Původ názvu "ruské kolo"

Text dotazu

Název "ruské kolo" je v češtině vcelku zažitý (podobně jako "ruské vejce" či "ruská zmrzlina") a nebýt letošní války, byl by vnímán i celkem politicky neutrálně, ačkoliv v jiných jazycích (snad kromě slovenštiny) nemá obdoby. Tato atrakce je pojmenována buď po panu Ferrisovi, nebo nějakým obecným, popisným názvem (obří, velké, vyhlídkové, panoramické), a pokud se užřvá označení původu, tak buď podle Vídně (v bulharštině) nebo podle Paříže (v severoevropských jazycích). V polštině se nazývá "ďábelským mlýnem", ale i přes tradiční polsko-ruské nepřátelství v tom asi není možné hledat souvislost s Ruskem, jako spíš zajímavé religionistické souvislosti (stejně jako u našich "´dábelských toustů" apod. - ďábel jako reprezentace zážitku, chuti, zajímavosti atd. v protikladu k nudné svatosti).

Kupodivu jsem ale nenašel žádné seriózní podložené vysvětlení, odkud se ten český název "ruské kolo" vzal. Našel jsem pouze dvě vysvětlení, která mají spíše povahu lidové etympologie:
- "ruští kolotočáři se velkou měrou zasloužili o jeho rozšíření" (https://www.jazyky.com/[…]/, 11. 2. 2011, anonymní redakční článek na jazyky.com
- "Moje babička se narodila v roce 1893. Ve svém mládí odjela za prací do Vídně, kde poprvé viděla v parku Prater Riesenrad - obří kolo. I na tehdejších pohlednicích je napsáno Wienner Riesenrad in Prater. Proto se velmi divila, proč se po roce 1948 začalo tomuto kolu říkat ruské. Proto se šla zeptat na MNV, proč se podobné kolo v pražských Holešovicích jmenuje "ruské". Na úřadě plném komunistů jí odpověděl ten nejchytřejší, že je to naprosto jasné. Je to překlad z němčiny - riesen = ruské, Rad = kolo". (Ontola.com, příspěvek podepsaný Oldřich Maudr, 14. 12. 2018, https://www.ontola.com/[…]/proc-se-rika-ruskemu-kolu-ruske-kolo)

Bylo by zajímavé tyto tradované výklady přezkoumat jako hypotézy. Kdy se vlastně toto sousloví v češtině začalo objevovat? Je možné, že by nějací Češi někdy mohli tuto atrakci vnímat jako provozovanou či šířenou ruskými kolotočáři? Je možné, že to označení vzniklo vlastně jako omyl, chybným překladem slova "riesen", a to v době, kdy znalost němčiny mezi Čechy ještě patřila k všeobecnému vzdělání? A nedá se někde dohledat a doložit nějaké serióznější vysvětlení? Třeba že v Česku (Československu) byl v rozhodné době popularizován nějaký ruský exemplář tohoto zařízení a bylo mu přikládáno nějaké prvenství? Kdy se tyto atrakce v českých zemích poprvé objevily a jak se o nich tehdy psalo?

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz.

Je pravda, jak uvádíte i Vy, že na volném internetu se nenachází takové vysvětlení původu názvu ruské kolo, které by bylo jednoznačné a podloženo relevantními informačními zdroji. Vysvětlení nenabízejí ani různé slovníky českého jazyka nebo odborné články. Možná vysvětlení původu, která uvádíte ve svém dotazu, se nacházejí v záznamu na české wikipedii, proto předpokládáme, že jsou Vám známé (https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A9_kolo). Pokusíme se nyní těmito hypotézami o původu názvu zabývat a zároveň odpovídat na Vaše doplňující otázky.

Jednou z hypotéz je, že kolu se začalo říkat ruské až po roce 1948 v souvislosti s mezinárodní geopolitickou situací Československa. Tato hypotéza se však ukazuje být nesprávná. Při vyhledávání v digitální knihovně Kramerius jsme objevili zmínku o ruském kole na území Čech již z roku 1912. Noviny Venkov přinesly zprávu o tom, že v rámci „Severočeské výstavy v Mladé Boleslavi“ bylo postaveno ruské kolo. Rovněž o organizaci výstavy informovaly Národní listy: „Zábavní park byl během posledních dní doplněn několika podniky, koncem tohoto týdne postaveny budou: ruské kolo, palác přeludů, čertovo kolo.“

(Zdroje:
Národní listy. Praha: Julius Grégr, 5.7.1912, 52(183). ISSN 1214-1240.
Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 04.07.1912, 7(154). ISSN 1805-0905.)

Zdá se, že zábavné atrakce byly součástí podobných velkých akcí v českých zemích už před první světovou válkou a po vzniku první Československé republiky tomu nebylo jinak. Na mezinárodním vzorkovém veletrhu v Praze v roce 1921 se v tzv. „veselém koutku“ nacházelo mimo jiné i ruské kolo.

(Zdroj: České slovo: ústřední orgán České strany národně sociální. Praha: J. V. Klofáč, 08.09.1921, 13(207). ISSN 2694-7129.)

Zmínky o ruském kole se v rozličném kontextu v novinách objevují během celého meziválečného období. Záznamy vyhledané v digitální knihovně uvádíme chronologicky:

-Na staročeském posvícení ve Vršovicích nechybělo ani vysoké ruské kolo.

(Zdroj: Expres. Praha: Jiří Stříbrný, 18.09.1930, undefined(216). ISSN 1804-8846.)

-Ruské kolo jako atrakce na pražské matějské pouti – zde použito i označení „americká houpačka“: „Ruské kolo, jemuž jsme kdysi říkali americká houpačka, vás tu vyveze do závratné výšky.“

(Zdroj: Expres. Praha: Jiří Stříbrný, 23.02.1935, undefined(46). ISSN 1804-8846.)

