Skloňování příjmení

Lucie píše:

Pátek 15.09.2017 10:51

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak správně skloňovat příjmení Polanecká a Polanecký (především množné číslo, aby jsme správně uvedli na zvonek).

Děkuji. Polanecká

PSK - admin píše:

Pondělí 18.09.2017 14:46

Dobrý den,

internetová jazyková příručka http://prirucka.ujc.cas.cz/ uvádí:
"U příjmení, která mají podobu přídavného jména (Veselý, Šťastný, Rychnovský, Polanecký), je základní podoba rodina Veselých, Šťastných, Rychnovských, Polaneckých a podobně také manželé/sestry/bratři Veselých, Šťastných, Rychnovských, P, je-li taková podoba v rodové tradici, pokládají se za správné i podoby manželé Veselí, Šťastní, Rychnovští, rodina Veselá, sestry Veselé ap. vedle základního způsobu s -ých."

Tomáš Brutar píše:

Středa 03.08.2022 20:03

Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat na skloňování příjmení Matěja?
Byl jsem zaškolen u pana Matějy nebo Matěji?
Děkuji

PSK - admin píše:

Čtvrtek 04.08.2022 15:23

Hezký den,

příjmení Matěja, stejně jako ostatní mužská jména zakončená na "a", se skloňuje podle vzoru předseda, respektive dle jeho podvzoru „paňáca“, vzhledem k přítomnosti měkké souhlásky "j" před koncovou hláskou. Správná varianta bude tedy: "Byl jsem zaškolen u pan Matěji."

Níže přikládáme celý výňatek z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český.

"1 Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na a (typ Ondra, Hůla, Maxa, Gargantua, Baroja, Váša, Nohavica, Borgia, Lorca, Mantegna, Ma)

Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na a skloňujeme podle vzoru „předseda“ (Ondra, Jarda, Svoboda, Hůla, Maxa, Gargantua, japonské jméno Akutagawa –⁠ 2. p. Ondry, Jardy, Svobody, Hůly, Maxy, Gargantuy, Akutagawy –⁠ 5. p. Ondro, Jardo, Svobodo, Hůlo, Maxo, Gargantuo, Akutagawo). Pokud koncové hlásce a předchází měkké souhláskové písmeno či i/y, je ve 2. p. koncovka i –⁠ podvzor „paňáca“ (Váša, Váňa, Baťa, Nohavica, Goya [goja], Borgia [bordža], Mantegna [manteňa], Maria, García, Mircea [mirča] –⁠ 2. p. Váši, Váni, Bati, Nohavici, Goyi [goji], Borgii [bordži], Mantegni [manteňi], Marii, Garcíi, Mircei [mirči] –⁠ 5. p. Vášo, Váňo, Baťo, Nohavico, Goyo, Borgio [bordžo], Mantegno [manteňo], Mario, Garcío, Mirceo [mirčo])."

Zdroj: Internetová jazyková příručka [online] (2008–2021). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Cit. 04. 08. 2022. <https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=321>.

Pro zajímavost, výskyt obyvatel se stejným příjmením v ČR najdete na tomto odkazu: https://www.kdejsme.cz/prijmeni/Mat%C4%9Bja/hustota/.

Dominika Semrádová píše:

Pondělí 29.08.2022 13:57

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat na správné skloňování příjmení Rychecký. Respektive, jak se skloňuje, když bych chtěla mluvit o novomanželích, budou to Rycheccí, či Rychecčí, Rychecští, nebo úplně jinak?
Děkuji moc za odpověď.

PSK - admin píše:

Úterý 30.08.2022 10:46

Dobrý den,
Podle interentové příručky ÚJČ AV ČR patří příjmení Rychecký do kategorie příjmení adjektivních, při skolňování proto budeme postupovat podle následujících pravidel:

„U adjektivních příjmení jsou častější podoby: přijeli k nám manželé Novotných, Čepických, Rathauských, Skotnických, ale i manželé Novotní, Čepičtí, Rathauští, Skotničtí; potkali jsme manžele Novotných, Čepických, Rathauských, Skotnických i manžele Novotné, Čepické, Rathauské, Skotnické

Pojmenování rodiny jako celku
Pojmenovat rodinu jako celek můžeme buď příjmením, anebo spojením „rodina + příjmení“. Užijeme li pouze příjmení, skloňujeme tak, že u substantivních příjmení užijeme podob se zakončením ovi; ve 2., resp. ve 3. p. lze i ve spisovných projevech užít vedle toho i substantivních koncovek ů, resp. (ov)ům:
1. p. přijeli k nám Novákovi, Novotných, Novotní, Hořeních, Hoření, Skotnických, Skotničtí,
2. p. byli jsme u Novákových, u Nováků, u Novotných, Skotnických,
3. p. k Novákovým, k Novákovům, k Novákům, k Novotným, Skotnickým není od nás daleko,
4. p. potkali jsme Novákovy, Novotných, Novotné, Skotnických, Skotnické,
5. p. vážení Novákovi, vážení Novotní, vážení Novotných, vážení Skotničtí, vážení Skotnických,
6. p. mluvili jsme o Novákových, o Novotných, o Skotnických,
7. p. přátelíme se s Novákovými, s Novotnými, se Skotnickými.“

Ve vašem případě bude správné oslovení tedy: „manželé Rychečtí“.

