-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jaká je pravděpodobnost, že na svatého Martina napadne sníh. Kolikrát se tak stalo za dobu sledování počasí?
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
děkuji za zajímavý dotaz. Odpověď připravil kolega Mgr. Jozef Pecho, který sestavil stručný přehled sněžení a sněhové pokrývky pro 11. listopad z přibližně dvaceti českých meteorologických stanic. Sledoval období 1961–2015.
Výsledkem jsou tyto dva poznatky:
1. Sněžení na sv. Martina se vyskytuje zpravidla ve dvanácti případech ze sta (průměrná pravděpodobnost je 12,4 %), přičemž nejvyšší je v horských oblastech České republiky (Český les, Jeseníky, Krušné hory ad.). V Praze se sněžení vyskytuje s pravděpodobností kolem 9 %. A například na horské stanici Milešovka je to okolo 15, 4 %.
2. Sněhová pokrývka ale není tak častá, neboť se nevytvoří vždy, když sněží. Průměrná pravděpodobnost je jen okolo
5–6 %. Nejvíc samozřejmě na horských stanicích jako Milešovka (10,3 %) anebo Přimda (10,9 %). V Praze je to jen okolo
3 %. V pozorovaných časových řadách stanic Kopisty a Doksany se sněhová pokrývka nevyskytla ve sledovaném období vůbec (minimálně od roku 1961).
Pokud byste potřebovala podrobnější statistiku, bylo by třeba se obrátit na Český hydrometeorologický ústav s oficiální žádostí.
K odpovědi připojuji několik citátů z literatury. Svatomartinskými pranostikami se zabýval také Zdeněk Vašků. Na str. 273 své knihy Velký pranostikon uvádí:
S teplotním charakterem tohoto měsíce úzce souvisí i to, že na podstatné části našeho území připadají prvé dny se sněhovou pokrývkou právě na listopad. Podle referenčního období 1931–1960 připadá první den se sněhovou pokrývkou (tj. s vrstvou napadlého sněhu alespoň o výšce 0,5 cm) např. v Českých Budějovicích (383 m n. m.) na 27. XI., v Táboře (441 m n. m.) na 26. XI., v Havlíčkově Brodě (455 m n. m.) na 15. XI. a v Karlových Varech na 6. XI.
Vašků dále upozorňuje, že průměrné datum začátku trvalé sněhové pokrývky spadá, mimo horské a podhorské oblasti České republiky, většinou až do druhé poloviny prosince nebo až do ledna. V této souvislosti zmiňuje i to, že nejstarší pranostiky k 11. listopadu nehovoří o koni bílém, ale pouze o brůně. Tímto slovem byly označováni koně, jejichž základní barva srsti byla sice bílá, ale ta byla v dospělosti překryta srstí barvy hnědé, hnědočervené až hnědočerné (podle toho byli dále nazýváni např. sivka, muchař, plesnivec atd.). Vašků uvádí citát z Pamětí F. J. Vaváka, který se týká roku 1804:
Jedenáctého pak zatím, když přijížděl svatý Martin, místo brůny měl vranou jen a pršelo v ten celý den. Ještě víc v celý čas noční pršel déšť hustý a mocný, že dne dvacátého z rána voda v polích všudy stála. Čtrnáctého celý den sníh padal a s ním dešťový jih. Šestnáctého udeřil mráz a s ním jasná sluneční zář…
Vašků dále cituje pranostiku, která pracuje s různými barvami koňů. Přirovnává je k různým stavům atmosféry, které mohou nastat na den sv. Martina: bělouš značí sníh, myšák (temnošedě zbarvený kůň) mlhy, plavec (plavý, tj. žlutohnědý kůň) sucho a ryzák teplo. Každý z těchto koňů přináší jiný charakter nastávající zimy.
Jan Munzar si v knize Medardova kápě všímá, že pranostika spojující koně a sv. Martina se kupodivu neobjevuje v Partliciově kalendáři (1617), ani ve sbírce A. Strnada z konce 18. století a nezná ho ani soubor selských pravidel z roku 1846. Kůň se objevuje v souvislosti s Martinem až v Čelakovského Mudrosloví (1852, pořekadlo č. 6 o tom, že sv. Martin rád jezdí na brůně) a bělouš teprve ve slovenské sbírce přísloví A. P. Zátureckého z roku 1896, které uvádí jak rčení Sv. Martin chodí na sivkovi, tak i hledané Sv. Martin chodí na bielom koni.
Munzar v Medardově kápi (1985) uvádí také rok 1983, kdy se na sv. Martina naposledy skutečně objevil první sníh, ovšem jen v horách a v severní části Československé republiky. Na 11. 11. podle něj připadá v průměru první sněžení na deseti srážkoměrných stanicích, např. v Hradci Králové, v Rybníčku u Olomouce, v Bratislavě nebo v Košicích. Se stoupající nadmořskou výškou se pak průměrné datum prvního sněhu posouvá do října.
Doporučuji obě citované knihy k získání dalších informací a přeji Vám pěkné podzimní dny na hřbetech klusajícího počasí.
MUNZAR, Jan. Medardova kápě, aneb, Pranostiky očima meteorologa. 1. vyd. Praha: Horizont, 1985. 236 s.
VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 375 s. ISBN 80-200-0650-8.
Geografie. Geologie. Vědy o zemi
--
Ústav fyziky atmosféry AV ČR - Knihovna
11.11.2015 07:21