-
To se mi líbí
-
Doporučit
dobrý den jmenuju se ... a zajímá mě kde všude jsou radikálové a jestli se k nám dostanou nebo ne a jestli stále budou přicházet další imigranti ? aby nás pak sami imigranti nevyhodily ? děkuju nashledanou.
Dobrý den,
mluvíme-li o radikálech, je třeba si nejdříve ujasnit, jaký typ radikalismu myslíme. Termín „radikalismus“ bývá často neprávem zaměňován s termínem „extremismus“. Pod termínem „extremismus“ se přitom chápe vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v ústavním pořádku. Extremistické postoje jsou způsobilé přejit v aktivity, které působí destruktivně na stávající politicko-ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou). Radikalismus je jednání či řešení, které „jde ke kořenu“ – může mít prvky extremismu, ale nevybočuje z ústavních pravidel.
V rámci politického extremismu rozlišujeme mezi tradičními formami, jako je levicový a pravicový extremismus, a později vzniklými formami extremismu, např. extremismus náboženský, ekologický a nacionalistický či extremismus středu. Pravicový extremismus odmítá rovnost všech lidí, pohrdá principem lidských a přirozených práv a demokratického ústavního státu, popírá individualismus a práva i svobody jednotlivce; projevuje se jednostranným vyšším hodnocením vlastního etnika, rasy, národa či jiné skupiny a je naopak zaměřen proti skupinám, které se odlišují. Levicové extremistické doktríny zdůrazňují fundamentální lidskou rovnost, kterou vztahují na všechny oblasti života (především pak oblast vlastnictví), proklamují nastolení nové formy zřízení, které charakterizuje „rozhodování lidu“, ztělesněné např. „diktaturou proletariátu“ nebo bezvládnou (anarchistickou) společností. Jak pravicový, tak levicový extremismus souhlasí s násilím jako revoluční formou boje k prosazení vlastní vize společnosti. Extremistickou scénu v České republice průběžně monitoruje Odbor bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR. Závěry z monitoringu jsou publikovány v tzv. čtvrtletních zprávách o extremismu, které jsou dostupné k volnému stažení na adrese http://www.mvcr.cz/clanek/ctvrtletni-zpravy-o-extremismu-odboru-bezpecnostni-politiky-mv.aspx. V souvislosti s ekonomickou krizí i s uprchlickou krizí se v posledních letech často mluví nárůstu pravicového extremismu v Evropě (viz např.: http://www.evropskehodnoty.cz/evropa-a-vnitro-v-roce-2016-terorismus-pravicovy-extremismus-a-ochrana-dat/; http://zpravy.idnes.cz/extremiste-tise-obsazuji-evropske-parlamenty-fqt-/zahranicni.aspx?c=A120507_123817_zahranicni_ts; http://tn.nova.cz/clanek/uprchlici-prepisuji-politickou-mapu-evropy-barvi-ji-do-hneda.html).
Dalším často diskutovaným problémem je otázka přítomnosti islámského náboženského extremismu v Evropě a jeho možného vztahu k možnostem integrace migrantů z Blízkého východu přicházejících v nových uprchlických vlnách. Dostupné výzkumy poukazují na to, že podpora pro islamistické militarizované organizace (jako například ISIS) je v islámském světě poměrně malá. Například dle výzkumu veřejného mínění provedeného na jaře roku 2015 americkou společností Pew Research Center vyloženě negativní vztah k ISIS deklarovalo téměř 100% obyvatel Libanonu, 94% obyvatel Jordánska, 84% obyvatel Palestiny a 74% obyvatel Turecka. V žádné ze zemí, v nichž byl výzkum prováděn, nepřevažoval pozitivní vztah k ISIS (nejvyšší míra podpory – 14% - byla zjištěna v Nigerii, i tam se ovšem 66% respondentů vyjádřilo proti islamistům a 20% nemělo na tuto otázku vyhraněný názor). Jako významnější bezpečnostní hrozba pro Evropu se jeví podpora pro ISIS mezi občany EU (dle odhadů by se mohlo jednat o desítky tisíc jednotlivců, kteří s ISIS sympatizují), z nichž několik tisíc dokonce na Blízkém východě přímo bojuje. Právě tyto lidé mají také ideální pozicí pro páchání extremisticky motivované trestní činnosti na evropské půdě. Jak píše analytik Josef Bouška, „není důvod pochybovat, že se do Evropy v imigrační vlně dostávají i sympatizanti Islámského státu“, avšak reálný dopad této hrozivé informace se nezdá tolik zásadní – posily z řad přicházejících uprchlíků mohou mít nyní pro islámský extremismus v Evropě jedině zanedbatelnou podpůrnou roli.
