Mohu mít doplňující otázku? Jak to bylo s korunovačními korunami? Byli římští králové korunováni stejnou korunou jako císařové? Děkuji.

Dobrý den, odpověď jsme Vám poslali na e-mail. Služba PSK

Dobry den, bylo by mozne tu odpoved zde zverejnit, myslim, ze je zajimava pro vice ctenaru, dekuji, Jan P.

Odpověď zveřejňujeme:
Dobrý den,

ve středověké Evropě propůjčovala panovníkovi jeho legitimitu teprve řádně vykonaná korunovace jedinou správnou korunou na jediném správném místě řádným, tzn. k tomu oprávněným korunovačem (Coronator). Ve Svaté říši římské mohl být zvolený král korunován výhradně rýnskokolínským arcibiskupem a to v Cáchách - a od 16. století ve Frankfurtu - říšskou korunou.
Korunovace francouzských králů pak probíhala v Remešské katedrále.
Ve středověké střední a západní Evropě (pod vlivem Germánů) měli právo udělovat královský titul (často dědičně, ale vyskytovaly se i výjimky) římsko-němečtí císařové a v zemích nepodléhajících císařům papežové - Polsko, Anglie atd.

Poslední římský (římskoněmecký) král, který se nechal korunovat v Cáchách, byl Ferdinand I. Slavnostní obřad se uskutečnil 11. ledna 1531. Jeho následovníci byli již korunováni ve Frankfurtu nad Mohanem a to již rovnou jako císařové. Jedinou výjimkou byla korunovace Rudolfa II. - 1. listopadu 1575, která proběhla v Řezně.
Vůbec posledním korunovace se uskutečnila 14. července 1792, kdy byl ve Frankfurtu nad Mohanem korunován František I.

 V roce 1508 se za souhlasu papeže poprvé začal titulovat jako zvolený římský císař na císaře nekorunovaný římský král Maxmilián I. Habsburský. Všichni jeho nástupci pak užívali tohoto titulu už od své korunovace na římského krále, případně od faktického nástupu na trůn. Od té doby tedy císařové podstupovali pouze jedinou korunovaci, obvykle ve Frankfurtu nad Mohanem, po níž se rovnou titulovali jako zvolení římští císařové. Ještě v roce 1530 se však volený římský císař Karel V. nechal papežem korunovat na císaře, čímž se stal vůbec posledním korunovaným císařem Svaté říše římské.

Korunovaci na římského krále předcházela volba, uskutečněná říšskými kurfiřty.
Od volby až po korunovaci nesla nově zvolená hlava říše titul římského krále. Teprve po korunovaci (případně po faktickém nástupu na trůn, tj. po skonu předchozího císaře) příslušel novému panovníkovi titul římského císaře. Během korunovačního obřadu byly užívány říšské korunovační klenoty.

Za panování východofranského krále Oty I. Svatá říše římská de facto vznikla jeho císařskou korunovací, ke které došlo roku 962. Důležité bylo, že Ota I. ovládl již před tím část severní Itálie a byl korunován italským králem. Roku 1033 se součástí říše stalo burgundské království. Od té doby tvořila říši tria regna = tři království : Německo, Itálie a Burgundsko. Panovník, který byl řádně zvolen německým králem, měl nárok být korunován také italským králem (železnou korunou Langobardů) a burgundským (arelatským králem). Posledním arelatským králem byl Karel IV., který roku 1378 daroval burgundské království francouzskému korunnímu princi Karlovi (budoucímu králi Karlu VI.). Za Františka II. Habsburského říše roku 1806 formálně zanikla (František již roku 1804 přijal titul císaře rakouského).
Zdroje :
Rapp, F. Svatá říše rímská. Praha : Paseka 2007 Brooke, Ch.N.L.Evropa středověku.Praha : Vyšehrad 2006 Svatáříše římská.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1l
mince.cz/Koruna_svate_rise_rimske.htm
https://cs.wikipedia.org/wiki/Koruna_(klenot)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hodnostn%C3%AD_koruna
https://cs.wikipedia.org/wi[…]5%A1e_%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9
https://cs.wikipedia.org/wiki/Korunovace