-
To se mi líbí
-
Doporučit
Co byl za války spolek Deutsches Frauenwerk?
Děkuji
Dobrý den,
k Vašemu dotazu na "Hnutí německých žen - Deutsches Frauenerk" jsme pro Vás z dostupných zdrojů vybrali:
V kapitole o Gertrud Scholtz-Klinkové se hovoří i o Hnutí Deutsches Frauenwerk (DFW):
1.10.1931 založen Nacionálněsocialistický svaz žen (NS-Frauenschaft - NSF), 1.1.1934 převzala celoříšské vedení NSF Gertrud Scholtz-Klinková a oficiálně sjednotila všechny ženské organizace pod svou kontrolu. V listopadu 1934 získala povolení používat titul Reichsfrauenführerin.
Gertrud Scholtz-Klinková nepatřila do užšího vedení NSDAP a zodpovídala se přímo Rudolfu Hessovi. NSF byl podřízen Nacionálněsocialistické organizaci veřejné péče (NS-Volkswolfahrt - NSV), jako jedna z jejích složek.
Pod NSV se měly sjednotit všechny německé spolky, včetně původních křesťanských, charitativních i feministických. Příliš "volnomyšlenkářské členky byly zaslány do koncentračních táborů.
V roce 1935 byla uzákoněna povinná pracovní služba, ženy absolvovaly školení a půlroční praxe v továrnách. Cílem svazu bylo přesvědčit ženy, aby přestaly studovat a dělaly věci "pro ně přirozené". Svaz žen měl v tu dobu již 2 miliony členek a kladl si též za cíl, pokud možno všechny německé ženy zahrnout do některé ze zájmových skupin (Interessen-gruppen). Ty společně zaštiťovalo Hnutí německých žen (Deutsches Frauenwerk - DFW - vzniklo v r. 1933), v čele se samotnou Scholtz-Klinkovou, která se tím dostala i do vedení německého Červeného kříže). DFW nebyla jako vedlejší organizace přímo napojena na NSDAP, ale vznikla pohlcením jiných spolků.
Žena z NSF si mohla být např. členkou světonázorového oddělení (Weltanschauung), odd. mateřské služby (Mütterdienst), odd. péče o domácnost (Hauswirtschaft), odd. pomocné služby (Hilfsdienst), kulturně vzdělávacího odd. (Kultur/Erziehung).
Náplní DFW byla řada aktivit, od kurzů vaření a bylinkářství po péči o kojence.
Za skutečný záměr svazu a hnutí považovala "Reichsfrauenführerin" obrácení všech dosud "pomýlených" žen k nacistické víře. Mnoho žen reagovalo na vynucené členství v DFW totální pasivitou.
NSF a DFW byly od června 1963 pod společnou správou Říšského ženského vedení (Reichsfrauenführung - RFFg) a sídlily společně ve stejné budově jako Nacionálněsocialistická organizace veřejné péče.
(Nekola 2010, s. s. 156-160)
O organizaci DFW se hovoří na s. 417 v publikaci Třetí říše u moci (Evans 2009):
"Nacionálně socialistické ženství (NSF) mělo zajišťovat aktivní vedení v rámci široce zaměřené masové organizace německých žen nesoucí název Deutsches Frauenwerk (Dílna německých žen), jejímž cílem bylo vštípit všem ženám v celém Německu nacistickou ideologii. Jakmile se Scholtz-Klinková dostala v lednu 1934 coby říšská vedoucí žen do čela obou uvedených organizací, zahájila kampaň, která měla ženy přesvědčit, aby rodily více dětí a lépe se staraly o děti, které již měly. Jedním z nejambicióznějších projevů této snahy se stalo vytvoření Říšské mateřské služby. Využívala jen zkušeností v minulosti fungujících ženských spolků, jež měly v centru zájmu sociální péči. Říšská mateřská služba pořádala kurzy péče o děti, vaření, šití a samozřejmě nezbytné rasové hygieny. V březnu měla více než 1,7 milionu členek. Její činnost financoval prodej odznaků na Den matek, přičemž drobným obnosem přispívaly i účastnice kurzů. Den matek se stal významnou propagandistickou událostí a roku 1934 se změnil v oficiální státní svátek."
V souvislosti s připojením Sudet k Německu se v publikaci Sudetští Němci v nacistickém státě (Zimmermann 2001, s. 114) uvádí, že:
"V Hnutí německých žen (Deutsches Frauenwerk) se záhy [po připojení Sudet] ocitlo 92 procenta (410 000) sudetoněmeckých žen; to lze ostatně interpretovat jako výraz všeobecného souhlasu s připojením."
Zdroje:
EVANS, Richard J.. Třetí říše u moci: 1933-1939. Plzeň: Beta-Dobrovský, 2009. ISBN 978-80-7291-177-6. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:88a51380-1f51-11e5-855a-5ef3fc9ae867
NEKOLA, Martin. Mocní Třetí říše. Praha: Naše vojsko, 2010. ISBN 978-80-206-1101-7. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:73d3a780-7ec7-11e4-a36e-005056825209.
ZIMMERMANN, Volker a DVOŘÁČEK, Petr. Sudetští Němci v nacistickém státě: politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945). Praha: Prostor, 2001. ISBN 80-7260-055-9. Dostupné také z: http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6460ab5acf70bc856c64c846ddd8037c
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
03.05.2019 16:53