rčení "Pít jako dán"

Text dotazu

Dobrý den,
již dlouho jsem přemýšlela, proč se v naší zemi říká "Pít jako Dán". Má to nějaký historický kontext a kdy toto rčení vzniklo?

Odpověď

Dobrý den,

úslovím "pít jako Dán" se ve svém rozhlasovém pořadu na rádiu Regina zabýval Michal Novotný. Výsledek jeho bádání k zmíněnému rčení je následující:

"Pokud jde o slovní spojení, která Slovník české frazeologie a idiomatiky uvádí v podobách vožralej, napařenej, zlitej jako Dán a pít jako Dán, neexistují k ním tak barvitá vysvětlení jako ke rčením, která dávají do souvislosti alkohol a Vlámy či Holanďany. Přesně řečeno neexistuje k nim žádné vysvětlení, přestože dnes jde myslím o rčení užívané častěji než předchozí dvě.

 

Jediné, co jsem se z knih dověděl, je, že Dánové se u nás do těchto souvislosti dostali až po druhé světové válce a že tu může jít o souvislost s Vlámy a Holanďany, protože Dánové jsou vlastně ze stejného koutu Evropy. Zajímavé určitě je, že všechna tři úsloví se, s jednou výjimkou, vyskytují jen v češtině, pouze Švédové říkají supa som en hollandäre, což znamená pije jako Holanďan. Jinak se sami Švédové vyskytují v německém přirovnání betrunken wie sieben Schweden, tedy opilý jako sedm Švédů. A ještě jeden národ figuruje jako opilecký - Francouzi říkají: pije jako Polák."

(zdroj: http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/191174 )

 

Rozšíření úsloví po druhé světové válce potvrzuje i článek z časopisu Naše řeč: "Ve střední a mladší generaci je běžné přirovnání pije jako Dán, které v Zaorálkově sbírce kupodivu obsaženo není (také příslušníci starších generací toto rčení většinou neznají, snad proto, že se rozšířilo asi až po druhé světové válce)." ( http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5669 )

 

Další použité a doporučené zdroje:

* ČERMÁK, František, HRONEK, Jiří a MACHAČ, Jaroslav. Slovník české frazeologie a idiomatiky. 1, Přirovnání. 2., přeprac. a dopl. vyd., V nakl. Leda vyd. 1. Praha: Leda, 2009. 507 s. ISBN 978-80-7335-216-5.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

16.05.2013 14:57

Krtekk píše:
Středa 29.07.2015 21:47
Ve skutečnosti tady je ještě jedna obecně známá verze. Při obléhání Kodaně (již si nepamatuji kterém, bylo jich povícero) byli poslední vojáci obklíčeni v budově dnes již starého pivovaru. Neměli přístup k vodě a tak pili pouze pivo. Obléhání přežili... Svezte se lodičkou a uvidíte a uslyšíte víc :)
Marek Štěpán píše:
Středa 09.05.2018 13:04
Dobrý den, momentálně žiji v Dánsku a moje vysvětlení tohoto rčení spočívá v tom, že podobně jako další severské národy jsou Dánové v celkově značně rezervovaní ve sdílení osobního života a drží si odstup od lidí, které neznají. V běžných životních situacích, kde jsou nuceni komunikovat, tj. na poště, v obchodě atd. mohou působit zdrženlivě, ale zároveň jsou velice věcní, slušní a efektivní. Pro některé Dány je alkohol prostředkem, jak se uvolnit a otevřít přátelům nebo novým lidem. Je zcela normální, že se jeden večer budete v restauračním zařízení dobře bavit s Dánem jako "nejlepší kamarádi" a druhý den vás prakticky nebude znát. Osobně si to vysvětluji místním chladným klimatem, který je chladný a studený. Na druhou stranu, pokud získáte důvěru Dána či Dánky, budou vaše přátelství brát opravdu vážně.
K tomu, jak je na severu chápána zdvořilost, připojuji ještě odpověď ze serveru Quora na otázku Proč jsou seveřané tak "chladní" (anglicky):

Why are Nordic people so cold and unwilling to have social relations especially with foreigners or with people they do not know?

Katja Kaila
Katja Kaila, Lives in Finland

Answered Jan 17

When I came back to Finland after spending one year in the Caribbean, I had a hard time adapting to the cold.

Not so much to the climate (even if there was a remarkable difference for sure).

It was more the mental climate I had trouble adjusting to.

It has taken me lots of processing to understand something about the differences, but finally I feel that I can understand the beauty of both cultures (the Latin American and the Nordic).

It all comes down to different ways of being polite.

According to the Politeness Theory[1] , in cultures characterized by positive politeness people tend to show politeness by connecting with each other, while in cultures characterized by negative politeness people rather show respect to other people by not disturbing them.

In practice, positive politeness can in my experience manifest itself in the following ways:

not leaving people alone
making sure people feel welcome
offering company without stopping to ask if it’s needed, so that other people don’t feel lonely
not paying much attention to personal space
not necessarily paying much attention to puctuality (if you have to choose between stopping to talk to someone and being punctual, the former is considered more important)
prioritizing connecting and communication to other people’s privacy or sleep
not necessarily protecting other people from loud sounds (prioritizing sharing a nice moment with your friends)
As a whole, people consider it much more important to communicate to other people that they are cared for and that they are not alone than respecting their individuality, freedom and privacy.

Negative politeness—and this is important to understand—is not being impolite, it just manifests itself in different ways. For example:

not disturbing other people by interrupting what they were doing, unless necessary
not intruding into someone’s company if not asked
respecting the personal space of other people by not drawing too near them
not taking too much space in the street or in public transportation
appreciating other people’s precious time by being punctual and going straight to the point
appreciating other people’s need for privacy by not asking personal questions, not visiting anyone without invitation, and not making suggestions if rejecting them would be awkward
respecting other people’s need for peace and quiet by not making too much noise
For someone who comes from a positive politeness culture, negative politeness may seem rude and cold.

It’s important to know that the aim is to be respectful, just the ways of showing it are different.

There might naturally be some real issues, too. The politeness theory doesn’t excuse being aggressive or hostile. There are rude people in every culture.

However, I hope it helps to look at the seemingly cold and indifferent behaviour of the Nordic people through the lens of different kinds of politeness.

Not everything that looks unfriendly or unpleasant is aimed at making you feel unwelcome. It may be question of showing respect in a way you are not used to.

[1] https://en.wikipedia.org/wiki/Politeness_theory

Zdroj: https://www.quora.com/Why-a[…]ith-people-they-do-not-know

Tak na zdraví! Marek Štěpán
Přidat komentář

Pokud chcete přidat komentář, zadejte jej do formuláře níže. Nejsou povoleny žádné formátovací značky. Adresy na web nebo emailové adresy budou automaticky transformovány na aktivní odkazy. Komentáře jsou moderovány.

Kolik je 10 + 4?

Hledání v archivu