-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, píšu povídku, jejíž děj se odehrává v první polovině dvanáctého století. Rád bych zjistil, jaké se s v té době používaly měrné jednotky (váhové, délkové...) Děkuji za případnou odpověď
Dobrý den,
jelikož nepíšete, z jakého prostředí se chystáte napsat povídku, předpokládáme, že se jedná o české země a zaměřili jsme se tedy na tuto oblast. Najít ucelenější seznam měrných jednotek používaných u nás ve 12. století je, jak se zdá, takřka nemožné. Je to toho důvodu, že až do r. 1286, kdy se Přemysl Otakar II. pokusil sjednotit jednotky zavedením prvního systému měr (jednotek), u nás nebyl používaný žádný jednotný a ucelený systém. O další jednotnost se dále zasloužili např. Karel IV. nebo Ferdinand II.
Prvotní míry byly vzaty buď z lidského těla nebo z takových věcí v přírodě, které měly jistou rozsáhlost. Zajímavostí také může být, že průměr ovoce a zrna stačil k odhadování malých jednotek. Pro míry řídkých věcí v malém stačily skořápky vajec a ořechů nebo nádoby, jejichž rozměry byly určeny podle délkových jednotek, rovněž váha drobných věcí určována vahou jablek, švestek nebo jiného ovoce, kdežto u větších věcí se odhadovala váha podle toho, co který člověk nebo kůň unesl.
Jména jednotek při měrách a váhách pocházejí např. z následujícího označení:
* od částí lidského těla jako prst, dlaň, píď, loket, palec.
* od práce těla nebo jeho částí, např. kročej.
* od libovolného pojmenování v cizině jako je lán, míle, jitro, prut apod.
* od pojmenování toho, čím se měřilo, např. provazce.
* z okolní přírody, např. zrno, záhon, řepice apod.
Chcete-li alespoň přibližně určit, jaké jednotky byly používány před zmíněným 13. stoletím, je potřeba pročíst knihy a v nich hledat jednotlivé kusé zmínky. Vřele Vám doporučujeme knihu od Augusta Sedláčka "Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách". Kniha podrobně popisuje různé jednotky využívané u nás, a ačkoli většinou se jedná o míry využívané později po 13. století, lze v textu najít zmínky právě o starších mírách. Pro ukázku citujeme některé úryvky, zmiňující právě nejstarší využívané jednotky:
Naleznete zde např. zmínky o výměrách pozemků, př. : "Jest jisto, že rozdělení na lány zobecnělo teprve ve 13. století a že v latinsky psaných pamětech před tím vyskytuje se často zmínka o "zemích", s kterými se vyskytuje název "dědin". Oboje, dědina i země, jsou nesporně české, a protože lán jest slovo německé, není pochyby, že než bylo měření na lány, říkalo se orným částem dědina a země. (str. 9) Dále je zmíněno tzv. popluží, které se používalo již v 11. století, je tedy velká pravděpodobnost, že jej znalo i století nadcházející. "Země připomíná se často v pravých listech 11. století....v Černíně (1037-1055) byla země se čtvero popluží, v Žíňanech (1085-1089) s deset a na Znojemsku (1092) dokonce o více než 40 poplužích." (str. 11).
"Popluží se vykládá obyčejně za kus země, která se oborá jedním pluhem. České slovo popluží čteme poprvé v listech 1395, v nejstarších listech se připomíná latinské "aratrum"." (str. 57)
Významným zdrojem pro poznání tehdejší doby je nepochybně Kosmova Kronika (napsaná pravděpodobně v letech 1119-1125) a z ní Sedláček také čerpá mnoho informací. Např. na straně 16 se zmiňuje:
"Zdali se hony užívaly za dob Kosmových není nám známo, bylo by známo, kdyby byl Kosmas kladl slovo hony neb lat. actus, avšak on píše o stadiích. Vypravuje o Libušině proroctví, píše, že Libuše vidí místo nového hradu vzdálené 30 stadií."
Na straně 21 poté: "O políčku Přemyslovu píše Kosmas klada Libuši v ústa tato slova - na území té vsi jest jistá úlehle zdélí a zšíří 12 (jinde 22) kročejův, kteráž divotvorným řízením, jsouc mezi tolika rolemi uprostřed položená, přece k žádné z těch rolí nepatří. Kosmas tedy popisuje roli tu jako pravidelný (??) čtverec tak, aby si mohl každý kteroukoliv stranu vyměřiti. ...bera za míru kročej, míní tím buď náš kročej (1,1828m neb 2 lokte), aneb římský pasus (1,477)."
