-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
prosím o literaturu popisující sirotčince u nás a v Anglii.
Děkuji
Dobrý den,
z většího množství knih, které sirotčince zmiňují, spíš ale pod heslem ochranovna mládeže, jsme vybrali na ukázku několik textů, viz níže. (Mezi ochranovny ale mnohdy spadají i ústavy, které mají za úkol výchovu 'narušené mládeže', mladých delikventů.)
Pod heslem sirotčinec:
Workhouses, pracovny pro chudinu, v nichž chovány též děti. Ve-
liké sirotčince městské. Zhoubné následky pracoven a touhy po re-
formě. Sirotčince anglické a veliký rozměr dobročinnosti soukromé.
. Zřízení anglických „homes", domovů pro děti opuštěné, ve kterých
zaveden systém rodinný. Ústav ve Farninghamu, v Ilfordu a jiné.
Zpráva podaná parlamentu, v níž se žádá o všeobecné zavedení sy-
stému rodinného do ústavů vychovávacích. Hnutí směřující k umisťo-
vání dítek do rodin soukromých, komitéty dozorčí; (Boarding-out Com-
mitees.) Irsko a Skotsko.
...
Systém rodinný ve vychovávání sirotků, který vznikl ve Švýcarsku, rozšířil se brzy po Německu a za nedlouhou dobu dosáhl největšího vývoje a rozšíření i v Anglii.
V Anglii každý chudý měl právo na podporu "Poor taxe", zavedené královnou Alžbětou, které byl dán podnět ke zřizování "Workhouses" pro zahálčivou chudinu.
Veřejné mínění anglické nepřálo zřizování nalezinců, vznikly soukromé ústavy; velký londýnský nalezinec po nějaký čas ale dostával podporu z parlamentu. V Anglii ale nejsou instituce veřejné, podobně jako ve Francii. Péče o sirotky a děti opuštěné byla na obcích.
Děti, jichž výživa veřejnosti připadala, byly:
1. sirotci, a k těm počítány i děti rodičů, kteří nemohli plnit svých rodičovských povinností (nemocné, neduživé),
2. děti opuštěné,
3. děti dočasně přijaté, tzn. děti rodičů, kteří sami v té době hledají uplatnění
Všecky tyto kategorie dětí umisťovány v domech pracovních zároveň s dospělými tuláky a neduživci.
Právě veliké rozšíření zmíněných Workhouses po celé Anglii bylo příčinou, že nebyla potřeba zvláštních ústavů jen pro děti, jako v jiných zemích, vznikaly později.
V 18. století vzniklo v Londýně 5 velkých sirotčinců, teprve v pozdějších letech vznikaly další a další soukromé sirotčince. Bylo to hlavně na základě poznání, v jakých podmínkách 'mravní nečistoty' žijí sirotci v pracovních domech.
Ústavy v Londýně nazývány Metropolitan Schools (District-Schools a Separate-
Schools); bylo jich tu r. 1876. 16, a v největším z nich bylo až 1600 dětí obojího pohlaví.
Problematika následků Workhousů, vzrůst tuláctví dětí, byla probírána v novinách, v roce 1862 na mezinárodním kongresu. Veřejné mínění zatracovalo dávat děti do Workhousů (v roce 1867 tam živořilo 39 939 dětí mladších 10 let..
Následovala veliká reforma.
"Z ústavu, vzniklých v minulém století, vyniká zvláště Orphan
Working School. Protektorem spolku tohoto jest královna, jakož
i princ Waleský. Spolek má tři ústavy: Senior School, Junior
School a Convalescent Home pro zotavení dítek chorých; počet
chovanců jest nyní 580, vydržováni jsou jen z příspěvků dobro-
volných — roční příjem spolku jest přes 17.000 lib. st. Dítky při-
jímají se od narození a zůstávají do 14 roků..."...
Čerpáno z: ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie. Ochrana chudé a opuštěné mládeže: rozhledy po lidumilství v Evropě. Praha: Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek, 1887.
S. 98 - 105
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:0bd09ee6-0ac1-42a4-b783-4e481a07a793
V níže uvedeném textu je podrobný popis jedné anglické výchovné školy, zda se jedná ale přímo o sirotčinec, není patrné.
Výchovné školy na venkově v Anglii.
... článku sepsaného prof. Dr. F. Drtinou pro 4. čís. Naší Doby.
Z obsahu toho registrujeme následující: Anglický pedagog dr. Cecil Reddie v r. 1889 za-
ložil v Abbotsholmu venkovský ústav výchovný, který nazval New school (nová škola). Vý-
chova provádí se tam dle těchto zásad: Chovanci vstávají o šesté hod. ranní; celé tělo o
mývají studenou vodou ; potom následuje krátký tělocvik, ranní krátká pobožnost (zpěv,
četba bible neb jiných knih nábožensky a mravné povznášejících). Snídaně jest prostá, ale vydatná: kakao, chléb, máslo...
...
O půl deváté je čtvrthodinná pobožnost: čte se něco z bible.
