-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak probíhá výuka na vysokých školách v Německu. Jaké jsou zvláštnosti a odlišnosti studiua od ČR apod. Předem děkuji z odpověď.
Dobrý den,
Ke studiu na vysokých školách se nám podařilo získat následující informace.
Jedná se spíše o všeobecný přehled, pokud by Vás zajímalo něco konkrétního, vyberte si dle zaměření konkrétní vysokou školu v Německu (ideálně více, protože drobné odlišnosti mohu mít mezi sebou i jednotlivé spolkové státy) a stejně zaměřenou vysokou školu v ČR. Na základě informací z webových
stránek: jednotlivých studijních modulů, obecných informací, závazných pravidel zveřejněných na internetu můžete provést komparaci.
Obecně Německo je výjimečné především svým pohledem na sekundární vzdělávání. Vysoké školy, viz. celý následující text, který je obsahem
příručky: Vlčková, Irena. Reforma vysokoškolského studia v kontextu evropské vzdělávací politiky. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010.
78 s. ISBN 978-80-7372-688-1., se ocitají na cestě ke společnému evropskému vysokoškolskému prostoru. Proces globalizace vyžaduje rovněž sílící mezinárodní zaměření vysokých škol v souvislosti se vzdělávací nabídkou.
Sílí potřeba mezinárodní mobility studentů i vědců. Mezinárodní výměna zkušeností je více než kdy jindy předpokladem moderní vysoké školy, špičkového výzkumu a inovací. Cílem je sbližování jednotlivých národních systémů. Důležitými nástroji internacionalizace jsou zejména:
- dostatečné možnosti studia cizích jazyků,
- mezinárodní vzdělávací programy umožňující spolupráci v oblasti výuky,
- mobilita studentů a akademických pracovníků,
- společné studijní programy,
- důsledné zavádění ECTS,
- mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje
V rámci tohoto procesu dochází ke změnám ve struktuře studia a v Boloňské deklaraci se poprvé používá formule 3 + 2 + 1 pro vyjádření strukturovaného vzdělávání v bakalářské tříleté, magisterské dvouleté a doktorské jednoleté délce. Na vysokých školách je zaváděn jednotný kreditový systém, umožňující studium na další vysoké škole, studijní nabídka studia je modularizována a je vydáván jednotný dokument o obsahu a rozsahu studia - Diploma Supplement (Boloňská deklarace, 1999)
Plánované nebo již uskutečňované změny mají především umožnit studovat alespoň jeden semestr v zahraničí a naopak očekávají vysoké školy příliv studentů ze zahraničí. Rovněž na českých vysokých školách se předpokládá, že podíl zahraničních studentů bude zvýšen na 10 % z celkového počtu studujících. Podíl studijních programů realizovaných v cizích jazycích bude zvýšen do roku 2010 u doktorských studijních programů z přibližně 30 % na dvojnásobek, u magisterských studijních programů bude tvořit polovinu (MŠMT, Koloděje 2007).
Česká republika
Strukturované studium
Novela zákona z roku 2001 zavedla striktně tří stupňovou strukturu.
Třístupňová struktura vysokoškolského studia (bakalář, magistr, doktor), která je základní myšlenkou Boloňského procesu, je již na vysokých školách funkční. Celkový model vypadá takto: 3 - 4 roky bakalářské, 1 - 3 magisterské a 3 roky doktorské studium. Po magisterské kvalifikaci následuje doktorský studijní program.
V případě nestrukturovaných programů trvá dlouhé magisterské studium 4 - 6 roků a doktorské studium 3 roky. Od akademického roku 2004/05 byla převážná většina studentů přijata do bakalářských programů. Nestrukturované studijní programy, probíhající paralelně jsou buď ty, kterým nevypršela akreditace, nebo jsou to programy v určitých oborech, např. medicína, veterinární vědy, farmacie, aj. , které schválila Akreditační komise. Podle zákona o vysokých školách jsou od roku 2002 všechny studijní programy reakreditovány.
Doktorský studijní program:
Studium v denním doktorském studijním programu je zpravidla tří až čtyřleté a následuje po absolvování ISCED stupně 5A. Do doktorského studia není možné vstupovat po absolvování pouze bakalářského programu
Kreditový systém (ECTS)
Ve většině členských zemí byl kreditový systém uzákoněn, v České republice není jeho přijetí řízeno zákonem, přesto byl zaveden v akademickém roku
2006/2007 na všech veřejných vysokých školách. Česká republika se zavázala k plné implementaci systému do roku 2009/2010. V České republice je systém používán k přenosu kreditů, tak i k akumulaci studijních výsledků.
