-
To se mi líbí
-
Doporučit
K průběhu bitvy u Sudoměře bych Vás požádala o upřesnění průběhu této bitvy dotazem, kudy vedla demarkační linie. Děkuji.
Dobrý den, z použité literatury se nám nepodařilo zjistit a ujistit se, že by při bitvě u Sudoměře byla využita demarkační linie. Ta je charakterizována jako "smluvně sjednané předběžné stanovení hranic mezi dvěma státy, především po válečných střetnutích". Mezi nejznámější příklady patří demarkační čára podél 38. rovnoběžky, která rozděluje Korejský poloostrov; Smlouva z Tordesillas z roku 1494, která rozdělila sféru vlivu mezi Španělsko a Portugalsko (také známá jako demarkační linie na Atlantikem); demarkační linie v Evropě v roce 1945.
Bitva u Sudoměře měla následující průběh:
V bitvě se Žižka silné přesile postavil mezi dvěma rybníky - Markovcem a Škaredým (ten byl sice vypuštěný, ale plný bahna). Husité se postavili mezi ně a hráz přehradili vozy. Rytíři nejprve zaútočili po hrázi rybníka, která byla úzká a jízda se tak nemohla rozvinout a navíc narazila na husitské vozy. Po zmařeném útoku zaútočil nepřítel přes vypuštěný rybník. Do bahna ovšem koně zapadli, rytíři v brnění museli sesednout a i oni měli přirozeně problémy s pohybem a proměnili se v nepohyblivé a snadno zranitelné terče.
Husité tak využili nejen terénu, ale poprvé také polní opevnění - vozovou hradbu.
Tak je ve většině publikací s malými rozdíly v podrobnostech popsána bitva u Sudoměře. Máte-li zájem o další informace, můžete projít použitou či doporučenou literaturu uvedenou v závěru odpovědi.
Pokud máte i přes tento záporný výsledek zájem dozvědět se více a pokračovat v hledání, potřebovali bychom podrobnější informace, např. kde jste se dozvěděla, že byla v této bitvě vyznačena demarkační čára, v jakých souvislostech nebo jestli se jednalo opravdu o demarkační linii a ne např. "pouze o onu hráz", kterou husité využili.
S dotazem se můžete také obrátit na knihovnu Vojenského historického ústavu, která taktéž poskytuje službu Ptejte se knihovny, viz.
http://www.vhu.cz/cs/stranka/knihovna/ .
Použitá a doporučená literatura k prostudování:
* KLUČINA, Petr. Jak válčili husité. 2. vyd.. Praha : Naše vojsko, 1987. 77 s.
* HORA-HOŘEJŠ, Petr. Toulky českou minulostí. Druhý díl, [Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197 - 1526)]. 2. vyd.. Praha : Baronet, 1995. 454 s. ISBN 80-85890-20-8.
* KLUČINA, Petr; et al.. Vojenské dějiny Československa. Vyd. 1.. Praha :
Naše vojsko, 1985-1989. 5 sv.
* PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba. 3. vyd. (díl 1. a 2.), 2. vyd. (díl 3. a 4.), 1. vyd. v 1 sv.. Praha : Odeon, 1992. [973, 1191] s. ISBN 80-207-0385-3 .
* TOMEK, Báclav Vladivoj. Jan Žižka. Předml. Petr Čornej. Praha : V ráji, 1993. 12, 228 s. ISBN 80-900875-7-4.
* JUROK, Jiří. Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce. Vyd. 1.. České Budějovice : Veduta, 2006. 298 s. ISBN 80-86829-22-7.
* DURDÍK, Jan. Husitské vojenství. 2. upravené a dopl. vyd.. Praha : Naše vojsko, 1954. 242 s.
* KRATOCHVÍL, Miloš. Památné bitvy našich dějin : rok 1126 až 1920. Český Těšín : Agave, 2001. 336 s. ISBN 80-86160-45-9.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
29.04.2009 15:26