-
To se mi líbí
-
Doporučit
Rád bych se zeptal, jakého původu je označení názvu Křemže. Kromě České republiky jsem viděl takový název obce i např. v Rakousku. Je to podle křemenů v potoce?
děkuji předem za odpoveď
Dobrý den,
původ místního jména Křemže je hodně zajímavý a nedá se říci, že by se vědci shodli na jednom tvrzení.
Křemže v Čechách se nachází poblíž Českého Krumlova nad Křemžským potokem (nazývaný též Brložský potok).
Tamní osada se ve 13. století také nazývala Smilenburg "Smilův hrad" nebo Smilenberg podle svého pána Smila. Jméno Křemže se objevuje v polovině 14. století. Příbuzná a od původu stejná jména nacházíme jinde, např. jméno hornorakouské řeky Krems; řeka Krems (a její dva pramenné toky Grosse Krems a Kleine Krems) v Dolních Rakousích a nad jejím ústím do Dunaje leží město Krems; Krems, osada v Bavořích u St. Oettingu nad řekou Innem; Kremsbrücken, osada severních KOrutanceh při ústí potoka, nad jehož horním tokem leží osada Innerkrems.
V Čechách máme nejstarší doklad tohoto jména v adj. Křemežný potok z roku 1263, jež znamenalo Křemežský potok - srov. místní jméno Hradečno, Komorno apod. , kde je přípona -ný, -ní ve významu -ský.
Z dokladů vysvítá, že jméno měly původně řeky a že teprve od nich přešlo na osady nad nimi založené. Kde osada neleží nad řekou, tam bylo jméno přeneseno. Tyto řeky a osady jsou většinou v krajích německých. Ale z germánštiny ani němčiny nelze toto jméno vysvětlit. Před Němci sídlili v oněch krajích Slovan, jen v bavorské osadě nikoli. Před Slovany však žili v oněch krajích Keltové. Proto upozornil W. Steinhauser na irské slovo crem "česenek", takže předpokládané keltské jméno Kremisa mohlo znamenat "česneková řeka", jež protékala krajinou s česenkovým porostem. několik druhů česenku roste u nás divoce. Příponu -isa nalézáme také v jiných předbavorských jménech řek.
Naše jméno se vyskytuje v krajích, kde dosud Slované žijí anebo kde kdysi žili, tak často, že se již z tohoto důvodu nabízí dohad, že bylo původu slovanského. To prohlašují jak Steinhauser, tak i E. Schwarz. Tento dokonce připomíná, že podle zakládací listiny kremsmünsterské z r. 777 žili tam Slované. Do vlastních Bavor mohlo naše jméno přece být teprve přeneseno.
Jeho slovanský tvar by byl Kremъža. ... Dodnes se setkáváme s krátkým tvarem krem, z něhož máme místní jméno Křemyž a následně Křemže. Všechna staroslovanská slova končila samohláskou, bylo tedy také kremъ, a to s příponou -ža dalo jméno Kremža. To pak bylo od cizích písařů zapisováno nepřesně Cremisa, Cremisia, Cremsa apod. (opsáno Profous, díl II, 1949, s. 383-385)
Uvedená publikace zmiňuje ještě podrobnější vysvětlení především gramatického vývoje jména či ukázky pojmenování v různých obdobích. Pokud byste tedy měl zájem o bližší zkoumání uvedeného jazykového jevu, doporučujeme Vám knihu podrobněji prostudovat. Pro skutečně odborné analýzy je možné kontaktovat Jazykovou poradnu Ústavu pro jazyk český AV ČR (http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/).
PROFOUS, Antonín, ŠMILAUER, Vladimír a SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947-1960. 5 sv.
Geografie. Geologie. Vědy o zemi
--
Národní knihovna ČR
01.07.2015 12:58