-
To se mi líbí
-
Doporučit
Jak je pečováno o archeologické památky ve Ždánickém lese, jakožto na území lesů z pohledu lesníků a z pohledu archeologů. Jaká se k této problematice váže legislativa? Je důležitější zachovat les nebo archeologickou památku, kdo má hlavní slovo a jak probíhá spolupráce mezi lesy a archeology?
Ve fondu naší knihovny se nachází tyto knihy o archeologických lokalitách ve Ždánickém lese:
ČIŽMÁŘ, Miloš. Mohylníky ve Ždánickém lese = Barrow fields in the Ždánice forest. Brno: Ústav archeologické památkové péče Brno, 2014. Pravěk. Supplementum, 27. ISBN 978-80-86399-31-7.
MĚCHUROVÁ, Zdeňka. Konůvky - zaniklá středověká ves ve Ždánickém lese: srovnávací analýza nálezového fondu ze zaniklé středověké vsi Konůvky, kat. Heršpice, okr. Vyškov. Brno: Archeologický ústav Akademie věd České republiky v Brně, 1997. Studie Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně, 17/1. ISBN 80-86023-12-5.
MĚCHUROVÁ, Zdeňka. Zaniklá středověká ves Konůvky ve Ždánickém lese: archeologický průvodce po naučné stezce. Brno: Moravské zemské muzeum, 2002. ISBN 80-7028-186-3.
Soupis mohylníků byl proveden v rámci projektu Ministerstva kultury ČR „Evidence a dokumentace mohylových pohřebišť na Moravě“, řešeného Ústavem archeologické památkové péče Brno. O výzkum mohylníků ve Ždánickém lese se mj. zasloužil Emil Kolibabe (1874-1936), správce lichtenštejnských lesů z Bučovic (Čižmář 2014, s. 8-10).
Zhodnocení možností památkové ochrany mohylníků se věnuje článek MACHOVÁ, Barbora. Mohylová pohřebiště z oblasti Chřibů, Kyjovské pahorkatiny a Ždánického lesa: využití GIS a jednoduché statistiky z pohledu prostorových analýz. Studia archaeologica Brunensia. 2015, 20(2), 95-108. ISSN 1805-918X. Některé lokality byly prohlášeny kulturními památkami a „byla vyvinuta snaha o mezioborovou spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (Lesy ČR, s. p.), kde by byla v rámci projektu OPRL (oblastní plány rozvoje lesů) zařazena vektorová mapa, která by obsahovala veškeré archeologické komponenty v lesích. Tímto způsobem by byli lesníci informováni o jejich lokalizaci a nemuselo by docházet k jejich destrukci z důvodu nevědomosti lesníků“ (Machová 2015, s. 104-105).
Zaniklá středověká ves Konůvky je památkově chráněná archeologická lokalita (Měchurová 1997, s. 11; 2002, s. 35). „Vybudování naučné stezky by nemohlo být úspěšně završeno bez … zejména souhlasu vlastníků pozemků Lesů ČR Bučovice a Vojenských lesů, polesí Plumlov“ (Měchurová 2002, s. 35). Viz též článek MĚCHUROVÁ, Zdeňka. Naučná stezka zaniklou středověkou vsí Konůvky ve Ždánickém lese: kulturní a turistické využití archeologické lokality v regionu. In: Veřejná archeologie II.: příspěvky ke konferenci Archeologie a veřejnost 2005. Praha: Dryada, 2008, s. 69-76.
Legislativní možnosti ochrany a péče o archeologické lokality v lesních porostech obecně shrnuje článek WALDMANNOVÁ, Marcela. Archeologické lokality v lesních porostech. In: Veřejná archeologie III.: příspěvky z konferencí Archeologie a veřejnost 2006 a 2008 / Michal Bureš, Miroslava Šmolíková (eds.). Praha: Veřejná archeologie, 2013, s. 89-93. ISBN 978-80-905579-0-1. Památkový zákon č. 20/1987 Sb. stanovuje povinnost majitele kulturní památky (majitele pozemku, na němž se nachází archeologická lokalita) udržovat a chránit ji před poškozením (v souvislosti s lesnictvím např. těžká mechanizace při těžbě, výsadba) a nahlásit záměr stavební nebo obdobné činnosti (zalesnění nebo odlesnění pozemku) Archeologickému ústavu a umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu (s. 90-91). Článek dále popisuje spolupráci mezi Národním památkovým ústavem a Lesy ČR (s. 92).
Strategiím památkové ochrany archeologických lokalit v lesním prostředí se věnuje článek ČAPEK, Ladislav a Jan JOHN. Archaeology and the history of forests: approaches to the study of archaeological monuments in woodland environments and the conceptual design for their heritage protection. In: Archaeological sites in forests: strategies for their protection / Walter Irlinger, Grietje Suhr (eds.). München: Volk Verlag, 2017, s. 40-51. ISBN 978-3-86222-226-1. Článek uvádí hlavní kroky potřebné pro efektivní strategie památkové péče a pro udržitelné hospodaření v lesích na archeologických lokalitách nacházejících se v lesních oblastech (např. hodnocení historické a kulturní hodnoty, precizní dokumentace, řízení rizik, komunikace a spolupráce s lesními hospodáři, aktivní role v regionálním plánování rozvoje lesů, vzdělávání společnosti).
Další literatura k této problematice:
ŠABATOVÁ, Klára, Richard BÍŠKO, Jan KOLÁŘ, Barbora MACHOVÁ a Jan PETŘÍK. Archaeology or forestry - Do we really need to choose?: case study from the lowland woodland Tvořihrázský les in the Czech Republic. In: Archaeological sites in forests: strategies for their protection / Walter Irlinger, Grietje Suhr (eds.). München: Volk Verlag, 2017, s. 97-103. ISBN 978-3-86222-226-1.
SOKOL, Petr. Historie v lese: prostor lesa jako archeologická lokalita. Dějiny a současnost. 2006, 28(11), 41-43. ISSN 0418-5129.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
Archeologický ústav AV ČR, Praha
21.03.2022 13:48