-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jakou rychlostí pluje mrak při normálním větru?
Dobrý den,
odpověď z odborných kruhů:
"Těší mne, že ... vznášíte dotaz. Nuže, pokusím se Vám odpovědět, byť otázka je to trošku zapeklitá. Pohyb oblak je určován mnoha prvky, ale zásadní význam má ten, který se týká příčin vzniku příslušného oblaku. Rozlišujeme 10 základních druhů oblaků z nichž některá jsou oblaka ryze frontální, jiná mají spíše lokální charakter a vznikají vlivem místní konvekce (výstupných proudů) nebo vlivem orografie (vynucený výstup vzduchu podél výrazné terénní překážky). Frontální oblaka se pohybují takovovou rychlostí, jakou rychlost má proudění vzduchu v příslušné atmosférické vrstvě. Toto proudění s výškou obvykle roste, protože klesá hustota vzduchu a z toho pramenící tření. Vysoká oblaka druhu cirrus, která obvykle bývají spojena s čelem teplých front, se pohybují cca 60 km/h. Oblaka nimbostratu, která tvoří hlavní oblačnou masu teplých front, pak cca 30 km/h.
U studených front je to podobné. Rychlost pohybu oblaků středního patra, zejména altocumulus, pak lze odhadovat na 40-60 km/h, stejně jako nízká frontální oblačnost stratocumulus nebo cumulus. Někdy se ale vyskytnou v hluboké brázdě nízkého tlaku i rychle se pohybující studené fronty druhého druhu, jejichž rychlosti mohou dosahovat i 80 km/h. V některých místech atmosféry pak pozorujeme i tzv. jet streamy (tryskové proudění), kde jsou ve velkých výškách rychlosti větru dokonce několik stovek km/h. Zde se mohou vyskytovat jen oblaka cirrus, která jsou tímto prouděním unášena. Oblaka vzniklá vlivem místních podmínek, jako je výrazná konvekce nebo orografie, se obvykle z místa svého vzniku dále nepohybují a setrvávají zde. Pozorovateli se však ale může zdát, že oblak je v pohybu, ale často je to jen zdání, jež vyvolává pohled na dynamičnost konvektivních oblaků. Slohovitá oblaka lze obecně zařadit do skupiny pomaleji
se pohybujících avšak opět záleží, jaké podmínky v příslušné vrstvě panují, protože tato oblaka (s výjimkou druhu status) jsou opět oblaky frontálními.. Status je pak místní oblak, tzv. deka, která vzniká ponejvíce vlivem inverze a setrvává nehnutě na místě, dokud není podmíněn vznik konvekce nebo dokud nedojde k výměně vzduchové hmoty např. přechodem studené fronty.
Jak vidíte, odpovědět na tak jednoduchou otázku není vůbec snadné a spíše než hovořit v obecné rovině je potřeba řešit případ od případu přímo v reálných podmínkách."
Geografie. Geologie. Vědy o zemi
--
Městská knihovna Ústí nad Orlicí
14.03.2008 10:40