Náboženství jako zvláštnímu předmětu se nevyučuje; co jest v náboženství kulturně historického, učí se v dějepisu.
Podobných ústavů má Anglie již několik. Ústavy ty provádějí myšlenky Rousseuaovy, Rabe-
laisovy, _Komenského...
Čerpáno z: Škola našeho života: měsíčník věnovaný praxi škol malotřídních a zájmům stavu učitelstva venkovského. Velká Čermná u Borohrádku: Josef Smrtka, 4.5.1909.
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:a701f030-5dc6-11e8-afe6-005056825209
Spolek „Ochrana opuštěných dívek" si přál, aby sněm, zemský výbor a příslušné samosprávné a obecní instituce zajistily, aby dívky opuštěné nebo zanedbané svěřovaly se ústavům spolkovým.
...
"Ve krátké době otevřena bude ochranovna v Lobči, která nyní
se zařizuje, a v níž možno umístiti as 30 dívek; také ochranovna
v Černovicích mohla by se rozšířit pro větší počet chovanek...
Jen tenkráte bude spolku možno rozvinouti činnost větší, když
jiné obce a okresy, následujíce příkladu města Prahy, budou svěřovati
spolku dívky za určitý plat roční, ..
Spolek „Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek" ve stano-
vách svých vytkl sobě za úkol pátrati po opuštěných a zanedbaných
dívkách a pečovati o jich řádné vychování zejména zřízením ochra-
novny dívčí a také šířiti idee pro zachránění opuštěné a zanedbané
dívčí mládeže...
Ty sirotčince, které dosavad jsou zřízeny, a jediná ochranovna
dívčí v Čechách — jaká to kapka do moře bídy českých dětí! Pro
všecky ty tisíce dívek, které u nás hynou bídou ze všech nejhorší,
opuštěností mravní, my dosud nic jiného nemáme než ten skrovný
a chudičký útulek pro sedm dívek v Černovicích, jenž zřízen byl
hlavně společným úsilím několika nemajetných učitelek, které —
chudý samy — obětovaly, co mohly.
V celém království Českém... není více
dítek v ochranovnách než 26 hochů v Libni, 10 hochů ve Vinohradech
a 7 dívek v Černovicích..."
Čerpáno z: ČERVINKOVÁ-RIEGROVÁ, Marie. Ochrana chudé a opuštěné mládeže: rozhledy pro lidumilství v Evropě. Praha: Ochrana opuštěných a zanedbaných dívek, 1887.
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:3b1158dd-1c5d-45b1-aade-66c28a66735c
Další zdroje, hesla péče o dítě, nalezince, ochranovny, sirotčince:
Seznam obcí, kde jednotlivé ústavy fungují....
Vedle všech uvedených ústavů a zřízení existuje po Čechách celá řada soukromých, většinou drobných spolků, jež mají za účel pečovati o mládež po velmi rozmanitých stránkách:
pečují o výživu a ošacení mládeže, o vánoční nadílky, různé polévkové spolky apod.
na př. různé polévkové spolky atd.
Zdroj: FOUSTKA, Břetislav. Péče o dítě: sociální postavení evropské mládeže a její ochrana. Praha: Jos. R. Vilímek, [1915].
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:cb9c62a2-f224-4b17-a14d-161efb983f83
První ústavy pro zanedbanou mládež vznikly v Anglii a Spojených státech amerických.
Švýcarská filantropie jim kolem roku 1840 dala jméno: Rettunghäuser, Rettungsanstalten, domy záchranné, ochranovny."
Rakouský občanský zákoník z roku 1811, umožňující odebrání ohroženého dítěte rodině, položil legislativní základ péče o mládež.
Domovský zákon z roku 1862 (novelizovaný o 37 let později) prohlásil péči o chudé a o dobročinné ústavy za povinnost obcí.
Ustanovení bylo rozvedeno zákonem o domovském právu v České a Moravskoslezské zemi z roku 1863 a zemským zákonem pro Čechy o zaopatřování chudých z roku 1868.
0 děti bez rodiny (tedy o děti mravně nejvíc
O děti bez rodin (tedy o děti mravně nejvíc ohrožené) se tak měla postarat jejich domovská obec, ačkoli její možnosti i prostředky byly velmi omezené.
Skutečně funkční systém sociální péče o nezletilé se však začal vytvářet až bezprostředně před první světovou válkou , plně se rozvinul po vzniku samostatné republiky.-
Od osmdesátých let 19. století institucí pro rizikové skupiny dětí přibývalo. Po vzoru Anglie a Švýcarska vznikaly v německých zemích ochranovny mládeže, zpočátku společné pro mládež "mravně zanedbanou" a chudou...
Zdroj: LENDEROVÁ, Milena. Radostné dětství?: dítě v Čechách devatenáctého století. Praha: paseka, 2006.
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:bec39510-c13e-11e5-bef4-005056827e51
Další doporučená literatura:
VITÁSKOVÁ, Kateřina. Etopedie: vybrané okruhy etopedické problematiky. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2005.
http://10.5.1.36:8080/search/handle/uuid:110dc070-2fb8-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
12.04.2021 08:00