ZDROJ: https://prirucka.ujc.cas.cz/

Nikola píše:

Středa 12.04.2023 11:43

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, zda-li to samé bude platit u příjmení Kříženecký - na zvonku Kříženečtí, rodina Kříženečtí ?
Předem děkuji

PSK - admin píše:

Pondělí 17.04.2023 10:20

Dobrý den,
u příjmení Kříženecký platí výše uvedené pravidlo pro adjektivní příjmení. Psali bychom tedy rodina Kříženeckých nebo manželé Kříženečtí. Podrobný výklad ke skloňování příjmení naleznete v Internetové jazykové příručce UJC AV ČR (viz např. https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=710 aj.).

Služba PSK

Štěpánka píše:

Pondělí 18.12.2023 17:27

Dobrý den,

Děkuji za výše uvedený výčet pravidel, nicméně si nejsem ani po jejich prostudování jistá. Jmenuji se nově Břeská, manžel je Břeský. A jeho rodina se vždy nazývala Břeských a zásadně se vyhýbají 5.pádu. Jak by tedy u našeho příjmení vypadalo množné číslo,5.pád? Napadají mě Břeští nebo Břečtí. Předem děkuji za odpověď.
Štěpánka

PSK - admin píše:

Úterý 19.12.2023 12:22

Dobrý den,

dle příkladů z Internetové jazykové příručky UJC AV ČR bychom příjmení Břeská, Břeský v 5. pádě skloňovali ve tvaru Břeští. Podoba „Břečtí“ by korespondovala spíše k možnému příjmení Břecká, Břecký.

Zdroje:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=710&dotaz=rodina
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=703
https://www.ptejteseknihovny.cz/[…]/sklonovani-prijmeni-4

Vladimír píše:

Středa 07.06.2023 03:57

Dobrý den. Prosím jak se skloňuje příjmení Grézl? Nejsem si jistý, zda je to převzato z cizího jazyka, či ne a všechny vyhledávače mi dávají oslovení Grézle. Je to prosím správně a nebo se používá na oslovení 1.pád pane Grézl? Děkuji

PSK - admin píše:

Středa 07.06.2023 11:15

Dobrý den,

příjmení Grézl končí na tzv. obojetnou souhlásku -l.
Spadá tudíž do kategorie jmen zakončených ve výslovnosti na měkkou nebo obojetnou souhlásku s, z, x [ks] aj., jenž skloňujeme obvykle pravidelně podle vzoru „muž“. Příjmení Grézl se tedy použije v případě 5. pádu – oslovujeme, voláme jako: „pane Grézli“.
Podrobnější informace k tématu obojetných souhlásek najdete na stránkách Ústavu pro jazyk český AV ČR, internetová jazyková příručka: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=320#nadpis6, kapitola 2 „Jména zakončená ve výslovnosti na měkkou nebo obojetnou souhlásku“.

Viera Š. píše:

Čtvrtek 15.06.2023 11:05

Jakub Sitte, prosím o 3. pád
děkuji

PSK - admin píše:

Čtvrtek 15.06.2023 12:20

Dobrý den,
dle internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český AV ČR se příjmení Sitte ve 3. pádě uvádí jako „Sittemu“:

„Domácí jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na e (Nevole, Purkyně, Skamene, Kubice, Skočdopole, Osolsobě) se bez ohledu na to, zda koncové hlásce předchází tvrdá, měkká, nebo obojetná souhláska, tradičně skloňují podle vzoru „soudce“ (2. i 5. p. Nevole, Purkyně, Skamene, Kubice, Skočdopole, Osolsobě). V současnosti se však u těchto jmen, především pokud koncovce předchází tvrdá nebo obojetná souhláska (ale stále častěji i u jmen ostatních), prosazuje tzv. zájmenné skloňování, ze kterého lze lépe odvodit základní podobu jména, což znamená, že za celé jméno se připojují v nepřímých pádech zájmenné koncovky. Přestože u jmen, ve kterých koncovému e předchází měkká souhláska, není zájmenné skloňování dosud kodifikováno, domníváme se, že ani zde už je v současnosti nelze hodnotit jako chybné:
2., 4. p. Nevoleho, Purkyněho, Skameneho, Kubiceho, Skočdopoleho, Osolsoběho
3. p. Nevolemu, Purkyněmu, Skamenemu, Kubicemu, Skočdopolemu, Osolsoběmu
5. p. Nevole, Purkyně, Skamene, Kubice, Skočdopole, Osolsobě –⁠ 6., 7. p. Nevolem, Purkyněm, Skamenem, Kubicem, Skočdopolem, Osolsoběm.

