-
To se mi líbí
-
Doporučit
Dobrý den, chtěl bych se prosím zeptat, kdo byl přítel (homosexuální) Ludvíka II. Bavorského. Předem děkuji za odpověď. :)
Dobrý den,
homosexualita krále Ludvíka II. Bavorského byla dobře známá Ludvíkovu okolí a zjevně se našel značný počet osob z králova nejbližšího okolí, který chtěl z orientace krále těžit, takže o utajovanou společnost Ludvík nouzi neměl. Jednalo se především o sluhy, umělce a herce. Vášnivou, leč platonickou, lásku choval Ludvík II. k Richardu Wágnerovi, jehož oslovuje "Jedinečný" a napsal mu přes 600 dopisů. Z králových milenců lze jmenovat například Richarda Horniga a Josefa Kainze. Bližší informace naleznete níže:
"V roce 1864 otec předčasně umírá. V den korunovace sklízí Ludvík II. Bavorský všeobecný obdiv poddaných. Vypadá jako mladý bůh. Jemu devatenáct, je krásný, hrdý, vysoký tmavý brunet se zádumčivým a vášnivým pohledem. Je inteligentní, vážný, dbá o blaho svého lidu, rád by se stal moudrým a uznávaným panovníkem, jenže co naplat, táhne ho to jedině к umění. Prvním krokem samozřejmě je, že nechá na dvůr povolat Richarda Wagnera a od toho okamžiku už ho nic jiného nezajímá. Zahrne ho zlatém a úslužnostmi a očekává, že všichni na dvoře mu budou prokazovat úctu. Dopisy, které mu píše, jsou opravdovým vyznáním lásky. Po představení Tristana a Izoldy mu zašle lístek: „Naprosto jste mě dostal. Hořím touhou znovu zažít tu rozkoš, slast, potěšení. Sláva jejich tvůrci! Klekám před vámi. Snažně vás prosím, neopouštějte toho, kdo má jen Vás a Boha. Až do smrti a po smrti. Věrně Váš oddaný Ludvík.“ Korespondence těchto dvou mužů čítá přes šest set dopisů. Wagner této sžíravé vášně bezostyšně využívá. Co mu příroda nadělila jako géniovi v oblasti hudebního nadání, to mu ubrala na charakteru. Je samý vrtoch a marnivost, užívá si přízně, které je objektem. Chová se tak nemožně, že se veřejné mínění bouří. Kvůli tomuto hudebníkovi několikrát vypuknou nepokoje. Ludvík II. uvažuje o jejich potlačení, ale ustoupí a Wagnera v prosinci 1865 pošle pryč od dvora. To mu ovšem nezabrání, aby se s tím, kterému říká „Jedinečný“, scházel tajně."
Zdroj: BELLEMARE, Pierre a NAHMIAS, Jean-François. Hrozná pravda: 26 velkých záhad historie konečně vyřešeno. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009. 355 s. ISBN 978-80-7252-270-5.
"V roce 1866 je vyhlášena válka, rakousko-bavorská koalice je poražena ještě téhož roku pruskými jednotkami v bitvě u Hradce Králové. Tato porážka znamenala konec bavorské nezávislosti. Ludvík II. se definitivně přestal zajímat o světové události. Staral se už jen a jen o sebe. Měl totiž problém, svoji homosexualitu. Muži ho hrozně přitahovali, ale morální zásady mu bránily. Odtud ten neustálý boj, který ho sžíral. Jeho velkou láskou rozhodně byl Wagner, ale to nemělo budoucnost, neboť tento geniální hudebník miloval jen ženy. Tak vzal panovník zavděk mladými lidmi ze svého okolí, s nimiž navazoval krátkodobé vztahy doprovázené silnými pocity viny."
Zdroj: BELLEMARE, Pierre a NAHMIAS, Jean-François. Hrozná pravda: 26 velkých záhad historie konečně vyřešeno. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009. 355 s. ISBN 978-80-7252-270-5.
"Ludvík ale nakonec ustoupil naléhání vlády a bavorského lidu a rozhodl se oženit. Velmi půvabná Žofie by se svým hudebním nadáním téměř odpovídala královým nárokům, kdyby ovšem nebyla dívka. Žofie a vévodova rodina v Possenhofenu neměli o homosexuálních sklonech krále ani tušení, takže nevěsta byla udivená a samozřejmě zklamaná, když před ní Ludvík pořád couval. Zpěvu své „Elsy“, jak Žofii říkal, naslouchal raději z co největší vzdálenosti."
Zdroj: GRÖSSING, Sigrid-Maria. O trůn a lásku: moc dějin. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2010. 188 s. ISBN 978-80-249-1340-7.
"Na naléhání nevěstina otce vévody Maxe bylo zasnoubení nakonec zrušeno a Ludvík se mohl opět zcela věnovat svému štolbovi Richardu Hornigovi, kterému dával dokonce přednost před dvorním hercem Josefem Kainzem. Hornig byl nejen velmi ochotný, pokud šlo o intimní potřeby krále, vystupoval i jako jeho poradce v politických záležitostech, takže královi ministři dělali všechno pro to, aby ho odstranili z královy blízkosti."
Zdroj: GRÖSSING, Sigrid-Maria. O trůn a lásku: moc dějin. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2010. 188 s. ISBN 978-80-249-1340-7.
"Podpis Richarda [Horniga] je vedle Ludvíkova podpisu s datem 6. března 1872: "Při našem přátelství jsme si přísahali, že už v žádném případě před 6. červnem." A dále: "Právě za 2 měsíce tomu bude 5 let, kdy jsme se onoho blaženého 6. května 1967 seznámili, abychom se již nikdy neodloučili a jeden druhého neopustili až do smrti."
Zdroj: HERRE, Franz. Ludvík II. Bavorský: jeho život, jeho země, jeho doba. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2010. 367 s. ISBN 978-80-249-1428-2.
HERRE, Franz. Ludvík II. Bavorský: jeho život, jeho země, jeho doba. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2010. 367 s. ISBN 978-80-249-1428-2.
BUDINSKÝ, Libor. Tragédie slavných. Vyd. 2. Praha: Knižní klub, 2011. 184 s. ISBN 978-80-242-2876-1.
Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie
--
11.01.2016 21:08