Původ slov Slovan,Morava a Slovensko.

Text dotazu

Prosím o vysvětlení původu a smyslu slov Slovan, Morava a Slovensko.

Odpověď

Dobrý den,

Slovan je ze staroslověnského slova slověnin' (množné slověne, genitiv slovan'), odtud Slovák (slovenský) a Slovinec. Dosud pevně nevyloženo (mohlo by ale souviset i se - viz svoboda). Do latiny Slavus slovanský; viz slavista.

Slavista odborník ve slovanských jazycích. Od latinského Slavus slovanský; odtud i slovo umělé Slávie (jako genius Slovanstva),

Svoboda všeslovanské asi prastaré složení ze svo- (svůj), starý druhotvar sloboda, vlivem slovo (protože jen svobodný člověk směl volně mluvit).

Zdroj: HOLUB, Josef, LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967.

Morava - slovensky: mokré travnaté místo; totéž je i název řeky a země. Původ nejistý.

Zdroj: MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997.

Morava - řeka a země

Slovan - národní hromadné jméno

Slovák - jedinec slovenského kmene, slovenského národa

Zdroj: TRÁVNÍČEK, František. Slovník jazyka českého. Praha: Slovanské nakladatelství, 1952.

Internetové zdroje:

Etymologie jména Morava

Morava je hydronymum, tedy jméno vztahující se k vodnímu prostředí; svým významem odkazuje na vodu, řeku, tok nebo močál. Etymologové se domnívají, že základ slova je indoevropského původu a řece jej dali již předkeltští obyvatelé jejího dolního toku.

Kořenem slova je mar či mor, což znamená voda/moře. Tento slovní základ lze porovnat s pojmenováním moře v některých starých jazycích - mare (latinsky), morje (praslovansky)… A zatímco toto označení se ve slovanských jazycích ustálilo pro pojmenování tekoucích vod, tak v germánských, baltských a románských jazycích se přiřazuje k vodám stojatým.

Základ jména Moravy použil již římský historik Plinius na počátku našeho letopočtu, když se ve svých spisech zabýval trasou Jantarové stezky, která napříč Moravou vedla. Tehdy ji označil jako Maro. O Moravě se přibližně ve stejné době zmiňuje i římský historik Tacitus a označuje ji jako Marus. V germánském prostředí byl slovní základ Mar rozšířen o hydronymum -aha (-ahwa), což znamená voda/řeka. Tak vzniklo označení Marahwa, Maraha či pozdější March. Slované koncovku upravili na -ava a první doložený zápis jména Morava v současném znění pochází z roku 1203.

Čerpáno z: HOSÁK, L., ŠRÁMEK, R. Místní jména na Moravě a ve Slezsku II. M-Ž. Praha: Academia, 1980.

http://tichychodec.blog.cz/1107/etymologie-jmena-morava

Slovan, Slované označuje příslušníky skupiny příbuzných národů indoevropského původu sídlících ve východní, střední a jižní Evropě, k nimž dnes patří Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Poláci, Lužičtí Srbové, Češi, Slováci, Slovinci, Chorvati, Srbové, Makedonci a Bulhaři.
Slovo je na úrovni označení jako Germán ap., jak uvádíme v archivu PSK, původ slova je nejasný.

Toto slovo je ve staroslověnštině doloženo ve tvaru slověnin, jeho pův. význam a původ nejsou jasné. Podle tradičních výkladů je spojováno se slovy jako: slovo, slyšet, slout a vykládá se jako označení pro toho, kdo srozumitelně mluví nebo slyší a rozumí.

Zdroj: výklad slova Slovan v Archivu PSK http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/slovan-etymologie

Etymologií slov Slovan, Slovensko, slovenština apod. se zabývá podrobněji kniha Dějiny spisovné slovenštiny…, kterou případně doporučujeme k hlubšímu prostudování.

PRAŽÁK, Albert. Dějiny spisovné slovenštiny po dobu Štúrovu. Praha: G. Voleský, 1922.

http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:96da72d0-31e4-11e3-b79f-5ef3fc9bb22f

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Datum zadání dotazu

30.10.2017 12:57