-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
Prosím vás o upřesnující informaci k následující citaci:Stavitel téměř
padesátky rybníků za své zásluhy získal roku 1519 od své vrchnosti menší
statek a taková privilegia, že byl prakticky zbaven poddanství.
Byla čerpána z tohoto
odkazu: http://www.google.cz/url?sa[…]mp;cd=35&ved=0CDUQF
jAEOB4&url=http%3A%2F%2Finfo_historik.sweb.cz%2F2000-10%2F2000-10-03.htm
&rct=j&q=%C5%A1t%C4%9Bp%C3%A1nek%20netolick%C3%BD&ei=BgrxTf-3Boq
aOt3GsawD&usg=AFQjCNE2BxhFdx3Uj_L5t0wxDIedjpvN9w
Zajímalo by mě, jaký statek Netolický za své služby od Rožmberků získal
Děkuji.
Dobrý den,
bohužel se nám nepodařilo nalézt žádný tištěný zdroj, který by blíže specifikoval majetek darovaný Štěpánkovi Netolickému. Nejblíže původním pramenům je pravděpodobně text rožmberského kronikáře Václava Březana, v komentáři A.Kubíkové je pak k této Březanově zprávě pouze uvedeno, že v listopadu 1519 daroval Petr IV. z Rožmberka Štěpánkovi Netolickému určité
pozemky u Třeboně a uvolnil ho z poddanství:
titulek zápisu: Štěpánek panství třeboňské rybníky zlepšil, vodu stokou novou na ně přivedv. Proto omilostněn.
text zápisu: Byl těch časů Štěpánek fišmejstr panství třeboňskýho, rodilý z Netolic, jehož původem velmi to panství na rybnících zlepšeno. Ten vyměřil tok té strouhy, neb stoku, kterouž po panství tom až podnes voda živá na rybníky velmi platně, od Třeboně počna, až do Horusickýho rybníka vede se a za mnoho vážiti se může. Nebo před lety do rybníkův vody jmíti nemohli a zimním časem ryby pod ledy dusily se, aneb k prohlubním se zdvihaly. Proto velikými milostmi Štěpánek od pana vladaře předně osvobozen, k tomu rolím, lukami, zahradami, rybníky i jinými grunty obdařen. Páni potomní vladaři, pan Jan Strakonický i pan Vilém ráčili mu těch výsad potvrditi.
* KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana. České Budějovice : Veduta, 2005. s. 55-56, 158. ISBN 80-86829-10-3.
Další tištěné prameny pak jen tento dar rožmberského vladaře Štěpánkovi Netolickému různě formulují, zdá se však, že všechny tyto informace vycházejí z jednoho pramene, kterým je, podle naší doměnky, výše uvedený Březanův text. Jedinou výjimku tvoří kniha Rybníkářství na Třeboňsku, podle níž "Štěpánkovo bohatství spíše plynulo z jeho hospodářství v Třeboni a Lutové (!)". Zboží Lutová však podle dostupných informací připadla k Třeboni sice již před rokem 1424, ale roku 1508 směnil Petr z Rožmberka vsi Lutovou, Stříbřec a Chlum s Konrádem Krajířem z Krajku za Cep a Volf starší z Krajku odprodal okolo roku 1554 dvůr v Lutové rybníkáři Mikuláši Ruthardovi z Malešova.
* HADAČ, Václav A. Štěpánek Netolický. In MOKRÝ, Theodor. Hospodářství rybniční. Písek : Knihkupectví a nakladatelství Františka Podhajského, 1935.
s. 301-302.
Zásluhy a věrné služby Štěpánkovy došla nejednou ocenění i u jeho chlebodárce, jenž svého věrného služebníka roku 1519 obdařil značnými milostmi, rolemi, lukami, zahradami i rybníky a jinými grunty. Již roku 1524 měl Štěpánek Netolický z rožmberské komory roční plat 40 kop grošů, t.j.
tolik jako purkrabí a jediný hejtman panství měl plat vyšší než oni (60 kop).
* MÍKA, Alois. Osud slavného domu : rozkvět a pád rožmberského dominia.
České Budějovice : Růže, 1970. s. 83.
Roku 1519 mu Petr IV. z Rožmberka daroval malý stateček s ornými pozemky, loukami, zahradami a drobnými rybníčky a současně zvláštním privilegiem zlepšil jeho právní postavení - ve skutečnosti Štěpánka zbavil poddanství.
Nepovýšil ho sice do zemanského stavu, ale v praxi se jeho postavení přiblížilo urozeným rožmberským úředníkům. Štěpánek si našel bohatou nevěstu a roku 1522 se oženil s paní Dorotou, vdovou po třeboňském písaři Lukšovi, která mu přinesla věnem výstavný dům na severní straně třeboňského náměstí (nynější čp. 89).
Další majetek přibyl Štěpánkovi Netolickému i sňatkem (19.1.1522) s paní Dorotou, vdovou po třeboňském písaři Lukšovi. Tak získal mimo jiné i výstavný dům v Třeboni, na severní straně rynku; dnešní číslo 89. Osobností a dílem Štěpánka Netolického se podrobně zabýval třeboňský archivář Václav Hadač, podle jubilejního článku sepsal Hadač i dějiny rožmberského rybníkářství, které v té době byly v rukopisné podobě uložené v tehdejším Státním archivu v Třeboni. Doporučili bychom Vám tedy obrátit se s Vaším dotazem na nynější Státní oblastní archiv v Třeboni (http://www.ceskearchivy.cz/), zda by Vám neporadili další prameny, eventuálně Vás nasměrovali na dobové písemnosti, které by tuto informaci mohly obsahovat.
další použitá literatura:
* ANDERSKA, Jiří. Lesk a sláva českého rybářství. Pacov : Nuga, 1997. s.
59-90. UISBN 80-85903-06-7.
* PLECHÁČEK, Ivo. Václav Hadač sedmdesátníkem. Archivní časopis, 1961, č. 3.
s. 181-182.
* HULE, Miroslav. Rybnikářství na Třeboňsku : historický průvodce. Třeboň :
Carpio, 2000. s. 22. ISBN 80-86434-00-1.
* SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 3. Praha :
Tiskem a nákladem knihtiskárny Františka Šimáčka, 1884. s. 130, 272 ; Díl 4.
Praha : Tiskem a nákladem knihtiskárny Františka Šimáčka, 1885. s.157. Dílo je volně dostupné v Digitální knihovně Kramerius http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/24558402.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
20.09.2011 13:36