-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
můžete mi, prosím, sdělit, jaký byl název pro třešně ve středověku a jak se podoba tohoto slova vyvíjela až do dnešního označení ovoce.
Dobrý den,
slovo /“třešně“/ v různých variantách existuje ve všech slovanských jazycích (slovensky /“čerešňa“/, polsky /“czereśnia“/, rusky /“ceréšnja“/, slovinsky /“čêšnja“/, srbochorvatský /“trešnja“/, v církevní slověnštině /“črěšьnja“/).
Praslovanské slovo /“čeršьňa“/ je asi tvořeno analogicky podle vzoru /“višьňa“/ („višeň“) od staršího /“čerša“/ (srov. /“črěša“/ v církevní slověnštině, /“čeréša“/ v dnešní bulharštině).
Patrně bylo tohle slovo v podobě /“čerša“/ přejato prostřednictvím románských nebo germánských dialektů (nejblíže je retorománské /“ceriéscha“/ a engadinské /“čiréscha“/) z latinského /“cerasus“/ - „třešňový strom“, jež bylo nejspíš přejato ze starořečtiny (/“kerasos“/ - „višňový strom“). Ovšem slovo /“kerasos“/ zjevně nemá řecký původ – pravděpodobně se do řečtiny dostalo z thráčtiny nebo z některého z jazyků Malé Asie (odkud tato rostlina pochází).
Stejný původ by podle této hypotézy měla i označení v jiných evropských jazycích – německé /“Kirsche“/, nizozemské /“kers“/, francouzské /“cerise“/, anglické /“cherry“/, rumunské /“cireş“/, albánské /“qershi“/ (ovšem maďarské /“cseresznye“/ a litevské /“čerešnė“/ bylo zřejmě přejato ze slovanských jazyků).
Je také možné, že se slovo /“čerša“/ dostalo do slovanských jazyků prostřednictvím bulharštiny, která je přejala z rumunštiny (/“cireaşa“/ - „ovoce třešně“, /“cireş“/ - „třešňový strom“).
Polský etymolog Andrzej Bankowski hypotézu o kulturní cestě od původního řeckého slova /“kerasos“/ zpochybňuje a vychází s tvrzením, že by slovo /“čerša“/ mohlo vzniknout od staroslovanského slova /“čersь“/ - „příčný pruh“, které má svůj původ v starořeckém /“kertsos“/ (třešňové stromy mají příčné pruhy na kůře).
Není známo, kdy se pro označení třešně začalo používat současné slovo. Ovšem podobné dnešnímu českému slovu staropolské varianty (/“czrzesznia“/, /“trześnia“/) se objevují již v psaných pramenech ze 14. století. Vzhledem k tomu, že polština tehdy pozůstávala pod silným vlivem češtiny, lze tedy předpokládat, že se slovo /“třešně“/ používalo na českém území již v oné době.
Zdroje:
Machek, V.: Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997
Rejzek, J.: Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2001
Bankowski, A.: Etymologiczny slownik jezyka polskiego. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2000
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
25.10.2007 11:14