skloňování názvů obcí

Text dotazu

Dobrý den,
ráda bych se zeptala na skloňování názvů obcí. Konkrétně mi není jasné, proč např. u názvu obce Hostivice se v médiích objevil 2. pád Hostivice (proč ta Hostivice?), tedy i jedu do Hostivice, jsem z Hostivice. Ale už např. u obce Tuchoměřice nikdo neřekne jedu do Tuchoměřice, nýbrž do Tuchoměřic.
P.S.: Pocházím z Moravy a tam se vždy názvy vesnic končící na e považují za mn.č. a skloňují podle toho, tedy např. Klenovice bez Klenovic.
Prosím, jaký je to vlastně vzor? Přiznám se, že jsem na to nepřišla, a to mě ve škole gramatika ČJ bavila. Jediné, na co jsem přišla, že je to jako kostice bez kostic nebo růžice bez růžic.
Děkuji a přeji příjemný den.

Odpověď

Dobrý den,

místní jména zakončená na - ice patří k nejpočetnější skupině českých místních jmen. Původem jsou to nejčastěji mužská jména obyvatelského typu ( např. Budějovice = od obyvatelského jména Budivojovice = rozumí se lid patřící k Budivojovi), dále pak od ženských jmen obecného původu (např. Hranice - souvisí s obecným podstatným jménem hranice).

"Otevřenou otázkou je singulárovost či plurálovost jmen zakončených na -ice. Existuje zcela malá skupina jmen tohoto zakončení, která jsou čísla jednotného. U mnohých se však těžko odhaduje, zda jsou v čísle jednotném, či nikoliv.(...) Dobrou pomůckou tu býval dříve Statistický lexikon obcí, protože v něm u sporných případů býval údaj o čísle uveden."
(POLÍVKOVÁ, Alena.  Naše místní jména a jak jich užívat. 2., upr. a rozš. vyd.  V Praze : Euromedia Group - Knižní klub, 2007. str. 26.)

V rubrice Na co se nás často ptáte" Ústavu pro jazyk český AV ČR  (http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/porfaq.html#ice) se dále můžete k danému tématu dočíst následující:

"Místní jména končící na -ice jsou nejčastějším typem našich místních jmen. Většina je jich odvozena od jmen obyvatelských, např. Lobkovice, Heřmanice, Janovice apod., menší počet je odvozen od pojmenování vlastností místa, např. Kamenice, Jilemnice, Skalice aj. Ta první jsou pomnožná, ta druhá naopak bývají čísla jednotného, ale toto rozdělení neplatí absolutně a v konkrétních případech můžeme váhat. Máme např. Dubici, Doubici, Dubnici, Doubravici, ale pomnožné Dubovice, a nadto některá místní jména mohou mít obojí tvary, např. do Kytlic i do Kytlice, do Prčic i do Prčice, do Hostivic i do Hostivice. V místním úzu je např. u téhož jména v Doubravicích, ale na Doubravici atd.

Pomnožná se skloňují jako podstatné jméno "ulice" v množném čísle, jen ve 3. pádě mívají vedle koncovky -ím také koncovku -ům. K pomnožným patří například Albrechtice, Budějovice, Černošice, Dobřichovice, Hořovice, Kralice, Líbeznice, Litoměřice, Luhačovice, Pardubice, Radnice, Řevnice, Strakonice, Teplice aj. Jednotné číslo mají např. Blatnice, Březnice, Bystřice, Cerekvice, Jilemnice, Lipnice, Rokytnice aj. Ta se skloňují podle vzoru "růže".

Doporučujeme knihu A. Polívkové Naše místní jména (Praha, Academia 1985), která obsahuje seznam 3267 názvů českých a moravských obcí spolu se základními mluvnickými údaji o rodě, čísle a pádových tvarech."

Dle výše uvedené publikace spadá Vámi uvedený název obce Hostivice mezi již zmíněný nevelký počet  místních názvů, u kterých se ustálilo používání jednotného i množného čísla.
Viz také: http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Hostivice&Hledej=Hledej

Tuchoměřice, a Klenovice patří do převažující skupiny místních názvů zakončených na -ice, jež jsou používány v plurálu.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

14.12.2012 10:30