Smíšené manželství

Text dotazu

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, jaká byla situace ve smíšených manželstvích po válce, kdy matka byla Češka, otec Němec, který přijal říšskoněmeckou příslušnost pod nátlakem a byl nucen vstoupit do armády, děti vychovávali česky a museli je dát za války do německé školy.

Odpověď

Dobrý den,

situace ve smíšených česko-německých rodinách po 2. světové válce byla složitá. Přestože na jejich řešení existovaly normy, byly jednotlivé případy vyhodnocovány individuálně a na Váš dotaz tedy neexistuje jednoznačná odpověď.

Ustanovení z 2. srpna 1945 § 4 ústavního dekretu č. 33 Sb. požadovalo, aby se vdané ženy a nezletilé děti ze smíšených manželství posuzovaly ve státoprávních záležitostech samostatně. Kde byl muž Němec, byla v prvních měsících po válce posuzována celá rodina jako německá. I později se české manželky dobrovolně hlásily do odsunu, aby udržely rodinu pohromadě. Tomu se však snažily československé úřady zabránit. Existoval i určitý tlak na rozvedení národnostně smíšených manželství.

Při přípravě organizovaného transferu se kladl důraz na to, aby do něj osoby ze smíšených manželství nebyly zařazovány. Jejich už tak složitá situace se ještě zkomplikovala po zahájení konfiskačních řízení na jaře 1946.

Němci mající za manželky Češky mohli žádat o vrácení československého státního občanství až od začátku roku 1947, ale to jen pokud bylo jejich manželství uzavřeno před 16. březnem 1939.

Národnost dospělých pochopitelně ovlivňovala jejich děti a v poválečném Československu existoval státní zájem na tom, aby se děti narozené ze smíšených manželství staly československými občany. Byl-li otec Čech, získaly tuto příslušnost automaticky. Byla-li matka českého původu a otec byl Němec, musely si podat žádost o výjimku, jež byly v případě nezávadného chování rodičů vyřizovány kladně.

Tímto tématem se zabývá řada volně dostupných vysokoškolských prací, např. :

- KAFKOVÁ, Marcela. Odsun Němců ze Židlochovic [online]. Brno, 2007 [cit. 2023-07-13]. Dostupné z: https://theses.cz/id/11zfre/. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D.

- KOLBABA, Radovan. Osoby vyjmuté z nařízeních o Němcích po druhé světové válce ve městě Brně [online]. Brno, 2007 [cit. 2023-07-13]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/k9vnl/. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Tomáš DVOŘÁK.

- NOVOTNÝ, René. Národnost, rasa a pospolitost [online]. Pardubice, 2019 [cit. 2023-07-13]. Dostupné z: https://theses.cz/id/zr02jj/. Disertační práce. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. Vedoucí práce doc. PhDr. Tomáš Jiránek, Ph.D.

Tématem se zabývají také knihy:

- MUCHA, Josef a PETRŽELKA, Karel. O některých současných problémech národnostně smíšených manželství. Praha: Svoboda, 1946. 22-[II] s. Průkopníkům pohraničí; Sv. 4. (ve fondu Moravské zemské knihovny)

- PESCHKA, Otto. Jak to bylo doopravdy mezi Čechy a Němci: o Češích, Němcích a jiných tématech na pozadí memoárů člena smíšené rodiny, který pochází ze Sudet. 2. vyd. Ústí nad Labem: Paprsky, 2013. ISBN 978-80-904552-9-0. (ve fondu Moravské zemské knihovny)

- STANĚK, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945-1947. Vydání 1. Praha: Academia, 1991. 536 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 80-200-0328-2. (ve fondu Knihovny Jiřího Mahena)

- STANĚK, Tomáš. Perzekuce 1945: perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu - srpnu 1945. Vyd. 1. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1996. 231 s. ISBN 80-85241-99-4. (ve fondu Knihovny Jiřího Mahena)

Obor

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Okres

Brno-město

Knihovna

Knihovna Jiřího Mahena v Brně

Datum zadání dotazu

12.07.2023 21:24