-
To se mi líbí
-
Doporučit
Kdo byl prvním významným českým skladatelem klasické hudby? Jako významným myslím skladatele, jehož tvorba měla úspěch i v zahraničí.
Dobrý den,
najít prvního nejvýznačnějšího českého skladatele klasické hudby, není jednoduché. Jmen se nabízí hned několik.
Pojem česká hudba označuje jak hudbu, hudební kulturu a její projevy na území českého státu, tak českou hudbu za jeho hranicemi. Přesnější je však označení hudba českých zemí, neboť zahrnuje také hudbu českých Němců, hudbu českých Židů a polského kulturního okruhu. Časově sahá historie české hudební kultury asi do konce 10. století...
Důležitou etapou ve vývoji české hudby bylo baroko (17. a 18. století). Tehdy se hudba ustavila jako samostatný profesionální obor. Za první české hudební skladatele lze považovat barokní tvůrce jako byli Adam Michna z Otradovic, Heinrich Biber (český Němec), Jan Dismas Zelenka a Antonín Rejcha.
V Itálii působící Josef Mysliveček silně ovlivnil tvorbu mladého Wolfganga Amadea Mozarta. Další skladatelé byli Antonín Rejcha, Jan Dismas Zelenka, Jan Ladislav Dusík, Jiří Antonín Benda, František Xaver Richter, Jan Křtitel Vaňhal, František Xaver Brixi a Leopold Koželuh...
Mnoho českých skladatelů a hudebníků působilo v době hudebního klasicismu v zahraničí, zejména v německých zemích, kde ovlivnili další vývoj evropské hudby. Mezi ně patří např. Jan Václav Stamic, zakladatel mannheimské hudební školy.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_hudba
Josef Mysliveček, český hudební skladatel, nejvýznamnější český skladatel 18. století a významný představitel evropské hudby předklasicistického období v hudbě (jeho tvorby si váží např. i W. A. Mozart, s nímž po seznámení se v italské Bologni udržuje po roce 1770 přátelské styky); narodil se 9. března roku 1737 v Praze jako nejstarší syn v rodině mlynáře (nájemce vltavských Sovových mlýnů).
Vzdělání Mysliveček získává nejprve u jezuitů, poté studuje matematiku, statiku a hydrauliku (soukromě u J. F. Schora), v roce 1761 se pak stává (po otcově vzoru) mlynářským mistrem - rodinný mlýn ale nepřevezme (vzdá se jej ve prospěch bratra) a věnuje se pouze hudbě - skladatelskému umění se učí u F. Bendy a F. Habermanna, později pak u J. Segera, varhaníka pražského Týnského chrámu...
V roce 1763 odjíždí Josef Mysliveček do Itálie, kde se hodlá zdokonalovat v umění opery u benátského mistra G. B. Pescettiho - Itálie se pak stává Myslivečkovým druhým domovem.
V roce 1764 píše Josef Mysliveček svoji první (nedochovanou) operu; po jejím úspěchu je pak skládá pro Neapol operu - Myslivečkova sláva se vzápětí rozlévá po celé Itálii, českému skladateli se začíná přezdívat "Il divine Boemo" ("Božský Čech", též je znám pod překladem svého jména do italštiny jako Guissepe Venatorini).
Po úspěchu v Neapoli začíná patrně nejšťastnější období Myslivečkova života - Josef Mysliveček se účastní společenského života na té nejvyšší úrovni, získává značný majetek, jeho skladby jsou oblíbené a hrané.
V těchto letech vznikají ty nejlepší z Myslivečkových hudebních děl - Josef Mysliveček je autorem asi třech desítek oper, mnoha symfonií, divertiment, ale i církevní hudby, oratorií či mší - z oper jsou dodnes známé např. "Hypermestra" (L'Ipermestra, 1769), "Demetrius" (1773) či "Ezio" (1775), výsadní postavení mezi Myslivečkovými operami má pak opera "Olympiade" (1778), oslavující Řím.
Z církevní hudby Josefa Myslivečka jsou dnes patrně nejznámější jeho oratoria "Passio Jesu Christi" a "Abraham a Izák" (Abramo ed Isacco".
Konec sedmdesátých let 18. století pak znamená v Myslivečkově životě kritický zlom - po zranění, které utrpí při nehodě kočáru, se mu do ran v obličeji dostává infekce; celý rok pak Josef Mysliveček stráví v nemocničním ošetřování - výsledkem léčby není ale uzdravení, nýbrž znetvoření Myslivečkova obličeje - v této chvíli (rok 1778) se začíná Myslivečkův pád na dno společnosti.
Když pak opera "Armida" (1779), nesoucí se, na rozdíl od předchozích Myslivečkových děl, plných působivých a jasných melodií, v pochmurném duchu, sklidí divácký neúspěch, rezignuje Mysliveček na další tvorbu - dva roky nato, 4. února roku 1781, pak Josef Mysliveček, "Božský Čech", v naprosté bídě a zapomnění v Římě umírá.
Zdroj: http://zivotopisyonline.cz/josef-myslivecek-il-divino-boemo/
Rytíř Adam Václav Michna z Otradovic (asi 30. června 1600, Jindřichův Hradec - 16. října 1676, Jindřichův Hradec ) byl český raně barokní básník, hudební skladatel, sbormistr a varhaník. Jeho jméno je známo též ve zjednodušené formě Adam Michna a on sám podepisoval svá díla jako Adamus Wenceslaus Michna de Ottradowicz. Byl jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů a básníků 17. století, iniciátorem rozmachu české barokní hudební kultury a stal se inspirací mnoha dalších generací skladatelů pro rozvoj tradice české národní hudby.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_V%C3%A1clav_Michna_z_Otradovic
Jeden z vrcholných skladatelů evropského baroka Jan Dismas Zelenka: stále ještě zůstává nedoceněn jak ve světě tak i doma. Narodil se v Louňovicích pod Blaníkem roku 1679 a základy hudebního vzdělání získal u otce, později studiem v Praze. Své umění zdokonalil na studijních cestách ve Vídni a v Itálii. Většinu svého života strávil u drážďanského dvora, kde působil jako dirigent a skladatel. Jeho skladebné umění bylo vysoce oceňováno součastníky Telemannem i J.S.Bachem. Zemřel v Drážďanech roku 1745 a zde je i pohřben. Mnohé Zelenkovy partitury byly zničeny při bombardování Drážďan 1945. Po jeho smrti Zelenkovy skladby upadly v zapomnění a teprve v posledních desetiletích objevuje se jeho jméno na koncertních programech. O Zelenkovo znovuobjevení se mimo jiné výrazně zasloužila australská musicoložka Janice Stocgkit. To je jen jeden příklad z mnoha nedoceněných českých hudebních velikánů.
Zdroj: https://kovaricek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=471271
Hudba
Praha
Národní knihovna ČR
20.11.2018 09:25