-Ruské kolo pořád plně obsazeno na matějské pouti.

(Zdroj: Polední list. Praha: Tempo, 1935-1936, 9. sv. 51 ISSN 1804-8838.)

-Ruské kolo na matějské pouti i krátce před vojnou.

(Zdroj: Večer: lidový deník. Praha: Roln. tiskárna, 03.03.1938, 25(52).)

Ruské kolo se následně objevuje i na první povojnové matějské pouti.

-„Takové ruské kolo překonalo již generace, a přece tam rádi nasednete s celou rodinkou.“
(Zdroj: Práce: [Čechy]. Praha: Deník Práce, 20.02.1946, 2(42). ISSN 0231-6374.)

-„Na „ruské kolo“ je takový nával, že musíte čekat tři, čtyři jízdy, než se některý z vozíků uprázdní.“
(Zdroj: Osvobozený Našinec: deník čsl. strany lidové : list pracujícího katolického lidu. Olomouc, 26.02.1946, 79(48). ISSN 2571-2225.)

Ruské kolo tedy bylo pod tímto názvem známou zábavnou atrakcí již několik desetiletí před rokem 1948.

Další hypotézou o možném původu názvu ruské kolo je ta, že to byli právě ruští kolotočáři, kdo tuto atrakci rozšířil v Evropě. Toto tvrzení se objevuje také ve studentské závěrečné práci zabývající se Londýnským okem, kterou jsme vyhledali prostřednictvím portálu theses.cz (https://theses.cz/).

Autor práce uvádí, že počátky menších zábavních kol se datují již dříve. Asi v 17. století se v Bulharsku objevují tzv. kola potěšení, dosahující výšky několika metrů, nejčastěji tvořená z dřevěných profilů nesoucí proutěné židle po svém obvodu. Kolo bylo poháněno mužskou silou. Dalšími zeměmi provozujícími tuto atrakci byly Indie, Rumunsko, Turecko, Anglie, ale i Rusko. Podle autora se původní konstrukce kola dostala do Evropy zejména přes Rusko a soudí, že právě proto se v některých zemích stále používá označení ruské kolo (neodvolává se ale přitom na zdroj).

(Zdroj: HUŠEK, Martin. Londýnské oko [online]. Brno, 2015 [cit. 2022-11-28]. Dostupné z: https://theses.cz/id/w0i2ap/. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně.)

Studentská závěrečná práce na podobné téma ve slovenštině, vyhledaná přes portál crzp.sk (https://cms.crzp.sk/), podobně uvádí zmínku o existenci „pleasure wheels“ v Bulharsku ze 17. století a uvádí i další informace o historii konstrukce kola, vysvětlení názvu ale nenabízí.

(Zdroj: BENKO, Ján. Statická a dynamická analýza ruského kolesa [online]. Košice, 2015 [cit. 2022-11-28]. Dostupné z: https://opac.crzp.sk/?fn=detailBiblioForm&sid=E75B5E22D326BA6A99AA97CFFF20. Diplomová práca. Technická univerzita v Košiciach.)

Není však pravdou, že tento název pronikl jen do českého a slovenského jazyka. Také v němčině je známý název „Russenrad“ (anebo též „Russische Schaukel“) označující právě tuto zábavnou atrakci. Spojuje se zejména s Oktoberfestem v Mnichově, kde patří k tradičním zábavným atrakcím od roku 1925. Německé zdroje uvádějí, že tyto atrakce byly populární již mnohem dříve v Rusku a v Turecku. Německá wikipedie se domnívá, že název je odvozen podle toho, že nápad na sestrojení takové atrakce pochází z východní Evropy ze 17. století.

(Zdroje:
https://oktoberfest-guide.com/attractions/russenrad/
https://wiesnkini.de/attraktionen/russenrad/
https://de.wikipedia.org/wiki/Russenrad)

Na základě informací, které se nám podařilo dohledat, se přikláníme k vysvětlení, že na ustálení pojmenování ruské kolo měl vliv původ atrakce. Několik zdrojů uvedlo, že předchůdci prvního velkého ruského kola (sestrojeného G. Ferrisem v roce 1893 v Chicagu) se objevovali ve východní Evropě, resp. v zemích na východ od Evropy. Je tedy možné, že tato atrakce byla do Evropy přinesena z východních zemí, například i rusky mluvícími představiteli. A jelikož se pojmenování ruské kolo vyskytuje i v německém jazyce, zdá se nám nepravděpodobné, že by šlo o chybu překladu názvu Riesenrad, což je pojmenování známého historického kola ve vídeňském parku Prater.

Každopádně však i naše stanovisko je založeno pouze na hypotetickém vyhodnocení nám dostupných informací. Uvedené zdroje nejsou vědeckými ani akademickými zdroji a neopírají se o stoprocentně důvěryhodné prameny. Vnímejte proto, prosím, naši odpověď zejména jako snahu zodpovědět Váš dotaz v co největší míře. Pro získání odborného a vědeckého stanoviska Vám doporučujeme obrátit se na Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR (https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html).

Pro zajímavost ještě uvádíme, že v roce 2017 vyšel v novinách Právo článek o paní Jaroslave Paldusové, která už více než 40 obsluhuje tramvaj v pražské ZOO, a v článku uvádí, že její tatínek byl provazochodec a prý přivezl do Prahy první ruské kolo. Paní Paldusová si ale nepamatuje, kde stálo.

(Zdroj: Právo: nezávislé noviny: Praha - hlavní vydání. Praha: BORGIS, 23.05.2017, 27(118). ISSN 0032-6569.)

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

28.11.2022 08:00