Starověké báje a pověsti o amazonkách

Text dotazu

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na knihy, ve kterých bych se dočetla (česky) všechny starověké pověsti o amazonkách, ale pokud možno v jejich co nejpůvodnější podobě - ideálně nějaký přeložený originál. Můžete mi poradit nějaké konkrétní tituly?
Díky!

Odpověď

Dobrý den,

Amazonky, které pravděpodobně žily ve vzdálených končinách za hranicemi řeckých státních útvarů, fascinují lidstvo už více než tři tisíce let. Za tu dobu o nich vzniklo mnoho pověr a mýtů. Všímali si jich stejně tak velcí starověcí spisovatelé (Homér, Aischylos, Vergilius) jako historikové (Hérodotos, Apollónos Rhódský a další). Ani jedni jejich skutečnou existenci nikdy nezpochybňovali.

Podle antických spisovatelů Amazonky pocházely z dalekých východních krajů, jejichž obyvatele Řekové nazývali souhrnně jako Skýty (barbary).  Ženy zde žily tvrdý život velmi odlišný od řeckého modelu. Ve všech záležitostech včetně válečného umění se totiž vyrovnaly mužům. „Byly národem, kterému vládly ženy. Jejich způsob života byl značně odlišný od našeho. Ženy se cvičily v boji a musely sloužit určitou dobu ve vojsku. Po tuto dobu zůstávaly pannami. Po propuštění z vojenské služby se vdávaly, aby měly děti. Veškerou moc nad veřejným životem si však ponechávaly ve svých rukou. Muži vedli domácí život, tak jako v naší společnosti vdané ženy.“ HÉRODOTOS. Dějiny. Překlad Jaroslav Šonka. 3. vyd., v nakl. Academia 1. Praha: Academia, 2004. 548 s., [20] s. obr. příl. ISBN 80-200-1192-7.

Poněkud „vybájenější“ popis můžeme nalézt v našich současných encyklopediích: „Z mnoha jejich zvyků se ten nejpodivnější obyčej vztahuje k legendě o odnímání pravého prsu, aby mohly lépe vrhat kopí a střílet z luku. Levý prs jim zůstal, aby mohly kojit. Tyto bojovnice vyjížděly do bitev na koních a pohlavní styk směly mít až poté, co zabily muže. Protože ve svých řadách muže mít nesměly, vyhledávaly pro tento účel příslušníky jiných kmenů nebo ras. Všechny mužské potomky přenechávaly jejich otcům nebo je rovnou zabíjely.“ DAY, Malcolm. 100 postav klasické mytologie: seznamte se s fascinující historií řeckých a římských bohů. Vyd. 1. V Praze: Metafora, 2008. 160 s. ISBN 978-80-7359-139-7.

Přesto, že moderní badatelé dlouho věřili, že jde pouze o báje, archeologové existenci podobných kmenů nakonec skutečně dokázali. Nálezy hrobů žen pohřbených s plnou zbrojí byly učiněny na jižní Ukrajině a v jižním Rusku, což zhruba odpovídá i tvrzení starověkých badatelů. Podobné kmeny ale mohly existovat i na jiných místech (např. v Turecku). Obecně se dle archeologických nálezů potvrzuje, že řecké báje jsou v jádru založeny na skutečností inspirovaných příbězích.

„Vítězství, kterých nad Amazonkami dobyli Héraklés, Théseus, Dionýsos a jiní, zachycuje ve skutečnosti porážky matriarchálního systému v Řecku, v Malé Asii, Thrákii a Sýrii. Rozšířené pověsti o Amazonkách uchovávají vzpomínky na matriarchální společenské formy a současně jsou tyto pověsti i zrcadlem obav mužského světa před ženami, které dovedou používat zbraně.“ PÝCHOVÁ, Martina. Raněné Amazonky pro Efesos. Brno, 2006. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/100260/ff_b_b1/Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.

V našich dějinách se obdobná situace objevuje při tzv. dívčích válkách, které zmiňuje např. Kosmova kronika, Dalimilova kronika či Staré pověsti české Aloise Jiráska.

