Proč se v encyklopedických výkladech původu jména Tomáš píše "didymos" = "dubius"? To se přece "nerovná", tato slova mají jiný význam.

Text dotazu

Dobrý den,
u původu jména Tomáš se na Wikipedia uvádí, že základ tvoří aramejské Tóm, respektive Tómá (dříve te'ômá), které v překladu znamená „dvojče“, „dvojník“ nebo „blíženec“. A svatý Tomáš měl v Janově evangeliu přízvisko "didimos", což má v řečtině znamenat právě „dvojče“. Ovšem pak se v encyklopediích uvádí, že: „teómá“ mohlo pocházet z Tomášova sklonu pochybovat (didymus = dubius). Nerozumím té zkratce: didymus = dubius, jelikož ta slova mají odlišný význam.
Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

oba zmíněné výrazy se částečně překrývají ve svých významech, proto bývají zaměňovány.

Nehomérovský slovník řeckočeský (1892) uvádí výklad slova didymos: „ adj. δίδυμος (latinkou didymos) znamená dvojitý, dvojný ".

Výklad slova dubius dle Latinsko-českého slovníku (1937) zní takto : „ adj. dubius (du- <- duo (dva)) vychází z významu dvojatý, rozdvojený ".

Významy obou slov se proto překrývají (průnik množin významů slov "didymos" a "dubius" není prázdná množina).

Uvedená definice z české Wikipedie je skutečně nepřesná. Jméno Tomáš pochází z aramejského slova תיומא, které znamená "dvojče", stejně jako jeho řecký ekvivalent. Ovšem pozdější interpretace se rozcházejí v tom, zda Ježíš Tomáše nazval dvojčetem proto, že byl skutečně z dvojčat, nebo kvůli jeho nerozhodné, pochybující, "dvojí" povaze. To je ovšem biblická exegeze, nikoli etymologický výklad původu jména. 

Použité zdroje

LEPAŘ, František. Nehomérovský slovník řeckočeský. Mladá Boleslav: Karel Vačlena, 1892, 1181 s.
NOVOTNÝ, František, Josef SEDLÁČEK a Josef Miroslav PRAŽÁK. Latinsko-český slovník. Vydání desáté, nezměněné (nezměněný dotisk vydání devátého). V Praze: Nákladem Československé grafické unie a. s, 1937, XII, 1348 s.

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Knihovna Filozofické fakulty UK

Datum zadání dotazu

11.11.2021 10:56