Zdroj:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=322

Jitka píše:

Úterý 27.06.2023 07:48

Dobrý den,

jak oslovit v 5. pádě české občany s německým příjmením př. Steinbauer, Müller, Schmidt a slovenské občany s příjmením typicky slovenským př. Kollár, Kušnír?
Děkuji

PSK - admin píše:

Středa 28.06.2023 16:22

Dobrý den, odpověď jsme Vám odeslali na e-mail. S pozdravem služba PSK

Anonym píše:

Pondělí 11.09.2023 17:19

prosím o správný tvar od příjmení Hieke - v tomto sousloví - uděluje vyznamenání Václavu Hiekemu ?

PSK - admin píše:

Úterý 12.09.2023 14:57

Dobrý den,

kompletní odpověď naleznete v internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český – konkrétně zde u podnadpisu „1.1 Jména cizího původu zakončená ve výslovnosti i v písmu na -e“: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=322

Podle příručky se příjmení zakončené na -e, kterému předchází tvrdá souhláska (v tomto případě „k“), skloňuje podle vzoru „pán“. Ve Vašem sousloví buď jako Václavu Hieku anebo Hiekovi (3. pád u vzoru „pán“ jako pánu/pánovi).

Soňa píše:

Pondělí 02.10.2023 10:11

Dobrý den, narazila jsem na příjmení Zeus. Jak toto skloňovat? Předpokládám, že nelze využít skloňování jako u řeckého boha. Předem děkuji.

PSK - admin píše:

Pondělí 02.10.2023 14:54

Dobrý den,

podle internetové jazykové příručky se skloňování příjmení Zeus řadí běžně mezi osobní jména zakončená ve výslovnosti na souhlásku a zároveň spadá do jmen antických. Příručka to přesně vykládá takto:

1.3 Antická jména (typ Titus, Marsyas, Herakles, Ikaros, Platon, Anakreon, Atlas, Kramerius, Pistorius, Mathesius)
a.„Antická jména zakončená na us, as, es, os se skloňují tak, že se v nepřímých pádech tato zakončení odtrhávají a pádové koncovky vzoru „pán“ se přidávají k základu jména (Titus, Marsyas, Demosthenes, Ikaros –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Tita, Marsya, Demosthena, Ikara –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 5. p. Tite, Marsye, Demosthene, Ikare).“
„Tzv. antický způsob skloňování se neuplatňuje vždy, když jméno končí na us, as, es, os. Patří li jména tohoto typu novodobým nositelům (a pisatel nechce záměrně zdůraznit jejich antický původ) nebo jde li o jména jiného než latinského či řeckého původu, která však mají zakončení obdobné jako jména antická, neodtrháváme v nepřímých pádech zakončení us, as, es, os, ale přidáváme pádové koncovky k celému jménu (Angus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Anguse –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 5. p. Angusi).“

Zdroj: Internetová jazyková příručka. Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku [online]. Ústav pro jazyk český AV ČR. [cit. 2023-10-02]. Dostupné z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=320#nadpis4.

Kateřina Beňová píše:

Pondělí 23.10.2023 19:50

Dobrý den
Máme s manželem přijmení po mém dědečkovi který byl vždy oslovován jako Pan Beňa i se na něj volalo Pane Beňa... na mého muže však kolegové pořád volají Beňo. Nedokážu jim to vysvětlit a proto prosím o ňáký odborný ,,výtah" že komolí naše přijmení..
Děkuji.

PSK - admin píše:

Úterý 24.10.2023 11:52

Dobrý den,

patrně vycházíte z toho, jaké oslovení bylo 'zažité' v rodině Vašeho dědy a Vaší rodině vůbec. Podle pravidel české gramatiky ale kolegové Vašeho manžela oslovují správně a jeho příjmení nikterak nekomolí, viz níže:

