Strašidelné efekty

Text dotazu

Dobrý den, ráda bych se dozvěděla něco o tom, jak se tvoří strašidelné efekty (ve filmu, divadle, domech hrůzy,....), na jakém principu fungují, popřípadě, co vše je vlastně strašidelné.
Zatím se mi na toto téma nepodařilo nic najít.
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

prošli jsme několik knih o zákulisí divadla a filmu, ale přímo odpovědi na vaše otázky jsme nenašli. Domníváme se totiž, že možná ani nikde popsány nejsou. Vždy záleží na konkrétním zvukaři - ruchaři, který mý strašidelný zvuk vytvořit, zrovna tak má každý mistr zvláštních efektů v divadle nebo filmu svoje know- how a nikde ho nezveřejňuje.

Strašidelné může být pro každého z nás něco jiného. Někdo se bojí tajemných zvuků, někdo zahalených postav, o kterých má svoji a mnohdy zbytečnou, strašidelnou představu, která ho děsí. Malé dítě se bojí něčeho úplně jiného, než dospívající či dospělí.

V knize autorů ANDRIKANIS, Ekaterina, KONDAKOV, Sergej. Jak se točí film... Filmová abeceda v praxi. Praha: Votobia, 2004. se píše:

"Všechno, co není lidská řeč a není hudba, jsou ruchy (občas se nazývají "hluky"). Ruchy patří ke každé epizodě: lidské kroky, bublání, hučení větru, ...Upravováním ruchů, hluků, všech druhů šumění a jiných patřičných zvuků se ovšem zabývají odborníci. Ruchaři jsou opravdoví virtuósové...Jednou jsem například požádala ruchařku, aby bylo slyšet skřípání mozku za ušima. Dlouho přemýšlela, zkoušela varianty, spojovala různé pásky, měnila rychlost reprodukce. A v celku to znělo jako rovnoměrný rachot mozkových strojů, syčení, skřípění a řinčení opracovávaných myšlenek, přehlušující šumění okolního světa."

Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Provázejí ho různé projevy, zpravidla zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, někdy husí kůže. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Strach motivuje k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním.

Strach rozlišujeme na atavistický, který je vrozený (strach z bouře, ze tmy, z některých zvířat) a naučený (strach ze stáří, osamělosti, ztráty zaměstnání atd.).

Přestože strach se původně vyvinul jako negativní, varující emoce, pro mnohé lidi jsou určité formy strachu příjemné a často si jej úmyslně vyvolávají - sledováním, čtením či vyprávěním hrůzostrašných příběhů (hororů), ale také provozováním tzv. extrémních sportů.

Některé pohádky vyprávějí o lidech, kteří neznají strach, nejznámější je Nebojsa.

(Čerpáno z Wikipedie)

"Strach prožívá každý z nás, i když každý z něčeho jiného. Někoho svazuje více, někoho méně. A u někoho může být strach přímo poruchou..." (Z webové stránky Jakuba Hučína)

Dobrý den,prošli jsme několik knih o zákulisí divadla a filmu, ale přímo odpovědi na vaše otázky jsme nenašli. Domníváme se totiž, že možná ani nikde popsány nejsou. Vždy záleží na konkrétním zvukaři - ruchaři, který mý strašidelný zvuk vytvořit, zrovna tak má každý mistr zvláštních efektů v divadle nebo filmu svoje know- how a nikde ho nezveřejňuje.Strašidelné může být pro každého z nás něco jiného. Někdo se bojí tajemných zvuků, někdo zahalených postav, o kterých má svoji a mnohdy zbytečnou, strašidelnou představu, která ho děsí. Malé dítě se bojí něčeho úplně jiného, než dospívající či dospělí.V knize autorů ANDRIKANIS, Ekaterina, KONDAKOV, Sergej. Jak se točí film... Filmová abeceda v praxi. Praha: Votobia, 2004. se píše:"Všechno, co není lidská řeč a není hudba, jsou ruchy (občas se nazývají "hluky"). Ruchy patří ke každé epizodě: lidské kroky, bublání, hučení větru, ...Upravováním ruchů, hluků, všech druhů šumění a jiných patřičných zvuků se ovšem zabývají odborníci. Ruchaři jsou opravdoví virtuósové...Jednou jsem například požádala ruchařku, aby bylo slyšet skřípání mozku za ušima. Dlouho přemýšlela, zkoušela varianty, spojovala různé pásky, měnila rychlost reprodukce. A v celku to znělo jako rovnoměrný rachot mozkových strojů, syčení, skřípění a řinčení opracovávaných myšlenek, přehlušující šumění okolního světa."Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Provázejí ho různé projevy, zpravidla zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, někdy husí kůže. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Strach motivuje k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním.Strach rozlišujeme na atavistický, který je vrozený (strach z bouře, ze tmy, z některých zvířat) a naučený (strach ze stáří, osamělosti, ztráty zaměstnání atd.).Přestože strach se původně vyvinul jako negativní, varující emoce, pro mnohé lidi jsou určité formy strachu příjemné a často si jej úmyslně vyvolávají - sledováním, čtením či vyprávěním hrůzostrašných příběhů (hororů), ale také provozováním tzv. extrémních sportů.Některé pohádky vyprávějí o lidech, kteří neznají strach, nejznámější je Nebojsa.(Čerpáno z Wikipedie)"Strach prožívá každý z nás, i když každý z něčeho jiného. Někoho svazuje více, někoho méně. A u někoho může být strach přímo poruchou..." (Z webové stránky Jakuba Hučína)

Obor

Divadlo, film, tanec

Okres

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

22.03.2013 13:32