Kolem intenzity migrační vlny v roce 2015 koluje mnoho mýtů a nepřesných interpretací. V roce 2015 přišlo do Evropy cca 1 200 00 azylantů. V roce 2014 se jednalo o 630 000 lidí, v roce 2013 o 435 000 lidí. Oproti předchozím obdobím je pro situaci v roce 2015 charakteristické, že se problém příchodu většího počtu migrantů z Blízkého východu a Afriky přestal týkat výhradně oblasti Středomoří (Itálie a Řecka), nýbrž se dotknul i dalších států EU. Počet oficiálně podaných žádostí o azyl v EU se začátkem roku 2015 držel na úrovní 65 až 70 tisíc, k jeho významnému nárůstu došlo pak v letních měsících (94 140 v červnu, 120 085 v červenci, 143 955 v srpnu). Statistiky poukazují na to, že se nenaplnily obavy z rapidního navýšení počtu žádostí po srpnovém „otevření hranic“ Německem. Další vývoj situace je však těžké předvídat. Zdá se vhodné počítat s tím, že se počet běženců znovu zvedne v létě, kdy je pro mnohé z nich snadnější zdolat obtížnou mořskou cestu do Evropy. Mnohé bude také zaležet na vývoji politické situace ve válečnými konflikty zmítaných Sýrii a Iráku.
Česká republika doposud zůstávala spíše stranou problémů se současnou migrační vlnou – po otevření hranic Německem fungovala pro uprchlíky z Blízkého východu cestující tzv. „balkánskou cestou“ spíše jako tranzitní země pro cestu z jihu Evropy na Západ. Informace o podaných, udělených a zamítnutých žádostech o azyl (tzv. „mezinárodní ochranu“) shromažďuje a veřejnosti zpřístupňuje Ministerstvo vnitra ČR (viz http://www.mvcr.cz/clanek/mezinarodni-ochrana-253352.aspx). V roce 2015 zažádalo o azyl 1 525 lidí. V tomtéž roce vydalo MV ČR celkem 1 363 rozhodnutí ve věci udělení mezinárodní ochrany (z toho v 71 případech byl azyl udělen, v 399 případech byla prodloužena tzv. doplňková mezinárodní ochrana, která má dočasnou povahu; v 430 případech byl azyl zamítnut, v 463 případech bylo řízení zastaveno). Nejvyšší počet žádostí o azyl řešených v roce 2015 Českou republikou se týkal občanů Ukrajiny (694 případů). Na dalších místech pomyslného žebříčku se umístila Sýrie (134 případů), Kuba (128 případů), Vietnam (81 případu) a Arménie (44 případy). V případě Syřanů je pak zajímavé, že se 42% žádostí týkalo žen a dalších 33% - nezletilých. Ve srovnání se statistikami z posledních 25 let nebyl počet řešených žádostí o mezinárodní ochranu v roce 2015 příliš vysoký – například ještě v roce 2006 a azyl v ČR žádal oproti současnému stavu dvojnásobek lidí (vskutku rekordní v tomto ohledu byl rok 2001, kdy o mezinárodní ochranu zažádalo u nás 18 094 jednotlivců).
Ministerstvo vnitra zpřístupňuje i statistiky týkající se počtu cizinců s trvalým a přechodným pobytem na území ČR (http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx). K 31. ledna 2016 žilo v Česku 469 197 cizích státních příslušníků se zaevidovaným pobytem (z toho 264 669 mužů a 204 528 žen).
Z výše uvedeného vyplývá, že situace, kdy by přistěhovalců v ČR bylo tolik, že by „vyhodili původní občany“ je velmi nepravděpodobná. Počet cizích státních příslušníků žijících v ČR se totiž dlouhodobě drží na poměrně nízkých číslech. Zároveň i migrační politika České politiky je dosti přísná, a tak - zejména v případě žádostí o azyl – Ministerstvo vnitra každoročně velkému počtu žádostí nevyhoví.
http://www.etf.cuni.cz/OPPA-CZ/vp14.pdf
http://www.evropa2045.cz/[…]/napoveda.php?kategorie=7&tema=147
BOUŠKA, Josef. Data místo dojmů aneb Jak pracují čeští docenti islámofobie. In: Respekt.cz[online]. 8.3.2016. [cit. 14.3.2016.]. Dostupné z: http://www.respekt.cz/polit[…]-cesti-docenti-islamofobie.
Odbor azylové a migrační politiky MV ČR. Mezinárodní ochrana. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. © 2015 [cit. 14.3.2016.]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/mezinarodni-ochrana-253352.aspx.
Odbor azylové a migrační politiky MV ČR. Cizinci s povoleným pobytem. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. © 2015 [cit. 14.3.2016.]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx.
Geografie. Geologie. Vědy o zemi
--
07.03.2016 18:32