-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý večer,
zajímalo by mě, zda je pohádka B. Němcové Spravedlivý Bohumil inspirována nějakou pověstí. Pokud ano, je původní pověst někde (kde?) zaznamenána? A z jakého kraje pochází?
(pohádka: http://www.knihyzdarma.net/[…]/)
Děkuji za odpověď!
Dobrý den,
souvislost pohádky Boženy Němcové Spravedlivý Bohumil s nějakou konkrétní pověstí určitého regionu se nám nepodařilo najít a domníváme se, že možná ani není.
Spravedlnost - jedna ze základních hodnot pohádky a jejího hrdiny: schopnost správně posoudit a rozsoudit situaci, zastat se slabšího...
(Zdroj: RICHTER, Luděk. Co je co v pohádce (pohádkové reálie). Praha: Dobré divadlo dětem, 2004.)
Pohádkami se zabýval velmi důkladně V. Tille. Z jedné jeho odborné stati jsem vybrala:
"... v recensi jedné sbírky lidového podání, (je) stížnost kritika, že pravé „pohádky" nejsou ve sbírce té od pověstí atd. přesně odděleny. Recensent snad se domnívá, že „pohádka" tvoří zvláštní druh lidového podání, snadno rozpoznatelný od jiných lidových textů prosaických, a předpokládá pro ně mlčky zvláštní charakteristické značky, obsažené v jich obsahu či formě. Názor ten udržuje se od dob Grimmových stále, a rozdíl pohádek od ostatních plodů lidové literatury pokládá se jaksi za samozřejmý. Abych na známých příkladech prakticky ukázal: povídky o spící Růžence, o rekovi, jenž v podsvětí osvobozuje princezny od zlé bytosti je hlídající, o rekovi, jenž jde na dalekou cestu k netvoru pro tři zlaté vlasy, o smrti kmotřičce a j. p. jsou obecně uznávány za pohádky. Avšak povídky o spících rytířích v Blaníku, o bílé paní, o pokladech, strašidlech a p. řaděny bývají do jiných oddělení...
První a snad i jedině určitě formulovaný výklad o rozdílu pohádky od jiných plodů literatury lidové podal Grimm.
Historická pověst připíná na obyčejné, obecně známé, přítomné, většinou cosi neobyčejného a překvapujícího, někdy i nadsmyslného, čímž zdá se často hranatá, ostrá, podivná; pohádka však je vždy mimo tento svět na ohrazeném, nerušeném místě, z kterého nevyhledá na tento svět. Proto nezná ani jmen, ani míst, ani určitého domova, a je cosi celé vlasti společného.
Pohádky líčí jednoduchý život, vše je v nich oživeno, celá příroda žije jednotným životem v nich, a vypravování prosyceno je humorem. Udržely se po staletí v různých obměnách...
Obsahem jich je jednak boj dobra se zlem, jindy křesťanská idea... Pohádky mají též své určité, stálé charaktery: mocného reka, neznámého reka, hlupce,' Palečka, veselého chlapíka, vychloubače..."
B. Němcová sbírala pohádky v různých regionech v Čechách i na Slovensku (Národní báchorky a pověsti).
„S venkovským světem se Němcová vyrovnávala i jako pohádkářka. Skladby se většinou opírají o podání z českého severovýchodu a Chodska, zpracovávají však i látky romantických povídek a vlastní fabule autorčiny. Ani tvarem neusiluje pohádka Němcové o národopisnou dokumentárnost, ale chce být dílem krásné literatury. Na rozdíl od folkloru vládne v jejích pohádkách vrcholná spravedlnost, láska, dobro.“
(Zdroj: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. Díl. 3. M-Ř. Svazek I. M-O. Praha: Academia, 2000.)
Doporučujeme v případě hlubšího zájmu obrátit se na Ústav pro českou literaturu AV ČR http://www.ucl.cas.cz/cs/, příp. Literární archiv Památníku národního písemnictví http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/.
Antropologie, etnografie
--
Národní knihovna ČR
10.12.2013 17:30
Závěrečný motiv zdánlivě spravedlivého roztětí člověka vedví pak známe v různých obdobách už několik tisíc let, nejslavnější verze je asi s králem Šalomounem.