-
To se mi líbí
-
Doporučit
Slavné portréty českých malířů 19. a 20. století s 1. uměleckým výkladem obrazu a 2. informací o malíři a též o konkrétní modelce. Například zájem o Mánesovu Josefinu, Hynaisovu "Dívku s fialkami", Švabinského obrazy s Elou Vejrychovou, Lev Šímák obraz "Milenci" a K.Dvořák "Žena s růží a "Hlava ženy s pivoňkami". 3. Kde je možné obrazy vidět? 4. Bylo by ještě možné nabídnout, podle uvedených znaků, nějaký další zajímavý český portrét?
Dobrý den,
odpovědi na otázky, které se týkají jednotlivých obrazů - portrétů jsou často uveřejněny např. v monografiích o životě a díle toho konkrétního malíře. Ne ale u všech je možno zjistit, kým se malíř konkrétně inspiroval. Někdy to bývaly i utajené lásky - múzy.
V edici Poklady naší planety vydává nakladatelství Rebo Productions knihu Slavní světoví malíři. Žena jako inspirace v malířském umění. (Čestlice, Dobřejovice, 2007.) Zastoupení tam má i Vojtěch Hynais obrazem Zima, kde mu předlohou byla v zasněžené Stromovce profesionální modelka akademie Ernestine Wittnerová.
Obraz Dáma s fialkami byl na zakázku z Vídně, návrh plakátu pro Taussigovu vídeňskou parfumerii. Malíř jí "vtiskl francouzský esprit, zejména pak reagoval na novou dekorativnost doby secese uplatněním zelených a fialových tónů." Tento olej na plátně z roku 1896 je součástí sbírky Českého muzea výtvarných umění v Praze. Žena s růží, olej na lepence z roku 1901, Františka Dvořáka (recte Brunner) je ve sbírce P. Šimona.
Čerpáno z: MŽYKOVÁ, Marie. Vojtěch Hynais. Praha: Odeon, 1990.
MŽYKOVÁ, Marie. Křídla slávy. Vojtěch Hynais, čeští Pařížané a Francie. Díl 1. Praha: Galerie Rudolfinum, 2000.
V monografii Jiří. M. Boháč Lev Šimák. Praha: Odeon,1987. sice je obraz Milenci na Kavkazu, olej z roku 1935, ale bližší údaje nejsou uvedeny. Snad jen to, že obraz je z Oblastní galerie v Liberci.
Rok 1895 byl důležitým mezníkem v životě malíře Maxe Švabinského - potkal jedné říjnové neděle na Národopisné výstavě mladou pražskou dívku Elu Vejrychovou, dceru zaměstnance rakouských státních drah. Tato žena se stala jeho múzou ke všem obrazům s Elou.
Zdroj: PÁLENÍČEK, Ludvík. Okouzlený satyr. Život a dílo Maxe Švabinského. Praha: Vyšehrad, 1987.
Do poloviny padesátých let 19. století lze časově zařadit proslulou podobiznu Josefina (v Národní galerii), od prvního zveřejnění (r. 1872) obklopenou záhadou, tajemstvím a nejrůznějšími dohady. Původně označována "Josefína N.N., herečka" nebo Josefína N., moravská herečka" (tak ji nazvala r. 1881 Renáta Tyršová), byla roku 1936 básníkem Jiřím Karáskem ze Lvovic bez patřičných důkazů ztotožněna s Františkou Šťovíčkovou, nešťastnou láskou malíře. Určité zprávy o tom, že tato mladá žena byla temnooká černovláska, usvědčují však tento dohad z omylu, neboť obraz představuje blondýnu. Pouze jedno je jisté, v žádném případě nešlo o zakázku. Dochovány jsou i tři studie, které dávají tušit intimní pozadí portrétu. Tajemství, které obraz obestírá, patří k vrcholným příkladům Mánesovy tvorby.
Čerpáno z: HLAVÁČEK, Luboš. Josef Mánes a umělecká rodina Mánesů. Praha: Melantrich, 1988.
Josefína, vyslovil Josef jméno, které napovídalo, ale přece zamlčovalo. Je to jedna herečka z Moravy, přidala Amálie. Byla to však Fanynka, matka Mánesovy dcery Josefínky.
Čerpáno z: KOŽÍK, František. Cestou lásky. Román o životě a díle Josefa Mánesa. Praha: Albatros, 1971.
Zajímavost:
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8926179
kokain v USA 1924 u malíře Františka Dvořáka
Umění, architektura, muzeologie
--
Národní knihovna ČR
23.05.2014 15:23