-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, rádi bychom Vás požádali, zda nevíte, jaký školský systém fungoval v ČSR mezi lety 1930 a 1953, kolik let trvala obecná škola, kdy na ni navazovala měšťanská škola a popř. za jakých podmínek existovaly jednoleté kurzy. Pokud byste byli schopni ověřit informace konkrétně v 1.ZŠ Slaný (tehdy Dívčí měšťanská škola v Slaném), byli bychom Vám nesmírně vděčni.
Děkujeme
Dobrý den,
"Pro období mezi první a druhou světovou válkou zůstává v platnosti osmiletá povinná školní docházka. V období nacistické okupace v letech 1939 - 1945 byla účelově měněna tradiční struktura českého školství (škola obecná a na ni navazující škola městská) zabezpečující povinnou školní docházku výrazné většiny dětské populace. Městská škola se stala "školou hlavní", stala se školou výběrovou a jako čtyřletá navazovala na čtyři ročníky obecné školy. Postupným snižováním její kapacity byl sledován cíl omezit narůstajícímu počtu českých dětí přístup již k základnímu vzdělání v rozsahu a délce historicky tradiční povinné docházky.
V letech po druhé světové válce došlo k několikerému prodlužování a opětovně zkracování povinné školní docházky. Obvykle současně se změnami v délce povinné školní docházky docházelo i k systémovým změnám v organizační struktuře školství.
Zákonem č. 95/1948 Sb. zr dne 21. dubna 1948 (obecně známým jako zákon o jednotné škole) byla stanovena devítiletá povinná školní docházka pro mládež ve věku 6 - 15 let.
Zákonem č. 31/1953 Sb. ze dne 24. dubna 1953 byla povinná školní docházka opětovně zkrácena na 8 let."
Zdroj: Morkes, František. Devětkrát o českém školství: (přehledný průvodce). 1. vyd. V Praze: Pedagogické muzeum J.A. Komenského v Praze, 2004. s. 6-7.
O českém školství za 2. světové války se můžete více dočíst v knize: Svoboda, Jaroslav. Školství v období protektorátu. 1. vyd. České Budějovice: Nová Forma, 2010. 72, ix s. ISBN 978-80-87313-67-1 Mimo jiné se v knize uvádí, že ke změně ve školním systému došlo nařízením z 2. dubna 1941. České měšťanské školy byly přetvořeny podle německého vzoru. Jak již bylo uvedeno, staly se výběrovými školami, na které se dostalo pouze 35 % žáků, kteří ukončili čtvrtou třídu obecné školy. Ve třídách se zvýšil počet žáků ze 45 na 60. Velmi výrazně bylo zasaženo do školních osnov a probíraného učiva. K největším změnám došlo v osnovách dějepisu.
28. 5. 1943 vyšel nový ministerský výnos, který upravoval klasifikační řád. Chování se klasifikovalo čtyřstupňovou stupnicí, jednotlivé předměty šestistupňovou stupnicí (velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, dostatečný, sotva dostatečný a nedostatečný).
Organizační struktura prvorepublikového školství byla následující:
5 let - obecná škola
3 - 4 roky - obecná škola (měšťanská) / nižší gymnázia/ reálky
4 roky - pedagogické ústavy/reálky(střední odborné školství /vyšší gymnázia
- Vysoké školy
(Zdroj: JANIŠ, Kamil. Vybrané kapitoly z dějin výchovy. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik, Ústav pedagogických a psychologických věd, 2009. s. 71.)
Přímo k 1. základní škole (Dívčí měšťanské škole) ve Slaném se nám bohužel nepodařilo v našich zdrojích nic bližšího nalézt.
K dispozici máme pouze vzpomínky na slánské gymnázium:
* JUDLOVÁ, Olga, ed. Slánské gymnasium vzpomíná. V Slaném: Gymnasium Václava Beneše Třebízského, 1995- . sv. ISBN 80-254-3676-4.
Více informací by Vám ovšem mohli poskytnout kolegové a kolegyně z Národního pedagogické muzea a knihovny J. A. Komenského: http://npmk.cz/knihovna
Výchova a vzdělávání
--
Národní knihovna ČR
27.09.2013 14:15