bylo propůjčeno to representační místo, na které se konečně s úctou upíraly oči hostí, kterým novomanželé, plni pýchy, ukazovali zbrusu nové zařízení bytu. Kdežto originálům byl vyhrazen salon či jídelna, nevyžadovalo se od oválného nadpostelníku, aby představoval ruční práci. Stačila reprodukce. Ovšem, nákladná... náš muž i jeho polovice, jsou vždycky ochotni vydat značný peníz za obraz. Ovšem jen tehdy, je-li „umělecký."
Zdroj: BRDEČKA, Jiří. Současníci a obrazy. In: Světozor: světová kronika současná slovem i obrazem : časopis pro zábavu i poučení. Praha: J. Otto, 01.11.1940, 40(44). s. 509. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6b654460-046b-11e7-bff9-005056825209
Umění, architektura, muzeologie
--
Národní knihovna ČR
14.01.2022 16:39