Pokud hledáte starověké prameny, doporučujeme níže uvedené spisy. Poprvé se o Amazonkách písemně zmiňuje Homér v Illiadě, kde tento dívčí kmen přikráčí na pomoc obléhané Tróji. Královna Amazonek Penthesileia nakonec zemře v souboji s řeckým hrdinou Achilleem. Šlo zřejmě o poslední známou bitvu, které se Amazonky zúčastnily. Konání Trojské války se datuje nejčastěji do let 1250-1200 př.nl.

 

Doporučené antické prameny:

HÉRODOTOS. Dějiny. Překlad Jaroslav Šonka. 3. vyd., v nakl. Academia 1. Praha: Academia, 2004. 548 s., [20] s. obr. příl. ISBN 80-200-1192-7.

 

HÉRODOTOS. Z dějin východních národů. V Praze: Melantrich, 1941. 178 - [III] s. Antická knihovna; Sv. 5.

 

AISCHYLOS. Prométheus. Překlad Ferdinand Stiebitz. Praha: P. Rezek, 1994. 86 s. ISBN 80-901796-0-6.

 

APOLLÓNIOS RHODSKÝ. Argonautika. Překlad Josef Jaroš. Vyd. 2. Praha: Argo, 2013. 319 s. Mýty, pohádky a legendy. ISBN 978-80-257-0739-5.

 

AISCHYLOS. Oresteia. Překlad Ferdinand Stiebitz. Praha: Artur, 2014. 242 s. Edice D; sv. 115. ISBN 978-80-7483-021-1.

 

AISCHYLOS. Prométheus. Překlad Ferdinand Stiebitz. Praha: P. Rezek, 1994. 86 s. ISBN 80-901796-0-6.

 

VERGILIUS. Aeneis. Překlad Rudolf Mertlík a Otmar Vaňorný. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011. 479 s. Europa; sv. 31. ISBN 978-80-200-1997-4.

 

PAUSANIAS. Cesta po Řecku I. Překlad Helena Businská. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1973. 581 s. Antická knihovna; sv. 20.

 

Diplomová práce:

PÝCHOVÁ, Martina. Raněné Amazonky pro Efesos. Brno, 2006. Dostupné také z: https://is.muni.cz/th/100260/ff_b_b1/Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita.

 

Další literatura:

BAHNÍK, Václav. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. 717, [2] s. Členská knižnice nakl. Svoboda.

 

DAY, Malcolm. 100 postav klasické mytologie: seznamte se s fascinující historií řeckých a římských bohů. Vyd. 1. V Praze: Metafora, 2008. 160 s. ISBN 978-80-7359-139-7.

MERTLÍK, Rudolf. Starověké báje a pověsti. Vyd. 4., V Argu 1. Praha: Argo, 2014. 457 s. ISBN 978-80-257-1087-6.

 

Internetové články: https://www.respekt.cz/denni-menu/amazonky-existovaly-a-wonder-woman-je-jednou-z-nich, https://cs.wikipedia.org/wiki/Amazonky

 

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

23.10.2017 08:00

Ivana píše:
Pondělí 22.01.2018 14:59
Před delší dobou byl v Tv zajímavý dokument o amazonkách. Byly nalezeny hroby tuším na území Ruska a bývalé Jugoslávie. Rozbor DNA vedl ovšem do oblasti Mongolska. Výprava se tam vydala a skutečně ve vysokých horách Mongolska objevila bloňdaté Mongolky.........
PSK - admin píše:
Čtvrtek 25.01.2018 11:06
Dobrý den,
tato teorie může být opravdu pravdivá. Výzkum DNA u blonďatých dívek v Mongolsku skutečně prokázal genetickou podobnost se starověkými kmeny z euroasijských stepí. Část z nich pravděpodobně putovala dále na východ, kde zanechala dědictví právě v podobě zde netypických genů.

Zdroje: http://www.nytimes.com/1997[…]-women-hint-at-amazons.html
http://www.pbs.org/[…]/
https://www.theguardian.com[…]rrior-women-ancient-amazons
http://edition.cnn.com/[…]/index.html
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 4+4 ?

Hledání v archivu