Stáří jihočeské vsi Putim

Text dotazu

Hezký den,
první zmínky o jihočeské vesnici Putim pocházejí z konce 11. století, kdy již existovala (ačkoli v darovacím zápisu nebyla zmíněna svým názvem).Archeologické vykopávky zajistily v lokalitě obce nálezy z doby římské i pozdější. Jednalo se o setrvalé osídlení nebo bylo daná lokalita byla osídlena několikrát různou populací? Nebo se jednalo o osídlování přerušované např. kočováním? Nebo se v průběhu staletí střídala různá etnika? A z jaké doby může pocházet samotný název Putim a co označoval? Našel jsem řadu protichůdných výkladů.

Odpověď

Archeologické nálezy z území obce Putim zpracoval dr. Jiří Fröhlich (Fröhlich 1997, s. 172-180). Nejstarší nálezy pocházejí ze středního paleolitu, významné bylo osídlení v mladém paleolitu (magdalénien), pozdním paleolitu a mezolitu. Další osídlení následovalo ve střední době bronzové,  mladší době bronzové (knovízská kultura), pozdní době bronzové a době halštatské. Dále je doloženo osídlení v pozdní době halštatské a časné době laténské (Fröhlich 1988). Další nálezy pocházejí z doby laténské a z doby římské. Z období raného středověku je doloženo osídlení ve starší, střední a mladší době hradištní. V pravěku byly opakovaně osídlovány stejné polohy různými populacemi, např. na březích rybníka Řežabince (Fröhlich 2018). V průběhu staletí se zde vystřídala různá etnika – Keltové, Germáni, Slované. J. Fröhlich uvádí, že vesnice Putim byla již v 11. století zapsána v majetku benediktinského kláštera na Ostrově u Davle (Fröhlich 1997, s. 179).  A. Profous uvádí první písemné zmínky 1148/58 a 1205, jméno Putim vzniklo z osobního jména a znamenalo Putimův (Profous 1951, s. 504).

Použité zdroje

BENEŠ, Antonín a Natalie VENCLOVÁ. Laténské sídliště v Putimi. Archeologické rozhledy. 1980, 32(6), 627-635. ISSN 0323-1267.
FRÖHLICH, Jiří. Písecko v zrcadle archeologie. Písek: Prácheňské muzeum, 1997. ISBN 80-902038-6-8.
FRÖHLICH, Jiří. Středohradištní objekt u Putimi. Sborník oblastního muzea v Písku. 1970, 1, 13-15.
FRÖHLICH, Jiří. Pozdně halštatské a časně laténské sídliště u Putimi. Archeologické výzkumy v jižních Čechách. 1988, 5, 57-66.
FRÖHLICH, Jiří. Pravěké osídlení na březích rybníka Řežabince u Putimi. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 2018, 55(1), 3-8. ISSN 1212-0596.
PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl III, M-Ř. Praha: Česká akademie věd a umění, 1951.
VENCL, Slavomil. Pokus o klasifikaci pozdně glaciálních a staroholocénních osídlení okolí Řežabince. Památky archeologické. 1964, 55(2), 233-245. ISSN 0031-0506.
VENCL, Slavomil. K interpretacím magdalénienských nálezů z Putimi 1951-1952. Archeologické výzkumy v jižních Čechách. 2004, 17, 9-24.
VENCL, Slavomil a Jiří FRÖHLICH. Prvý doklad mezolitické výtvarné aktivity z Čech? Archeologické rozhledy. 2001, 53(4), 675-681. ISSN 0323-1267.

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

--

Knihovna

Archeologický ústav AV ČR, Praha

Datum zadání dotazu

06.01.2022 19:30

Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Zapište číslici "pět".

Hledání v archivu