-
To se mi líbí
-
Doporučit
Existuje prosím nějaká literatura, kde bych se mohla detailněji seznámit s výzdobou na uvedených pražských branách, př. včetně detailnější h fotografií (ale budu vděčná i za prostý text ke studiu)? Zajímají mne i detaily jako jsou mytická zvířata na dolních rozích věží, sochy svatých včetně jejich atributů a tak dále. Mnohokrát děkuji.
Dobrý den,
o výzdobě pražských architektonických památek bylo vydáno větší množství literatury.
Doporučujeme např.:
HRUBEŠOVÁ, Eva a Josef HRUBEŠ. Toulky pražskou minulostí. Praha: Petrklíč, 2003, s. 46. ISBN 80-7229-089-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:2e3f22b0-14c2-11e7-8a18-5ef3fc9ae867
Dále (uvádíme zdroje i s ukázkami):
Prašná brána
Na místě Prašné brány, jež je z mála gotických památek domácího původu, bývala až do konce 15. století jedna z třinácti hradebních věží, které chránily Staré město; nazývala se Horská nebo též Odraná, byla součástí Králova dvora. Bydlil tu nejprve král Václav IV., pak Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonec…Novou bránu stavěl mistr Václav a pak i Matouš Rejsek z Prostějova.
Ten bráně vtělil kus znamenitého umění… Stavba se ale vlekla až do roku 1508.
Ornamentální a figurální ozdoby byly většinou z jemnějšího, ale i měkčího kamene.
Na počátku 19. století (1817) některé kusy, zchátravše, spadly a jiné ohrožovaly chodce, šlo vskutku o bytí a nebytí celé brány.
Avšak proti návrhu v radě města Prahy, aby byla brána zbořena, našli se obhájci této starožitné památky a bylo rozhodnuto, aby věž zůstala, ale výzdoba byla stržena.
Zmizely proto všecky nárožní sloupky, fiály i s kraby je zdobícími, baldachýny, plné ornamentů aj.
Až v druhé polovině 19. st. se začala úcta k památkám středověkého umění otvírat.
Nositelem purismu byl u nás byl zejména architekt Josef Mocker, uplatnil se mimo jiné také při opravě Prašné brány.
Restaurace Prašné brány byla provedena v letech 1876—1892 a její výslednicí bylo, že ztratila svůj původní vzhled téměř naprosto; přes to aspoň nějaká sochařská výzdoba zůstala zachována…, většina soch a plastik je nového původu.
Roku 1882 bylo vyzváno větší množství sochařů…
Čerpáno z: CHYSKÝ, Čeněk. Za památkami staré Prahy. V Praze: Václav Petr, 1948, s. 7-9. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:47256c50-06e1-11e3-9439-005056825209
Vladislavská doba přinesla také definitivní rekonstrukci vltavského mostu, zničeného povodní r. 1432.
Při malostranském vyústění mostu došlo v době Jiřího k proměně vybudováním nové třípatrové věže vedle mostní brány,
konstruktivní myšlenkou i obrysem se podobající staroměstské mostecké věži…
Boží muka, stojící na mostě v podobě sloupu, nesoucí kapličku, byla druhou plastickou výzdobou mostu, k níž v prvním desetiletí
XVI. stol. přibyla socha Bruncvíka na mostním pilíři.
Čerpáno z: PROKEŠ, Jaroslav. Dějiny Prahy. Praha: R. Schütz, 1948, s. 650. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8d376a10-f082-11e2-b28b-001018b5eb5c
Brzy potom, r. 1475, byl položen základní kámen k Prašné bráně…
Dnešní vzhled Prašné brány je výsledkem restaurace arch. Josefa Mockera v l. 1875-1886, který vycházeje ze zbytků otlučené architektonické výzdoby se snažil zrekonstruovat původní vzhled věže.
Je kupodivu, že se mu tato práce zdařila mnohem lépe, než restaurace památek ze starších údobí gotiky, třebas se při zakončení věže helmicí a ochozem s nárožními věžičkami dal svésti vzorem staroměstské mostecké věže.
Touto věží se dali ovlivnit i oba tvůrcové.
Členění i celkový rozvrh výzdoby je na Prašné bráně závislý na věži mostecké. Umělecký výraz je však zcela odlišný.
Výzdoba mostecké věže je monumentálnější, ale výzdoba Prašné brány je bohatší a hlavně prozrazuje základní rys pozdní gotiky.
Čerpáno z: WIRTH, Zdeněk a Václav DĚDINA. Jak rostla Praha. V Praze: Společnost přátel starožitností, 1939, s. 75. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:5f4e99d0-9475-11e6-bfc2-001018b5eb5c
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
22.01.2024 08:00