Skalní misky

Text dotazu

Dobrý den,
zajímá mě, zda skalní misky mohou vznikat i tím, že na kameni zakoření strom?
Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

mechanické zvětrávání způsobené kořeny stromů může přispět ke vzniku skalní mísy, ale není to jediný ani hlavní faktor. Skalní mísy jsou prohlubně v horninách, které vznikají v důsledku různých geologických procesů, včetně zvětrávání a eroze.

 Jak mohou kořeny stromů přispět ke vzniku skalní mísy?

• Rozšiřování puklin: Kořeny stromů pronikají do puklin a trhlin ve skalách a postupně je rozšiřují. To usnadňuje pronikání vody a dalších erozních činitelů, kteří mohou urychlit vznik a prohlubování mísy.
• Drolení horniny: Kořeny stromů mohou svým růstem a tlakem způsobit drolení a rozpad horniny uvnitř mísy. To usnadňuje odplavování uvolněného materiálu a prohlubování mísy.

Další faktory, které se podílejí na vzniku skalních mís:

• Chemické zvětrávání: Voda, která se hromadí v míse, může rozpouštět některé minerály v hornině a tím ji chemicky rozkládat.
• Eroze: Voda, vítr a další erozní činitelé mohou odnášet uvolněný materiál z mísy a tím ji prohlubovat.
• Geologická struktura: Tvar a orientace puklin a vrstev v hornině mohou ovlivnit vznik a tvar skalní mísy.

Kořeny stromů tedy mohou hrát určitou roli při vzniku skalních mís tím, že rozšiřují pukliny a drolí horninu. Nicméně, skalní mísy jsou obvykle výsledkem komplexní interakce více faktorů, včetně chemického zvětrávání, eroze a geologické struktury. Pokud je původní skalní mísa vyplněná půdou, potom se na jejím vývoji může výrazněji podílet kořenová destrukce a vliv huminových kyselin. Někteří odborníci přikládají vyšší účinnost působení kyselin, které vytváří kořenový systém ve skále, než vlastní síle kořenů.

Zdroje:

• https://geography.upol.cz/soubory/studium/e-ucebnice/Smolova-2010/lexikon/strukturne_denudacni/skalni_misa.html
• https://lokality.geology.cz/810
• https://www.geoinformatics.upol.cz/dprace/bakalarske/husakova01/page25.html
• Kukal, Zdeněk. S geologem po Česku. Vydání 2. Praha: Česká geologická služba, 2022. s. 71. ISBN 978-80-7673-033-5.

Dovolujeme si citovat:

„Zajímavým jevem jsou také prohlubně na vodorovných či méně ukloněných plochách., tzv. skalní mísy. Jsou to prohlubně oválného, kapkovitého nebo kruhového půdorysu na temenech skalních masivů a věží. Dosud aktivně se vyvíjející skalní mísy jsou po většinu roku částečně vyplněny vodou či v období mrazu ledem. Často mohou být vyplněné zeminou a pískem a zarostlé. Někdy směřuje ve směru ven z mísy ve směru spádnice odtokový žlábek. Průměr mís činí z pravidla několik decimetrů, vzácně i několik metrů. Hloubka bývá jednou třetinou až jednou desetinou průměru (neplatí to všeobecně). Skalní mísy nejsou typické zdaleka jen pro pískovce, nacházejí se například i na žulách a na vápencích. Na modelací skalních míst se podílí rozpouštění pískovce a vymrzání vody. Aby se voda v prohlubních, které později iniciují vznik pravidelných míst, udržela, musí být pískovec poměrně málo propustný, musí však být náchylný k rozpouštění. Mísy se někdy vyvíjejí na primárně sedimentárních prohlubních vrstevních ploch, jindy je vznik prohlubně spíše výsledkem původně náhodné distribuce dutých a vypouklých tvarů během zvětrávání temen skal. Z málo obvyklých prvků pískovcového mikroreliéfu zmíníme ještě drobné evorzní dutiny - skalní (obří) hrnce, místy vymleté proudící vodou ve skalním podloží i na volných balvanech.“

Zdroj: Adamovič, Jiří et al. Geologie Českosaského Švýcarska. Vydání první. Ústí nad Labem: Správa Národního parku České Švýcarsko, 2020. 575 stran. ISBN 978-80-88140-31-3.

Obor

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

30.01.2025 13:48