-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
Rád bych se zeptal, proč mají některé knihy popsáný hřbet textem od spodu nahoru a jiné opačně. Konkrétně je možné si toho všimnout při řazení českých a anglických knih do knihovny, kdy není možné knihy narovnat tak, aby měli texty stejným směrem a zároveň nestály vzhuru nohama.
Dobrý den,
k zodpovězení dotazu jsme si tentokrát vzali na pomoc informace nakladatelství Maxdorf na internetu, viz níže
"Vydávání knih tiskem se vyvíjí nepřetržitě již od poloviny 15. století. Od Guttenbergových dob se zdánlivě změnilo téměř vše, ... Při bližším pohledu však vidíme, že základní rámec vzniku knihy zůstal nezměněn..."
Hřbet knihy – součást obálky spojující přední a zadní stranu,… U dobrých knih v klasické pevné vazbě má být hřbet oblý (přičemž oblost se se zvyšující se tloušťkou knihy zmenšuje), dnes se často používá rovný hřbet, který není tak elegantní jako oblý, ale je výrobně levnější. U knih v měkké vazbě je hřbet vždy rovný. České knihy stále ještě většinou ctí evropskou kontinentální tradici, kdy text běží vzhůru, u anglických a amerických knih má text na hřbetu opačný průběh (dolů); v Německu, kde se ještě v 90. letech přejímání amerického vzoru kritizovalo, je dnes takto tištěna více než polovina knižní produkce. Grafické zpracování hřbetu, resp. čitelnost textu na něm je velmi důležité, neboť v knihkupectví je u více než 80 % knih viditelný právě jen hřbet.
Zdroj: http://maxdorf.cz/slovnicek
Pokud se svazek vkládá do knižního přebalu, může být vazba poměrně prostá. Největší pozornost si ovšem vždycky zasluhuje knižní hřbet, protože to je ona část knihy, která je po uložení do knihovničky
viditelná a podle níž se kniha vyhledává. Na hřbetě knižního svazku stačí uvést jméno autora a název díla (popřípadě i zkrácený).
Zásadně se má označit hřbet každého knižního svazku, který je širší než 5 milimetrů.
V NDR (bývalé východní Německo) (i u nás) se potiskuje hřbet knižního svazku zdola nahoru až do výšky 30 cm. U rozměrnějších knižních svazků je pro označení rozhodující možnost umístění titulů ve vertikálním nebo horizontálním směru.
Zdroj: Typografia: časopis pro technické a společenské zájmy knihtiskařů. Praha: Karel Krunert, 3.1978.
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:71dbd4d0-1c28-11e5-8454-005056825209
back - hřbet (jeho obsah)
Směr podélného textu na hřbetě. Systémy hřbetníku.
U knih amerických, anglických a dalších cizích shora dolů. U českých knih by měl hřbetní podélný text běžet zásadně zdola nahoru.
U velmi svislých svazků (se širokým hřbetem) lze text umístit vodorovně (např. u slovníků).
Zdroj: VÍTOVSKÝ, Antonín. Anglicko-český výkladový slovník softwaru. Praha: AV Software, [1996].
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:f9daf970-f69e-11e3-aa05-005056825209
Úprava podélných titulů bývá zpravidla v jedné řádce stejné velikosti typů.
Titul bývá umístěn od paty knihy směrem к její hlavě; podle posledních zvyklostí úprava podélných titulů od hlavy к patě knihy bývá jen u anglických publikací.
Krátké řádky, které se obtížně dají upravit na celou plochu hřbetu, necháme jen mírně proložené a umístíme celý titul blíže к okraji hlavy. Mezera od hlavy knihy se přizpůsobí podle tloušťky knihy a velikosti použitého písma. Krátký titul umístěný na středu hřbetu není estetický; v tomto případě lze hřbet doplnit různou příkrasou.
Zdroj: VAKRČKA, Alois. Knihařství: technologie ruční vazby pro obor knihař, knihařka. Praha: SNTL, 1975.
http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:f896f830-1c25-11e6-b992-5ef3fc9bb22f
Podélný titul - na knižní desce je umístěn tak, aby jeho čtení bylo od paty k hlavě knihy.
Zdroj: VAKRČKA, Alois. Knihařství: technologie ruční výroby. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura
--
Národní knihovna ČR
07.08.2017 08:00