-
To se mi líbí
-
Doporučit
Zdravím, měl bych dotaz týkající se propagace politických ideologií a trestního zákoníku. Nejsem si jist přesným zněním paragrafů, ale myslím že je tak nějak všeobecně známé že propagace ideologií propagující třídní, rasovou, náboženskou apod. zášť je trestné, stejně jako podpora zločineckých organizací. Zajímalo by mě proto proč je v Česku KSČM legální stranou (která je bohužel i v parlamentu) a veřejně propaguje komunismus který zavinil smrt desítek, možná stovek milionů lidí na světě a nikdo si na ně nedošlápne. No a naopak strany směřující k fašismu nebo národnímu socialismu (nacismu), jsou možná až vyhroceně zakazované a potlačované. Navíc, chápu třeba to že je nelegální zakládat stranu sympatizující s nacismem a jeho ideály, ale proč fašismus? Fašismu je více druhů a není to jednotná ideologie, nelze o něm tedy říct že fašismus je nutně nenávistná ideologie. Zavání mi to spíš politickým cílem než aby to chránilo občany. Jednoduše bych potřeboval vysvětlit, proč je v Česku legální KSČM hájící komunismus, ale v životě by zde nešlo založit obnovu, např. Sudetoněmecké strany kvůli podpoře nacismu, nebo fašismu. Předem vám mnohokrát děkuji za odpověď.
Dobrý den,
s Vaším dotazem souvisí dotaz "Proč je zakázaný nacismus, ale nikoli komunismus?", který byl již zodpovězen v rámci služby Ptejte se knihovny, viz http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/proc-je-zakazany-nacismus-ale-nikoli-komunismus.
Stejně jako výše uvedená odpověď bychom Vás rádi odkázali na příslušné vědecké pracoviště, které se tématem totalitarismu vědecky zabývá. Můžeme doporučit univerzitní pracoviště, Historický ústav Akademie věd nebo Ústav pro studium totalitních režimů.
Sami Vám můžeme nabídnout pouze stručný výtah z pro knihovnu dostupných zdrojů:
Sám jste zmínil trestní zákoník a jeho stanoviska vzhledem ke zločinům proti lidskosti. Hlava XIII Trestního zákoníku (Zákon č. 40/2009 Sb.) se vyjadřuje k trestným činům proti lidskosti, proti míru a válečným trestným činům. Konkrétně v § 405 o Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia se můžete dočíst: "Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta." V platnosti je také zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Zákon je tedy formulován obecně tak, aby obsáhl všechna genocida a zločiny proti lidskosti s výslovnou zmínkou o nacistických a komunistických zločinech.
Existence současné politické strany KSČM vychází z historického vývoje a zejména polistopadového vypořádání se s bývalým režimem. Co se týká samotné existence komunistické strany, veřejné mínění bylo po revoluci nikoli pro úřední zrušení strany, ale spíše pro její samovolný zánik.
V dekomunizačním úsilí lze za nejúspěšnější považovat restituce majetku zabaveného komunisty. Zdaleka ne všichni komunističtí zločinci byli uznáni vinnými. Lustrační zákon byl v praxi často nefunkční a případy, kdy soud opravoval osvědčení původně pozitivně lustrovaných osob, časté. Postupem času se také ukázalo, že postih bývalých spolupracovníků StB byl systematičtější než postih samotných důstojníků StB.
V některých evropských zemích se komunistické strany transformovaly ve standardní levicové strany, ale např. v Polsku, Maďarsku, Itálii či Švédsku nadále existují a fungují komunistické strany.
KSČM se prezentuje jako levicová strana zastávající zájmy sociálně slabých, snaží se o co největší míru přerozdělování, kritizují kapitalismus a obhajují socialistické zřízení. Z jejich programu zmizely po r. 1989 hesla jako diktatura proletariátu, třídní boj nebo změna společenského řádu násilím. Členská základna se v průběhu let po Listopadu neustále zmenšuje. Stabilní voliči se vyznačují zejména vysokým věkovým průměrem. Ze strany ostatních parlamentních stran je KSČM často kritizována, ačkoli ji musí s hlediska statutárního postavení respektovat. Nebezpečným faktem zůstává, že komunističtí poslanci často vystupují na obranu a poprání zločinů komunismu, čili jednají v rozporu se stávajícím právním řádem.
Další část vaší otázky se týkala fašismu. Fašismus je velmi široký pojem, neboť zastřešuje pravicové autoritativní režimy, kterých je značné množství. Fašismus postrádal jednotný program a vyznačoval se velkou pružností vlastních cílů. Mezi prvky fašismus patří nacionalismus, rasismus, korporativismus a iracionalismus. Zdůraznit je třeba revoluční politiku opřenou o mýtus záchrany či obnovy rasy a národa. Jak ukázala Hannah Arendtová, fašistický a komunistický model vlády vykazuje značné podobnosti - jde o totalitní státy, tedy autoritativní vlády jedné strany snažící se ovládnout všechny aspekty života. Nelze tedy souhlasit s Vaším tvrzením, že fašismus není nenávistnou ideologií. Obecně vykazuje několik znaků, kterými se řadí k totalitním ideologiím.
V ČR upravují vznik politických stran následující zákony:
. zákon číslo 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů
. zákon číslo 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpis
FURET, François et al. Komunismus a fašismus. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 2002. 276 s. ISBN 80-86130-21-5.
DRDA, Adam a DUDEK, Petr. Kdo ve stínu čeká na moc: čeští komunisté po listopadu 1989. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2006. 242 s. ISBN 80-7185-802-1.
https://www.psp.cz/docs/laws/1991/424.html
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fa%C5%A1ismus
https://cs.wikipedia.org/[…]/Komunistick%C3%A1_strana_%C4%8Cech_a_Moravy
Politické vědy. Vojenství
--
Národní knihovna ČR
13.11.2017 08:00