Původ příjmení HRANÁČ

Text dotazu

Dobrý den. Už léta se věnuji genealogii (s přestávkami) a nyní jsem narazil na webu na tuto stránku. Prosím o Váš názor na původ mého příjmení. Nejstarší nositele tohoto jména jsem našel v 17. století v Plánici a Nepomuku, následně pak ve vsích kolem, později v Plzni a po celé ČR. Na počátku 18. století už byli na Vyškovsku. Jedna zmínka je i v Praze už v 16. století, ale momentálně nemohu najít citaci po mém +otci.
Naše vysvětlení původu příjmení se týkalo fyzického vzhledu, případně umístění obydlí či povolání (hranice). Obojí je zřejmě špatně.
Děkuji Vám

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Příruční slovník jazyka českého uvádí k významu příjmení Hranáč:
hranáč, -e m. hranatý předmět (kámen, peníz atd.). Podél silnice bílé žulové hranáče stříbrně blyskotaly hranaté balvany. Rais. Minc. staročeská mince. Hranáč. peníz zvláštního způsobu, jejž Němci „Klippe“ jmenují. Pal. Zahr. jablko žebernatého tvaru. Gdánský, lužecký hranáč. Zool. čeleď ryb ropuškovitých (Cyclopteridae).
 Člověk mohutné, kostnaté postavy; petor. hromotluk, neotesanec. Staroch už osmdesátiletý, ale nezlomný hranáč, vysoký. Merh. Krejčí sic byl, leč hranáč jak silnv dub málem. F.Kvap. Sebeřme se hned [vzbouřenci] ...
zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. V Praze: Státní nakladatelství, 1935-1957, s. 957. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b2b52b952fe0022f308ff107697c24d5.

Též z apelativa, slova obecného významu slova hrana a příd jm. hranatý
zdroj:
MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Vyd. 2., upr. Praha: Agentura Pankrác, 2004, s. 69.
ISBN 80-86781-03-8.

Dále Dokulil uvádí, že slovo hranáč může být označením pro:
(1) názvy osob (pejorativně hromotluk)
(2) názvy zvířat (zool. čeleď ryb ropuškovitých)
(3) názvy rostlin (zahr. jablko žebernatého tvaru)
zdroj:
DOKULIL, Miloš. Jména nositelů vlastnosti. In: Tvoření slov v češtině: 2. Odvozování podstatných jmen. Praha: Academia, 1967, s. 281–406. Cit s. 326. Dostupné po přihlášení knihovním účtem (https://ndk.cz/knihinst) pouze ke čtení také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:0cc03b90-60c7-11e3-8c6a-005056825209.

Nebo příponou (sufixem) -áč se tvoří názvy nositelů vlastnosti, pojmenování osob, zvířat i věcí podle nějakého nápadného rysu. Česká obecná jména augmentativa ze substantiv, vyjadřující název nositele vlastností.
Zdroj:
SVOBODA, Jan. Staročeská osobní jména a naše příjmení.  Praha: ČSAV, 1964, s. 139. Dostupné po přihlášení knihovním účtem (https://ndk.cz/knihinst) pouze ke čtení také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:d22e9720-3b09-11e3-9dde-5ef3fc9bb22f.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

Plzeň-město

Knihovna

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni

Datum zadání dotazu

26.04.2023 10:42