-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jak se řekne zastaralým jazykem soudní
přísedící. Myslím tím tak, jak se mluvilo asi před sto lety.
Dobrý den,
domníváme se, že i před 100 lety se užívalo označení soudní přísedící. Toto heslo naleznete např. v Ottově slovníku naučném z počátku 20. století, soudními přísedícími byli buď soudci právníci nebo také laici, záleželo na postavení soudu v hierarchii a také na jeho zaměření:
* Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.
Dvacátý díl, Pohora-Q.v. Praha : Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1903. s.
708.
Soudní přísedící jsou členové senátů soudů sborových. Počet jejich v jednotlivých senátech jest zákonem přesně stanoven a musí pod následkem neplatnosti řízení býti zachován. V civilních senátech soudů krajských, zemských a obchodních zasedají vedle předsedy dva přísedící. U vrchních soudů počet ten stanoven na 4 a u nejvyššího soudního dvora na 6, v případě sporu o platnosti manželství 10 přísedících vedle předsedy. Přísedícími senátů nejvyššího soudního dvora a vrchních soudů jsou soudci právníci.
Rovněž tak přísedící senátů zemských a krajských soudů, pokud konají pravomoc obecnou. Naproti tomu v senátech těchto soudů, pokud konají pravomoc ve věcech obchodních, námořských neb horních, a pak v senátech soudův obchodních zasedá vedle přísedícího soudce také přísedící laik (odborník). V trestních senátech sborových soudů jsou přísedícími vždy soudci právníci, u živnostenských soudů I. stolice jsou přísedícími vesměs laici.
Užívalo se též označení assessor, Akademický slovník cizích slov, Encyklopedie Universum a Malá Československá encyklopedie shodně vykládají pojem assessor (případně asesor) dvěma způsoby, jako bývalou úřednickou hodnost v soudní službě a také jako označení soudního přísedícího:
* Ottův slovník naučný : illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí.
Druhý díl , Alequeire-Azušak. Praha : Vydavatel a nakladatel J. Otto, 1889.
s. 905.
assessor (lat), přísedící byl v Rakousku dle organizace soudní z 26. června
1849 úředník soudní, přidělený zemskému nebo okresnímu soudu I. třídy, jehož funkce se v podstatě ničím nelišila od úřadu nynějšího adjunkta soudu zemského. Assessoři požívali platu 800-1200 zlatých v.m. jsouce v IX. a X.
třídě hodnosti. V Německu jest assessura u soudu druhý stupeň hodnosti úřednické, kteréž moou nabyti referendáři vykonavše druhou (assessorskou) zkoušku, k níž lze se přihlásit po čtyřleté praxi. Zkouška tato podobá se naší praktické zkoušce soudcovské.
Označení assessor uvádí též "Německo-česká terminologie úřední a právnická"
z konce 19. století, kde jsme pro český pojem přísedící nalezli tři různé možnosti překladu, tj. Assessor, Beisitzende(r) a Beisitzer.
použité zdroje
* Akademický slovník cizích slov. 1. díl, A-K. Praha : Academia, 1995. s.
74. ISBN 80-200-0523-4.
* encyklopedie COTO.JE - Malá Československá encyklopedie, Encyklopedie Universum (http://www.cotoje.cz)
* KADLEC, K.; HELLER, K. Německo-česká terminologie úřední a právnická = Deutsch-böhmische amtliche und juristische Terminologie. 1. díl. V Praze :
J.Otto, [1899]. s. 62, 145.
Právo
--
Národní knihovna ČR
20.09.2011 12:37