Prosím o vysvětlení rčení "být na kaši", "ožrat se"...

Text dotazu

Dobrý den,
prosím o objasnění, jak se do češtiny dostala tato dvě rčení, podle pivovárečnické historie, bylo pivo určené i k vaření kaše a dalších pokrmů, je možné, že se tedy nejen pilo, ale i jedlo?
Děkuji MR

Odpověď

Dobrý den,

 středověké pivo bylo skutečně kašovité. Podle Vondruškové (2011, s. 70) se  konzumovalo z misek, z nichž se srkalo nebo jedlo lžící. Odtud podle stejné autorky pochází slovo ožrala a ožrat se, neboť se pivo ve staročeštině nepilo, ale žralo.  

Nepodařilo se nám zjistit, zda je nějaká souvislost mezi pivem a rčením „být na kaši“.  Kaše byla ve středověku oblíbeným jídlem a slovo kaše se tak objevuje v několika příslovích a rčeních, jak uvádí například Kašpárková (2011, s. 19) ve své závěrečné kvalifikační práci a Zaorálek (1963, s. 156-157). Slovo kaše se například používalo k popisu životních situací (ta mu nebude kaše vařit, navařit pěkné kaše…), k popisu životních etap (být na kaši, mastit kaši…) apod. Další možná použití najdete v práci Kašpárkové na stranách 18-19.

Použité zdroje

KAŠPÁRKOVÁ, Blanka. Názvy pro chléb a kaši ve slovanských jazycích. Historickosrovnávací studie [online]. 2011 [cit. 2015-03-20]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Pavla Valčáková. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/329101/ff_b/>.
VONDRUŠKOVÁ, Alena. Jařmo, parkán, trdlice aneb výkladový slovník historických pojmů, které upadají v zapomnění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 199 s. ISBN 978-80-247-3946-5.
ZAORÁLEK, Jaroslav. Lidová rčení. 2. uprav. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1963, 779 s.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Knihovna Akademie věd České republiky

Datum zadání dotazu

19.03.2015 17:56