-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den,
Jan Amos Komenský v Orbis Sensualium Pictus uvádí v kapitole o včelařství, že "když roj odletěti chce, přivolává se zpět cinkáním na měděnici a zavírá se do noveho úlu". Komenský ve Fulneku dle tamní kroniky sám včelařil, i z Orbis Pictus je patrné, že včely zná. Reagují ale včely opravdu takto na zvuk? Lze je přivolat?
Dobrý den,
citlivost ke zvuku je v říši hmyzu velice různá. Některé druhy vnímají jen chvění vzduchu tykadly, zatímco jiné mají složitější struktury s vibrujícími membránami, které zesilují fonoreceptorické nervy, podobně jako je tomu u lidského ucha.
Hmyzí „uši" jsou však schopny zachytit mnohem širší rozsah zvukových frekvencí, než dokáže naše ucho.
Zdroj: Hmyz. Praha: Svojtka & Co, 1999. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:21ef5d80-2146-11e4-8e0d-005056827e51
Otázka sluchu u včel je poněkud komplikovaná. Můžeme hned úvodem říci, že nemáme dosud přesné odpovědi na otázku, zda včely slyší, ani mají-li sluchové ústrojí vůbec, neboť to, co se považuje za sluchové ústrojí, je někdy oprávněně považováno za ústrojí smyslu rovnováhy (statické ústrojí).
Za sluchové ústrojí je považováno někdy strunkové či chordotonální ústrojí. Bylo nalezeno v horní části holeně. Je celé ukryté pod chitinovým krunýřem.
Podobné ústrojí bylo nalezeno u kořene tykadel. Základem strunkových ústrojů jsou sensilly, označované jako scolophor či strunka. Od tibiálního nervu se odděluje kužel smyslových buněk. Spodní konec těchto buněk vybíhá v čípky, které jsou vetknuty do buněk, ležících pod nimi a které tvoří tzv. „čepičku“. Tato druhá řada buněk je připevněna к protilehlé stěně holeně několika vrstvami buněk přídatných. Strunkové ústroje jsou kožního původu. Vyvinují se v osmém dnu po položení vajíčka. Sedmnáctého dne je již ústroj zcela hotov. Nacházíme jej u všech tří pohlavních forem ve stejném stupni rozvoje.
Strunkové ústroje jsou ústrojím statickým a snad mají i schopnost vnímat zvuk.
Pozorování, zda včela slyší, nejsou jednotná. Včelaři-praktikové jsou přesvědčeni, že včela slyší. Včely vydávají zvuky, a proto se včelaři domnívají, že je včela musí též vnímat.
Mladé matky týtají a kvákají. Odpovídají si. Bylo zjištěno asi 20 různých tónů.
M. Kuntsch říká:
„Výstřel v blízkosti úlu nevyruší včel v nejmenším a naopak, lehké zakašlání do česna je pobouří."
(Včelařské otázky, český překlad z r. 1928, s. 24).
Naše znalosti o sluchu včel jsou naprosto neuspokojivé, založené většinou na dohadu a nikoliv na přesném a průkazném pokusu a pozorování...
většinou na dohadu a nikoliv na přesném a průkazném pokusu a pozorování,
Zdroj: TOMŠÍK, Boleslav, SVOBODA, Jaroslav, Lisý Eduard. Včelařství. Praha: nakladatelství Československé akademie věd, 1953. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:5de3eb70-adda-11e2-8c63-5ef3fc9ae867
Cinkání, hřmocení a střílení.
Slyšíte obyčejně, ba dočtete se i v knihách, že cinkání a hřmocení jest zbytek staré pověry a že se tím ničeho nedosáhne.
Pozorujeme-li však věc poněkud bedlivěji, objeví se nám v jiném světle.
Kdo slyšel vzlétající nebo přilétající královnu bzučeti, ví dobře, že zvuk chvěním křídel vyvozený liší se od zvuku dělnice i trubce...
A včely by tento zvuk neznaly lépe než člověk? A kdyby tu ani nebylo zvuku z chvějících se křídel, královna v roji týká, ne-li jindy, tož aspoň vcházejíc do nového obydlí.
V dávných dobách pokládalo se zvonění, klepání na kosy, střílení atd. za hlavní práci při rojení. Předkové naši asi nevěděli, že roj, než na vždy odlétne, zpravidla se zavěsí, ať se hřmotí nebo nehřmotí.
Usazuje-li se kdes roj a jiný právě vychází, dá mnoho práce, aby roj druhý nevletěl na první; obyčejně slétnou se přec. Jest jisto, že hlavně bzukot roje prvého přivábil roj druhý. V nynější době překvapujících vynálezů není nemožno, že co nejdříve vynalezen bude bzučící přístroj, který přiláká těkající roj na určité místo, včelařem vyhlédnuté.
Zdroj: VOHNOUT, František. Včelařova čítanka: soubor vědomostí týkajících se chovu včely medonosné. Praha: Zemský ústřední Včelařský Spolek, 1909. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:0084bb60-bbaa-11e3-87a3-001018b5eb5c
Na doplnění ještě několik odkazů na weby:
Vědci a studenti z Fukuoky se teď zaměřují na to, jak včely svoje tance vnímají, jak tyto informace třídí a jakou roli v tom všem hrají neurony v mozku.
Například už zjistili, že velkou roli při komunikaci pro včely hraje například i zvuk. Včely totiž tanec nesledují jen očima. Kromě tvarů a směrů pohybu, provází tanec i příslušné bzučení a vibrace těla, které včely rozklíčovávají pomocí orgánů s podobnou funkcí, jako mají naše uši.
A zdá se, že tento zvuk je pro včelí komunikaci mnohem důležitější, než se předpokládalo. Vedoucí výzkumu Hirojuki Ai je přesvědčený, že právě na zvukovou komunikaci budou včely spoléhat v době, kdy jsou v úlu a ve tmě.
Aiho tým zvuky a vibrace včel při tanci zaznamenal. Pak je včelám pouštěl v laboratoři a sledoval, jak na tyto zvuky neurony ve včelím mozku reagují. Podařilo se jim zjistit, že včelí mozek má několik rozdílných nervových buněk, které se chovají podle svého typu.
Vědci před sebou mají ještě spoustu práce, jsou ale přesvědčení, že výzkum včelího mozku může obecně pomoci lépe pochopit inteligenci jako takovou. Právě včelí způsob komunikace je totiž, jak píše Japan Times, dalším důkazem toho, že velikost mozku neovlivňuje míru inteligence nebo schopnost komunikace.
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/vcely-mozek-vedci-inteligence_1712020918_pj
Včela nemá uši, přesto zvuky vnímá. Zvuk je v podstatě vlnění, jsou to vibrace, které jsou včely schopné vnímat...
Včely vnímají vibrace tykadly a končetinami. Vibrace používají i ke komunikaci v úle. Včelí tanečky jsou jen na určitém místě v úle a jsou doprovázeny i vibrační fází, která rozkmitá celý plást. Včely na druhé straně plástu nebo i na vzdálenějším okraji plástu vibrace vnímají a jsou tak vyzvány, aby se šly „podívat“ na taneček kolegyně, který jí sdělí, kde je vhodná pastva.
http://ceskebudejovice.casd.cz/wp-content/uploads/2019/03/prezentace-vcela.pdf
Biologické vědy
--
Národní knihovna ČR
26.07.2019 17:32