původ slova debžot

Text dotazu

Dobrý den,
s kolegyní jsme se probírali všelijakými vulgarismy, kterými nás jazyk český obdařil a rozpomenuli jsme se na šarmantní nadávku, kterou jsme používali naposledy tak na prvním stupni základní školy. Debžot nás natolik zaujal, že jsme se začali pídit po jeho původu, avšak nikde jsme se ho nedopátrali. Obracíme se tudíž s prosbou na vás, zdali by se vám etymologii slova debžot
nepodařilo rozluštit úspěšněji.
Předem děkujeme za vaši ochotu i u lehce pubertálního dotazu jako je tento.

Odpověď

Dobrý den,

přesný etymologický původ slova debžot se nám bohužel nepodařilo najít. V "Českém etymologickém slovníku" se toto slovo nevyskytuje.

Podle "Slovníku nespisovné češtiny" slovo debžot znamená hlupák a odkazuje na heslo debil, což znamená:

„1. nadávka, duševně méněcenný nebo i jen hloupý člověk, srov. debo, debža … výraz je spisovný jen v medicínském kontextu; lat. debilisneschopný“

V "Českém etymologickém slovníku" se nachází pouze původ slova debil:

„Z lat. dēbilis´tělesně slabý´“ 

Výklad tohoto slova však není jednoznačný, podle jedné teorie pochází slovo ze slova de-(de- většinou značí opak) habilis –schopný, aktivní. Podle dalšího výkladu by mohlo slovo pocházet z indoevropského slova bel- (silný).

Děkujeme za dotaz

Zdroje:

REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2001, 752 s. ISBN 80-859-2785-3.

REJZEK, Jiří. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. Vyd. 1. Editor Jan Hugo. Praha: Maxdorf, 2006, 413 s. ISBN 80-734-5086-0.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Knihovna Akademie věd České republiky

Datum zadání dotazu

17.12.2014 10:39