Diploma Supplement
Dokument, který se přikládá k vysokoškolskému vysvědčení, je vydáván bezplatně a automaticky, a to dvojjazyčně , v českém jazyce a zpravidla v anglickém jazyce . Na požádání lze dokument vydat i v jiném cizím jazyce.
Probíhající diskuse a vývoj
Aby Česká republika získala nezávislý pohled na svůj systém terciálního vzdělávání, vstoupila v letech 2005-2006 do projektu OECD Thematic Review of Tertiary Education. Výsledná doporučení byla představena v listopadu 2006.
Jako výzvy do budoucna vidí tým OECD zejména to, že:
- Systém terciálního vzdělávání není dostatečně diverzifikovaný, stále dominují veřejné a státní vysoké školy vesměs univerzitního typu. Dále je nevyjasněna role vyšších odborných škol.
- Systém zajišťování kvality by měl být reformován tak, aby podporoval diverzifikaci vysokoškolského školství. Větší počet členů Akreditační komise by měl pocházet z mimoakademické sféry. Jsou potřebné silnější vazby na zaměstnavatele, regiony a trh práce.
- Je třeba vytvořit národní rámec kvalifikací, který by umožnil začlenění vysokoškolského studia do systému
- Je třeba se zamyslet nad řízením vysokých škol, zejména pak vztahy mezi exekutivou a samosprávou.
- Nedostatečná pozornost je věnována rovnosti přístupu ke vzdělávání
- Je třeba se zaměřit na větší otevřenost směrem k Evropě a světu
Spolková republika Německo
Spolkové země usilují o přestavbu studia na dvojstupňové od roku 2010.
Bakalářské a magisterské studium bylo zavedeno do konce roku 2006 ve 45 % studijních nabídek, v letním semestru 2007 to již bylo 48 % z celkové studijní nabídky. Dle údajů Bundesministerium für Bildung und Forschung - BMBF (Ministerstva pro vzdělávání a výzkum) byla více než polovina bakalářských a magisterských studijních programů nově koncipována, ostatní studijní programy byly reformovány. Nové studijní programy jsou nabízeny v modulech, přes 70 % těchto programů má kreditový systém a zkoušky v průběhu studia. Nové studijní systémy podporuje Konference rektorů vysokých škol tím, že dává k dispozici experty ze svého servisního centra, kteří pomáhají při změnách po organizační a koncepční stránce. Změny ve struktuře studia jsou rovněž podporovány projektem BMBF. Jedná se o internetovou informovanost k tématům Boloňského procesu.
Strukturované nabídky doktorského vzdělávání jsou ve stádiu vývoje. Je zájem o zachování různých cest vedoucích k promoci, v závislosti na osobních faktorech, finančních možnostech a situaci vysokých škol. Promoce jsou v Německu základem univerzitní autonomie. Za rok uzavírá doktorské studium asi 24 000 doktorandů. Podíl zahraničních doktorandů stoupl a tvořil v roce
2005 asi 18 %. K průměrné době trvání doktorského studia nejsou žádné úřední statistiky. Na základě různých šetření se předpokládá, že průměrná doba studia je čtyři až pět let. V mezinárodním měřítku je počet promujících ve srovnání s průměrným věkem doktorandů v jiných zemích vyšší. Průměrný věk německých doktorandů se pohybuje kolem 33 let. Tradičně obsahuje doktorské studium v Německu nezávislou a samostatnou výzkumnou činnost a řadu závěrečných zkoušek. Každá vysoká škola má svá vlastní promoční pravidla. Od roku 1998 se ve vyšší míře nabízejí strukturované formy doktorského vzdělání s rozdílnými strukturami vedení doktorských prací. Doktorské vzdělávání nabízí kromě univerzit dále:
- 297 Graduiertenkollegs des DFG (Deutsche Forschungsgemeinschaft) / Kolegium německé výzkumné společnosti (z toho 28 nabídek ze zahraničí )
- 50 mezinárodních promočních programů DAAD a DFG / Německá akademická výměnná služba a Německá výzkumná společnost (promoce probíhají na německých vysokých školách)
- 37 mezinárodních výzkumných škol Institutu Max-Planck
- 30 vyšších odborných škol (počet je přibližný)
- 20 vyšších škol podporovaných v rámci, tzv. Iniciativy excelence (počet je
přibližný) Dále jsou promoční řízení podporována promočními programy spolkové vlády a zemí SRN, organizacemi podporující nadané vědce politickými nadacemi. Kvalifikační rámec německých vysokoškolských diplomů zohledňuje promoci jako třetí stupeň vzdělávání. Není hodnocen kredity. Kromě strukturovaných doktorských programů ve smyslu třetího cyklu se také počítá s individuálními promocemi.
