-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
chci se Vás prosím zeptat na slavný obraz Únos Leukippových dcer. (Proč vlastně k tomu únosu mělo dojít a jak později ten případ dopadl.) Případně, zda-li o té době pojednává nějaká kniha.
Děkuji Vám za Vaši laskavost
Dobrý den,
příběh vychází z řeckých bájí a pověstí, jedná se o dobu cca 1400 před n. l., viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Th%C3%A9seus. Král Peries v Messénii, syn Aiolův, měl čtyři syny Tydarea, Ikaria, Afarea a Leikippa. Afareos a Leikippos zůstali v Messénii, ostatní bratři hledali štěstí v Lakedaimonu.
Tyndareos a Leda měli čtyři děti: Kastora a Polydeuka (dvojčata, synové boha Dia, posléze došlo k rozdělení dvojčat: Polydekes byl i nadále brán jako syn Dia a byl nesmrtelný, zatímco Kastor byl považován za syna Tyndarea a byl smrtelný). Stejně tak Helena byla dcerou Dia, zatímco Klitaimestra byla dcerou Tyndarea. Polydeukes (Polux) a Kastor byli nejznámějšími hrdiny starověku, Polux zápasil a Kastor krotil koně.
Když Theseus unesl jejich sestru Helenu ze Sparty, vydala se dvojčata do Attiky sestru osvobodit. Helenu osvobodili a odvedli sebou do zajetí v Aithru.
Nejslavnější je boj dvojčat se syny jejich strýce Afarea a jeho manželky Areny, dvojčaty messénskými: Idaem a Lynkeem. Problém nastal, když si čtveřice příbuzných nespravedlivě rozdělila kořist (stádo). Polux a Kastor vtrhli do Arkadie a druhým dvojčatům sebrali nejen svůj oprávněný podíl, ale i část stáda navíc. Poté se schovali do vykotlaného dubu a čekali na bratry. Lynkeus měl vynikající zrak, takže Kastora ve vykotlaném dubu spatřil a ukázal ho bratrovi Idovi, který Kastra oštěpem propíchl. Pollux pronásledoval dvojčata a za pomoci otce Dia je zabil. Polluxova láska k bratrovi byla tak silná, že se vrátil k bratrovi a prosil otce Dia, aby ho také nechal zemřít. Zeus se nad rozhodnutím syna smiloval a udělal i Kastra nesmrtelným. Oba bratři žili jeden den na Olympu s nesmrtelnými bohy a druhý den trávili v Hadu, v podsvětí.
Za manželky měli bratři dcery druhého strýce Laikippa: Kastor Hilaeiru, Pollideuk Foibu. Únos dívky byla určitá forma sňatku, posvěcená v pradávných dobách únosem Persefony, obzvlášť běžná v Lakónii. Spartští Dioskúrové (Kastor a Polydeukés) šli v tom smrtelníkům příkladem. Údajně měli v rodině ještě další dvojčata: sestřenice, dcery Leukippa, druhého Tyndareova nevlastního bratra. Dívky se nazývaly Leukippovny ve smyslu nebeských „Bílých hříbat“. Za jejich fyzického otce byl pokládán bůh Apollón a dostaly jména, která vystihovala dvě měsíční fáze: Foibé, „Čirá“, znamenala novoluní, a Hilaeira, „Radostná“, úplněk. Foibé prý byla také Athénina kněžka, Hilaeira kněžka Artemidina. Obě sestry po únosu porodily manželům po jednom synovi.
Později měly svatyni ve Spartě, vedle domu, který byl považován za svatyni Dioskúrů. K únosu Leukippoven došlo na posvátném místě zasvěceném bohyni Afrodite. Hrály si tu s družkami, když je Kastor s Polydeukem vyzvedli do svého vozu. Podle vyobrazení jednoho attického vázového malíře byli Zeus s bohyní lásky u toho: schvalovali únos, kterým podle spartského obyčeje obě božské dvojice uzavřely sňatek.
Doporučená literatura:
• VÁCLAVEK, Matouš. Pověsti hellenské a římské. s. 50. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:1645d357-af1c-491c-b87b-906728c13c47
• KERÉNYI, Karla , BINDER, Jan. Mytologie Řeků. Praha: OIKOYMENH, 1998s. 85. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:262a5cd0-9d81-11e4-b69d-5ef3fc9ae867
• KRAMER, Samuel Noah, ed. Mytologie starověku. 1. vyd. Praha: Orbis, 1977. 446 s., [16] s. obr. příl. Stopy, fakta, svědectví. Brožovaná řada.
• LISOVÝ, Igor. Podzimní listí na vodách Acherontu: průvodce antickou mytologií s přihlédnutím k náboženstvím starověku. Vyd. 1. Ostrava: Repronis, 2013. 560 s. ISBN 978-80-7329-359-8.
Umění, architektura, muzeologie
--
Národní knihovna ČR
24.08.2020 08:00