-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
proč se říká, že když máme škytavku, někdo na nás myslí? Je možné zjistit, kdy/kde/proč se toto začalo říkat?
Děkuji
Dobrý den,
že se říká při škytavce ‚někdo na tebe vzpomíná‘ je doloženo již v 17. století, viz zdroj níže. Kdo ale byl na začátku tohoto "obyčeje", asi nelze zjistit. Je zmiňován i v polských pramenech (A. Kolberg Lud).
škytavka, při š. někdo vzpomíná
ZÍBRT, Čeněk. Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: Příspěvek ke kulturním dějinám českým. Praha: Jos.R. Vilímek, 1889. s. 291. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8ecf4b6f-8ffa-44a7-8a08-84b7c784d1f3
Připojujeme tu obyčej známý při škytavce. Kolberg, [A.] Lud., zmiňuje se o tom, že, škytne-li kdo, říká: "Někdo na mne vzpomíná". Týž obyčej znám jest v Čechách a byl znám také předkům našim. Paní Zuzana Černínova píše r. 1647 synu Humprechtovi: "Vždycky často na tebe zpomínám; i taky minulou středu ve všem dobrém, takže jsi hrubě škytati mohl, smě s panem Vitou Francouzem na Tebe vzpomínali. Hrál na tu kytaru; mně pak se tak zdálo, jako bych tebe slyšela na touž muziku hráti." Dvorský, Zuz. Černínova, str. 135.— Srv. 1. c., 227 (rok 1650): "Nebyl tam žádný jiný více, jen my a paní Měděncová. Často jsme na tebe vzpomínali, smýšlím, že jsi as škytal. Jistě na desetkráte zmínku jsme za stolem o tobě měli."
ZÍBRT, Čeněk. Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: Příspěvek ke kulturním dějinám českým. Praha: Jos.R. Vilímek, 1889. s. 49. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:11d7c7f1-2b0a-4166-a67a-17fdf9adc6f8
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
18.05.2021 09:38