-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jake y i napsat v příjmení Kratochvilovi nebo Kratochvilovy
Dobrý den,
varianta Kratochvílovy je nesprávná, viz. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český:
„2 Pojmenování rodiny jako celku
Pojmenovat rodinu jako celek můžeme buď příjmením, anebo spojením „rodina + příjmení“. Užijeme-li pouze příjmení, skloňujeme tak, že u substantivních příjmení užijeme podob se zakončením -ovi; ve 2., resp. ve 3. p. lze i ve spisovných projevech užít vedle toho i substantivních koncovek -ů, resp. -(ov)ům:
1. p. přijeli k nám Novákovi, Novotných, Novotní, Hořeních, Hoření, Skotnických, Skotničtí,
2. p. byli jsme u Novákových, u Nováků, u Novotných, Skotnických,
3. p. k Novákovým, k Novákovům, k Novákům, k Novotným, Skotnickým není od nás daleko,
4. p. potkali jsme Novákovy, Novotných, Novotné, Skotnických, Skotnické,
5. p. vážení Novákovi, vážení Novotní, vážení Novotných, vážení Skotničtí, vážení Skotnických,
6. p. mluvili jsme o Novákových, o Novotných, o Skotnických,
7. p. přátelíme se s Novákovými, s Novotnými, se Skotnickými.
Hovorové (tedy vhodné spíše pro mluvenou varietu spisovného jazyka), často vnímané jako stylově nižší až familiární, zčásti též regionální jsou podoby přijeli k nám Nováci, potkali jsme Nováky. Koncovka -i v 1. p., např. oba Pelnáři, Stuchlíci, Kovaříci, je častější na Moravě. Zní-li však příjmení stejně jako jméno obecné, koncovka -i možná není, je třeba užít koncovky -ové: oba Kovářové.
Nespisovné je přijeli k nám Novákovic; tvar Novákovic je nesklonný. Užijeme-li spojení podstatného jména rodina + tvaru příjmení, máme tyto možnosti: všechno nejlepší Vám přeje rodina Novákových, rodina Novákova (nikoli *rodina Nováková), rodina Novotných, rodina Novotná, rodina Skotnických, rodina Skotnická.
Jiné je: dám to panu Novákovi (viz Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č.).
3 Koncovky -ovi a -ové u příjmení v 1. p. mn. č.
Uvedené koncovky nejsou beze zbytku zaměnitelné. V 1. p. mn. č. rodu muž. živ. je základní tvar na -ové: V sousední třídě budou maturovat dva Novákové. V našem turistickém oddíle jsou dva Kovaříkové; bratři Čapkové, bratři Mrštíkové, bratři Pospíšilové, bratranci Veverkové, knížata Lobkovicové. Tvarem na -ové se vyjadřuje fakt, že jde o množné číslo příjmení. Neříká se nic o tom, zda Novákové, Kovaříkové jsou, anebo nejsou příslušníci téže rodiny (příbuzní). Věta V naší třídě budou maturovat dva Novákové a dva Kovaříkové může pokračovat např. větou Kovaříkové jsou dvojčata, ale Novákové příbuzní nejsou. Jen tehdy, chceme-li výslovně vyjádřit příslušnost jedinců k téže rodině, můžeme užít tvaru na -ovi: Bratři Kovaříkové/Kovaříkovi budou po maturitě pracovat v rodinném podniku. Chceme-li vyjádřit, že jedinci téhož příjmení příbuzní nejsou, nemůžeme tvaru na -ovi užít. Je tedy rozdíl, řekneme-li Na setkání přijeli všichni Kovaříkové z celého kraje (= příbuzní i nepříbuzní nositelé tohoto příjmení) a Na sraz přijeli všichni Kovaříkovi (= celá rodina Kovaříkových).“
Zdroj: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=710
Jazyk, lingvistika a literatura
--
09.10.2019 06:27