Skloňování osobních jmen - osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na a, á Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na ‑a skloňujeme podle vzoru „předseda“ (Ondra, Jarda, Svoboda, Hůla, Maxa, ...–⁠⁠⁠ 2. p. Ondry, Jardy, Svobody, Hůly, Maxy,... –⁠⁠⁠ 5. p. Ondro, Jardo, Svobodo, Hůlo, Maxo,...). Pokud koncové hlásce ‑a předchází měkké souhláskové písmeno či i/y, je ve 2. p. koncovka ‑i –⁠⁠⁠ podvzor „paňáca“ (Váša, Váňa, Baťa, Nohavica,... –⁠⁠⁠ 2. p. Váši, Váni, Bati, Nohavici,... –⁠⁠⁠ 5. p. Vášo, Váňo, Baťo, Nohavico,...), tudíž i Beňo. Nejedná se o nesklonné jméno a v 5. pádě je správně zakončení -o.
Čerpáno z: Internetová jazyková příručka, Ústav pro jazyk český AV ČR https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=321

Milan píše:

Úterý 31.10.2023 13:26

Dobrý den,

jak se bude psát oslovení pro příjmení Šlajs?
Děkuji

PSK - admin píše:

Úterý 31.10.2023 15:59

Dobrý den,

pátým pádem (vokativem) se v komunikaci oslovuje (pane inženýre) nebo se zvoleným oslovením hodnotí adresát (drahoušku, sketo). Proto se běžně užívá jen u názvů osob nebo zvířat; 5. pád neživotných podstatných jmen má obvykle funkci personifikace (obušku, z pytle ven; foukej, větříčku). Oslovení 1. pádem je přípustné pouze v neoficiálních situacích, jde o tvar stylově příznakový. V kultivovaných spisovných projevech psaných i mluvených bychom měli oslovovat 5. pádem. Užití 1. pádu je zde považováno za projev nezdvořilosti, značné neformálnosti a nepřiměřené familiarity.

Výběr koncovky závisí na zakončení tvarotvorného základu. Vzor „pán“ má v 5. p. j. č. koncovky e, u, vzor „muž“ i, e, vzor „soudce“ koncovku e (bez alternace předchozí souhlásky), vzor „předseda“ koncovku o.
U příjmení Šlajs bude tedy 5. pád jednotného čísla (oslovení) = Šlajse.

Zdroj :
https://prirucka.ujc.cas.cz[…]amp;Hledej=Hledej%20.#bref3
https://sklonuj.cz/slovo/%C5%A1lajs

Tet píše:

Neděle 24.03.2024 21:07

Dobrý den,
jak správně skloňovat příjmení Zetěk, pane Zeťku nebo pane Zetěku?

PSK - admin píše:

Úterý 26.03.2024 08:35

Dobrý den,
podle Jazykové příručky Ústavu pro Jazyk český AV ČR:
"u jmen zakončených na ek v nepřímých pádech pohybné e vypouštíme (2. p. Zdeňka, Štěpánka, Machka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 5. p. Zdeňku, Štěpánku, Machku). Mluvnice připouštějí výjimku tam, kde by vypuštěním samohlásky mohla vzniknout obtížně vyslovitelná souhlásková skupina (2. p. Vepřeka i Vepřka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 5. p. Vepřeku i Vepřku). V takových případech je obvykle rozhodující rodinná tradice nositele jména. Pohybné e lze rovněž ponechat u jmen jiného než českého původu, případně těch, jejichž nositel je cizinec, i když původ jména může být český, resp. slovanský (Jelinek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Jelineka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 5. p. Jelineku)."
Podle uvedeného pravidla by tedy byly možné oba tvary, Zeťku i Zetěku.
Zdroj: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=320#nadpis11

Olga píše:

Neděle 27.10.2024 08:39

Dobrý den, manžel je Benek ( tedy jsme Benekovi), když oslovují manžela, někteří říkají pane Benku ne Beneku. A nedávno synovi na diplom napsali Benkovi. Náš děda trvá na tom, že správně je to vždy Benek/u, ovi. Jek to tedy prosím je? Děkuji.

PSK - admin píše:

Úterý 29.10.2024 12:12

Dobrý den,
reagujeme na Váš dotaz ohledně skloňování příjmení Benek. Internetová jazyková příručka uvádí u jmen zakončených na -ek (typ Štěpánek), že samohláska -e- se při skloňování vypouští (2. pád Štěpánka, 5. pád Štěpánku). Výjimkou jsou jména, u kterých může vzniknout obtížně vyslovitelná souhlásková skupina (Vepřek, 2. pád Vepřeka i Vepřka), případně je-li to rodinná tradice.
Ve vašem případě se buď můžete řídit normou a skloňovat Vaše jméno Benek, v 2. pádu Benka; nebo se odkázat na rodinnou tradici a skloňovat jako Benek, 2. pád Beneka.
Zdroje: Internetová jazyková příručka [online] (2008–2024). Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Cit. 29. 10. 2024. < https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=320 >.

Skloňování příjmení

Text dotazu

Odpověď

Obor

Okres

Knihovna

Datum zadání dotazu

Hledání v archivu