rčení - dělat něco ostošest

Text dotazu

Dobrý den,
už léta mi vrtá hlavou, jak mohlo vzniknout rčení „dělat něco ostošest“.
Nebo „o sto šest“ ? Nevíte náhodou? Nikde se mi to nepodařilo zjistit. Proč
zrovna 106?

Odpověď

Otázka původu fráze o sto šest byla řešena již v roce 1937 v časopise Naše
řeč (s. 282): „...otiskujeme zajímavou zprávu, kterou nám o původu rčení ‚o
sto šest‘ podal pan řídící učitel v. v. Ladislav Malý z Příbramě, ovšem s
nutnou výhradou stran její konečné platnosti: ‚R. 1880 jsem se přel s
přítelem K., že děvče, do jehož očí jsem se zadíval, nikdy nezíská. Kolega
se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to
času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často
připomínali rčením, že jde ‚o sto šest‘, a některý z kolegů je brzo zanesl
do vtipů Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu
třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to
rčení všeobecně známé.‘ Ověří-li se tato zpráva pana říd. uč. Malého,
poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se rčení běžné toliko jednotlivci
může rozšířiti po celém území jazyka.“

Vysvětlení p. učitele Malého však stále zůstává nepotvrzenou verzí.
Publikace S. Kovářové Proč se říká 222x (Alda, 2000) nabízí další možné
vysvětlení: „Podle jiného názoru však toto rčení vzniklo z výrazu ‚být s to‘
(= moci) a došlo k tomu následovně: říkávalo se totiž ‚pijme pivo, kdo s to
jest‘, což prý někdo žertem pozměnil tak, aby zůstal zachován rým, na ‚pijme
pivo o sto šest‘.“

Obecně je u většiny frazémů velmi těžké dohledat způsob, jakým vznikly,
jelikož se jedná o přenesená pojmenování. Spojení o sto šest mohlo být
zvoleno z rytmických a zvukomalebných důvodů, nepopíráme ale, že zde mohla
být ve hře jiná, např. významová hlediska-

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Knihovna Jiřího Mahena v Brně

Datum zadání dotazu

19.04.2012 13:37