-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kdy byl vynalezen vůbec první skleník (nikoliv první dochovaný). Děkuji.
Dobrý den,
první skleník, o kterém se nám dochovala zmínka, byl postaven v době římské.
Z knihy "Public Garden Management: a Global Perspective" volně překládáme:
První skleník se objevil v románských zahradách kolem roku 30 n.l., vytvořen byl pro císaře Tiberia. Strukturou se jednalo o prohlubeň (okolo s kamennými zdmi), která byla případně zastřešena. Tabulky skla nebyly v té době ještě známy, střecha tedy byla poskládána z malých kousků tabulkové slídy. Půda Tiberiova skleníku byla zahřívána zvířecím hnojem či ohni, jež byly zakládány kolem skleníku, pokud bylo potřeba. Ve speculariu (specularium), jak se skleníku říkalo, rostly růže, lilie a hroznové víno, důležitou pěstovanou plodinou byly i okurky, které Tiberius na doporučení lékařů či z vlastní vůle denně jedl. Filozof Seneca odsuzoval toto pěstování plodin mimo sezónu a poukazoval na to, že se jedná o akt proti přírodě. Úspěchy v pěstování rostlin pod "sklem" ve starověkém Římě byly později natolik neuvěřitelné, že středověký učenec Albertus Magnus, který tuto činnost Římanů podrobněji zkoumal, byl následně obviněn z čarodějnictví.
První opravdové velké skleníky se začaly stavět ve 13. století v Itálii. Následně se obdobné stavby začaly objevovat i v jiných částech Evropy.
Rozšíření pěstování tropických rostlin v 18. století podnítilo rozmach stavění tzv. oranžérií, tedy speciálních pavilónů/skleníků sloužících k přezimování tropických rostlin.
"První skleník, postavený v Americe byl dle zpráv čerpaných z "Popular Gardening" postaven v New-Yorku "a sice v r. 1764 a náležel M. James' Beckmanovi, 52. ulice. Skleník tento měl podobu čtverce a dostával světlo ze stran, měl totiž široká okna. Střecha byla plná a pouze místy opatřena světlíky. Zadní zeď měřila 4 metry výšky a přední pouze 21/2 metru. Od této zdi zvedala se šikmá zasklená plocha ku vodorovné zdi. Z tohoto popisu lze seznati, že se první skleník americký nelišil valně od našich starých skleníků, o nichž jde pověst a sice pravdivá, že se v nich dobře přezimují anglické pelargonie. "
(Zdroj: Časopis českých zahradníků, 1889, 3(4). s. 95)
Více informací k danému tématu naleznete v knihách:
* WOODS, May a SCHWARTZ WARREN, Arete. Glass houses: A history of greenhouses, orangeries and conservatories. London: Aurum Press, 1990. 216 stran. ISBN 1-85410-113-7. (v ČR dostupná ve fondu Knihovny FF UK v Praze: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006966371&local_base=SKC )
* MUIJZENBERG VAN DEN, Erwin W.B. A history of greenhouses. Wageningen: Inst. for Agric. Engineering, 1980. 435 s. (v ČR dostupná ve fondu Knihovny Antonína Švehly: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=008034293&local_base=SKC
Použité a doporučené zdroje:
* http://www.thediygreenhouse.com/the-history-of-greenhouses/
* https://www.tes.com/lessons/yNAQkcF2MLhCTQ/greenhouses-their-history-and-a-model
* Časopis českých zahradníků: rozhledy ve všech odvětvích zahradnictví : orgán Spolku zahradnického pro království České pro zvelebování zahradnictví v severovýchodních Čechách, sídlem v Jičíně a vzdělávacího spolku zahradnických příručí "Roezl". Praha: František Thomayer, 01.04.1889, 3(4). s. 95. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d5b4f5a0-76d8-11e8-bb44-5ef3fc9ae867
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Národní knihovna ČR
21.01.2020 22:03