Posloupnost jednotlivými stupni studia V systému stupňového typu studia je bakalářské vzdělání prvním stupněm, který umožňuje vstup do světa práce.
Všechny bakalářské diplomy opravňují, stejně jako ostatní vysokoškolská vysvědčení, k nástupu do magisterského studia. Studium na magisterském stupni je dále odvislé od dalších podmínek. Tyto podmínky si stanovují vysoké školy samy a může to být např. dosažení odborné kvalifikace v bakalářském studiu, případně doložené položené požadovaným studijním průměrem. Dále může být vyžadována příslušná doba praxe ve studovaném oboru.
Tyto požadavky jsou stanoveny při akreditaci magisterského studia. Všechny magisterské diplomy opravňují k zahájení doktorského studia. Držitel bakalářského titulu může rovněž, pokud prošel řízením, které ho shledá vhodným, zahájit doktorské studium. Oprávnění ke studiu schvalují univerzity na základě svých předpisů.
Zlepšení procesu uznávání diplomů
Zavedením kreditového systému podle ECTS a modulů se zřetelně zlepšila flexibilita a transparentnost studia. BMBF podpořilo proces zavádění kreditového systému do vysokého školství SRN modelovým výzkumným programem v letech 2001 - 2004 a uvolnilo na tuto akce 3,824 mil EUR. Od roku 2005 dostávají všichni studující bez dalšího vyžádání a bezplatně dodatek diplomu. Ratifikaci Lisabonské Úmlouvy o uznání kvalifikací splnilo Německo důležitou podmínku Boloňského procesu ve vztahu k uznání studijních výkonů v zahraničí.
Zdroj: Vlčková, Irena. Reforma vysokoškolského studia v kontextu evropské vzdělávací politiky. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2010.
78 s. ISBN 978-80-7372-688-1.
Další literatura k této problematice:
Průcha, Jan. Vzdělávání a školství ve světě: základy mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999. 319 s. ISBN 80-7178-290-4.
Klusák, Miroslav, Walterová, Eliška a Průcha, Jan. Přijímání na vysoké
školy: zahraniční postupy. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1992.
43 s. Aktuality - informace; sv. 3/1992. ISBN 80-211-0109-1.
Ježková, Věra a Walterová, Eliška. Vzdělávání v zemích Evropské unie. Praha:
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1997. 194 s., [5] s. příl. ISBN 80-86039-19-6.
Ježková, Věra, Kopp, Botho von a Janík, Tomáš. Školní vzdělávání v Německu.
Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2008. 224 s. ISBN 978-80-246-1558-5.
Dále si prostudujte použitou literaturu v těchto publikacích, včetně odkazů na webové stránky, ze kterých čerpali autoři ve své práci. Podívejte se na webové stránky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, webové stránky v textu zmíněných německých organizací.
Dále přikládáme několik volných webových odkazů s touto tématikou:
http://www.vysokeskoly.cz/clanek/studium-v-nemecku
http://www.jazyky.com/content/view/297/52/
http://is.muni.cz/th/86546/esf_b/bp-zuzana_prokesova.pdf
http://www.wir-sind-europa.com/cz/do-nemecka/studium.html - dobrý http://www.nicm.cz/nemecky-vzdelavaci-system
Pro další informace můžete zkontaktovat Národní pedagogickou knihovnu, nahlédnout do jejich článkové databáze: http://npmk.cz/knihovna , http://www.npkk.cz/kpwinsqlnpkk/indexs.php?form_id=2&typ=F
Výchova a vzdělávání
--
Národní knihovna ČR
30.05.2013 11:36