O lokti se Sedláček podrobněji rozepisuje v kapitole "O délkách" na str. 26, zde se můžete např. dočíst "Z pamětí je známo, že se u nás ve 12. století na lokte měřilo (ovšem míra jest stará a všeslovanská), Kosmas měří tak na desky."
O Kosmovi se v souvislosti s mírami mimo jiné zmiňuje také Gustav Hofamnn v knize Metrologická příručka. Zde uvádí:
"První písemné zprávy o měření a vážení nalezneme například již v Kosmově Kronice, přičemž se zcela právem můžeme domnívat, že to nejsou první případy, kdy se u nás měr a vah použilo. O těchto prvních mírách a váhách jsou však naše informace dost neurčité, je otázka, zda se je vůbec někdy podaří rozšířit. Předpokládáme však, že se používalo lokte, jakožto základní míry pro délku, z vah hřivny na vážení drahých kovů a patrně již i libry. Složitá situace byla v užívání plošných mírách, kde máme shromážděnu řadu dokladů o tom, že se orná půda měřila na dědiny, zemi, nivu, hon a záhon i na jiné jednotky, které však zpravidla nemůžeme ještě považovat za exaktní, přesně definované míry v pravém slova smyslu, tj. za jednotky označující kvalitu, ale jenom za běžné vyjádření jakési přibližně určené plochy. O tom, jak byla metrologická situace ve středověkých a raně novověkých Čechách komplikovaná, možno uvést řadu dokladů. Tak základní délkovou mírou byl sice loket, ale současnými prameny máme doloženo jeho šestnáct druhů." (str. 13-14) Na straně 15. dále Hofmann uvádí přehled jednotlivých soustav měr a vah pro starší období Čech, ovšem není zde zcela jasně řečeno, že se skutečně jedná o období starší než 13. století. Po tomto přehledu Hofmann uvádí právě pokus Přemysla Otakara II. o sjednocení, tedy lze předpokládat, že by se mohlo jednat o starší jednotky.
Mezi další zajímavé knihu patří "Život ve staletích: 12. století, lexikon historie" autora Vlastimila Vondrušky. Kniha velmi pěkně, i s obrazovou dokumentací, dokládá život obyčejných i výše postavených lidí ve 12. století, je zde tedy mnoho námětů k inspiraci. Měrným jednotkám se zde bohužel mnoho nevěnuje, lze se zde pouze dočíst o stanovení rozlohy pole. "I když texty listin nejsou jednoznačné, můžeme považovat za jisté, že základní jednotkou byla rozloha, kterou stihl rolník zorat za jeden den. V latinských textech se označuje jako aratrum, česky popluží (později se vžil název lán)." (str. 57) Vlastimil Vondruška kromě odborných publikací píše také romány že středověkých Čech, první série detektivních knih by se měla odehrávat v období Přemysla Otakara II., tedy 13. století, ale pokud by Vás to zajímalo, zcela jistě by stálo za to prohlédnout i tyto publikace.
Níže naleznete seznam použité literatury, kterou můžete dohledat v Souborném katalogu ČR adrese http://aleph.nkp.cz/F/. Zde také můžete vyhledat další knihy pojednávající buď přímo o historii měření nebo obecně o historické době. Tato problematika již vyžaduje určitou míru studia, která není náplní služby Ptejte se knihovny.
SEDLÁČEK, August. Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách, jež sebral a složil August Sedláček. Praha: Česká akademie věd a umění, 1923. vi, 498 s. Rozpravy České akademie věd a umění. Třída 1; č. 66.
VONDRUŠKA, Vlastimil. Život ve staletích: lexikon historie. 12. století. Vyd. 2. Brno: MOBA, ©2012. 125 s. ISBN 978-80-243-5127-8.
MAKOVSKÝ, Vladimír. Hledáme své předky: na pomoc začínajícím badatelům. Velké Meziříčí: Jupiter Club, 2010. 131 s. ISBN 978-80-85089-07-3.
HOFMANN, Gustav. Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy. Plzeň: Státní oblastní archiv, 1984. 100 s.
JANOTKA, Miroslav a LINHART, Karel. Zapomenutá řemesla: vyprávění o lidech a věcech. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1984. 192 s. Členská knižnice / Nakladatelství Svoboda
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
13.07.2015 21:38