-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, prosím, jak se jmenuje v Německu hodný pohádkový skřítek a kde jej lze nalézt.
Děkuji moc.
Dobrý den,
oblíbeným německým hodný skřítkem je Sardmann. Postavička skřítka v červeném oblečku, který zažívá celou řadu dobrodružství. Znám je z večerníčku, který je v Německu velmi populární. První díly pohádkového seriálu s touto postavičkou byly natočeny již v roce 1959. (http://www.sandmaennchen.de/geschichten/sandmannlied/ )
Se skřítky byste se mohla setkat i na německé televizní stanici ZDF. S touto stanicí jsou spjati tzv. Mainzelmännchen, hodní (i když často trochu nešikovní) skřítkové, kteří uvozují pořady či přestávky mezi pořady (http://mainzelmaennchen.zdf.de/ )
V Německu byly pohádkové bytosti skřítků, trpaslíků a elfů vždy velmi oblíbené. Nasvědčuje tomu i fakt, že hned od počátku výroby sádrových a jiných trpaslíků, bylo jejich hlavním producentem právě Německo. První muzeum trpaslíků a skřítků naleznete taktéž v Německu. Otevřeno bylo v roce 1991 v Rot am See a nabízí více než 8000 exponátů a celou řadu archivních materiálů.
Jedinou výjimkou, kdy obliba mytických postav malého vzrůstu v Německu klesla, bylo období nacistického Německa. V tomto čase byly osoby zakrslého vzrůstu (pidimuži a pidiženy) považovány za rasově méněcenné.
"V německé krásné literatuře je trpaslík poprvé zmiňován někdy v letech 1203 - 1250. I když mimoliterární texty znaly tyto osůbky již dávno předtím. Ruodlieb, pokládaný za první středověký román, byl sepsán v latině na podkladě legend, jejichž stopy lze nalézt i v pozdějších dílech. Vypráví o setkání rytíře s trpaslíkem, což je pro nás zajímavé i z toho hlediska, že z děje vyplývají základní charakteristické rysy německého trpaslíka. (...) Román Ruodlieb tedy kromě jiného svědčí o tom, že trpaslíci ve středověkém německém prostředí žijí v jeskyních, znají skrytá tajemství a dovedou předpovídat budoucnost; krom toho v příchozím vyvolávají nedůvěru, což napovídá, že někteří z nich nebudou neškodní. Ze všech nestvůrných postav jedině oni vládnou kouzelnou mocí. Mívají tři různé podoby. Buď vypadají jako bělovlasí vousatí starci, nebo jako překrásné děti, případně jako rytíři. První typ je ve středověku velmi vzácný, přesto právě on později v lidových pohádkách převážil.
Germánský trpaslík měří většinou něco mezi sedmdesáti a sto třiceti centimetry, má malá chodidla a krátké nožky. Někdy mívá sílu mnoha mužů, jindy naopak trpí fyzickou slabostí. Lidskou společnost nevyhledává, ba naopak. Nicméně jeho společenský a soukromý život, jeho mravy a zájmy jsou lidské, jeho znalosti, vědění, vlastnictví kouzelných předmětů, jeho tajemné schopnosti, jeho bydliště, úloha, již hraje v některých pověstech, jej řadí mezi mytologické postavy."
(POLÁK, Jiří a TREGL, Pavel. Trpaslík a jeho svět. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2004. s. 33.)
V některých publikacích jsou skřítkové od trpaslíků odlišováni. Skřítkové jsou zde popisování jako osoby menšího vzrůstu, trpaslíci jsou na rozdíl od skřítků bez vousů.
Se skřítky a trpaslíky se setkáte v celé řadě německých pohádek. Nejznámější jsou pravděpodobně pohádky, které zpracovali bratři Grimmové. Známá je jejich pohádka a hodných skřítcích, kteří pomohli ševci (Domácí skřítkové) či obdoba naší pohádky Dvanáct měsíčků (Tři lesní skřítkové). Nejznámější je ovšem pravděpodobně jejich vyprávění O Sněhurce.
Bez zajímavosti není, že podobu a charaktery sedmi trpaslíků v pohádce bratří Grimmů O Sněhurce vtiskl malým postavičkám až Walt Disney. V původní pohádce byli všichni stejní, bez jasného určení jejich vzhledu a chování.
Celkově se dá říci, že ve většině německých pohádek vystupují Heinzelmännchen či Zwerge (skřítci, trpaslíci) jako bezejmenné osoby, které pomáhají či trochu škodí lidem.
Použitá literatura:
* HUYGEN, Wil. Skřítci. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. [212] s. ISBN 978-80-247-3359-3.
* POLÁK, Jiří a TREGL, Pavel. Trpaslík a jeho svět. Vyd. 1. Praha: Olympia, 2004.
* Trpaslík v evropské kultuře: sborník příspěvků z konference pořádané ve dnech 16.-18. června 2004 [v Ústí nad Labem]. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, Ústav slovansko-germánských studií, 2005. 133 s. ISBN 80-7044-680-3.
Antropologie, etnografie
--
Národní knihovna ČR
23.05.2013 14:50