-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
ráda bych zjistila, jaké jsou rozdíly mezi státní správou a samosprávou?
Také mě zaujaly pojmy přenesená a samostatná působnost, co přesně znamenají
a jak doplňují státní správu nebo samosprávu?
Dobrý den,
státní správa je definována jako veřejná správa uskutečňovaná státem, přičemž v každé společnosti zorganizované ve stát je státní správa nezastupitelnou součástí veřejné správy. V tomto smyslu je státní správa také základem, jádrem veřejné správy. Je odvozována od samotné podstaty, postavení a poslání státu, od podstaty a způsobů realizace státní moci. Svým charakterem je státní správa zvláštním druhem společenského řízení, uskutečňovaného státem. Pojem státní správa je užíván jak v tzv.
organizačním pojetí, kdy se jím rozumí orgány státní správy, tak v tzv.
funkčním pojetí, kdy jde prakticky o výkon státní správy jakožto výkon podzákonné nařizovací činnosti těchto orgánů.
Samospráva označuje zpravidla oprávnění určitého společenského organismu obstarávat právem vymezený okruh svých záležitostí samostatně, relativně nezávisle na širším společenském organismu, jehož je součástí. Politický pojem samosprávy znamená pouhý organizační princip státní správy (státní správu obstarávají nejen úředníci, ale i zástupci občanů), přičemž subjektem státní správy je sám stát. Právní pojem samospráva vyjadřuje skutečnost, že veřejné záležitosti spravuje někdo jiný než stát, tj. veřejnoprávní svaz.
Samospráva se obvykle člení na územní a zájmovou. Podstata územní samosprávy spočívá v tom, že je "mikrokosmem státu", univerzalitou působnosti a vrchnostenské moci v tom smysli, že např. obci podléhají všechny osoby a jejich prostřednictvím i všechny věci na jejím území. Také samospráva zájmová působí na určitém území, ale její vrchnostencká moc, resp.
pečovatelská činnost, se týká jen určitého okruhu osob.
Působnost obcí je institutem, jímž se obecně řečeno rozumí právně vymezený okruh společenských vztahů, předmět, obsah a rozsah činnosti, v nichž obec realizuje svoji pravomoc. Podle platné právní úpravy přichází u obcí v úvahu působnost dvojího druhu, a to jednak tzv. působnost samostatná a dále tzv.
působnost přenesená. U samostatné působnosti hovoříme o klasické obecní samosprávě či samosprávné působnosti obce, v jejímž rámci obce spravuje svoje záležitosti samostatně, přičemž je vázána jen zákony a obecně závaznými právními předpisy, vydanými ústředními orgány k jejich provedení.
U přenesené působnosti naproti tomu jde o výkon státní správy, ovšem o takový výkon, který stát nerealizuje přímo, svými orgány, nýbrž nepřímo a to prostřednictvím obcí a jejich orgánů. Při výkonu přenesené působnosti se obce řídí zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích také usneseními vlády a směrnicemi ústředních orgánů státní správy.
Přenesená působnost zahrnuje státní správu, u které stát sice vychází z toho, že patří jemu, ale jejíž bezprostřední výkon považuje za vhodné svěřit obcím jako představitelům místní samosprávy, a to proto, aby si občané mohli základní záležitosti z oblasti státní správy vyřizovat přímo na místě.
Literatura, ze které jsme čerpali (obsahuje k jednotlivým heslům ještě další
informace):
MADAR, Zdeněk et al. Slovník českého práva. Díl II., P-Z. Praha: Linde, 1995. ISBN 80-85647-62-1.
Politické vědy. Vojenství
--
Národní knihovna ČR
04.07.2008 08:51