Škytavka - proč se říká, že na nás někdo myslí?

Text dotazu

Dobrý den,
proč se říká, že když máme škytavku, někdo na nás myslí? Je možné zjistit, kdy/kde/proč se toto začalo říkat?
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

že se říká při škytavce ‚někdo na tebe vzpomíná‘ je doloženo již v 17. století, viz zdroj níže. Kdo ale byl na začátku tohoto "obyčeje", asi nelze zjistit. Je zmiňován i v polských pramenech (A. Kolberg Lud).

škytavka, při š. někdo vzpomíná

ZÍBRT, Čeněk. Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: Příspěvek ke kulturním dějinám českým. Praha: Jos.R. Vilímek, 1889. s. 291. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:8ecf4b6f-8ffa-44a7-8a08-84b7c784d1f3


Připojujeme tu obyčej známý při škytavce. Kolberg, [A.] Lud., zmiňuje se o tom, že, škytne-li kdo, říká: "Někdo na mne vzpomíná". Týž obyčej znám jest v Čechách a byl znám také předkům našim. Paní Zuzana Černínova píše r. 1647 synu Humprechtovi: "Vždycky často na tebe zpomínám; i taky minulou středu ve všem dobrém, takže jsi hrubě škytati mohl, smě s panem Vitou Francouzem na Tebe vzpomínali. Hrál na tu kytaru; mně pak se tak zdálo, jako bych tebe slyšela na touž muziku hráti." Dvorský, Zuz. Černínova, str. 135.— Srv. 1. c., 227 (rok 1650): "Nebyl tam žádný jiný více, jen my a paní Měděncová. Často jsme na tebe vzpomínali, smýšlím, že jsi as škytal. Jistě na desetkráte zmínku jsme za stolem o tobě měli." 

ZÍBRT, Čeněk. Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: Příspěvek ke kulturním dějinám českým. Praha: Jos.R. Vilímek, 1889. s. 49. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:11d7c7f1-2b0a-4166-a67a-17fdf9adc6f8

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

18.05.2021 09:38

Karolína píše:
Pondělí 12.06.2023 00:01
Dobrý den měla bych dotaz co znamená když jsi vzpomenu na určitou osobu a začnu mít škytavku?
PSK - admin píše:
Pondělí 12.06.2023 11:32
Dobrý den,

běžně je spíše známo, že dotyčná osoba začne škytat a z toho usoudí, že na ni někdo myslí.
Tento obyčej existuje již od 17. století a je často zmiňován v českých zvycích, obyčejích aj. z 19. století. Kde se ale toto spojení vzalo, to není ani z dobových pramenů známo.
ZÍBRT, Čeněk. Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: Příspěvek ke kulturním dějinám českým. Praha: Jos.R. Vilímek, 1889, s. 49.
Podrobněji rozebráno na stránkách Ptejteseknihovny: https://www.ptejteseknihovn[…]-rika-ze-na-nas-nekdo-mysli

Případ, kdy osoba na někoho pomyslí a následně začne sama škytat, není jako obyčej, zvyk v dostupné literatuře znám.
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu