-
To se mi líbí
-
Doporučit
Odkud pochází příjmení Gruner?
Dobrý den,
dle knihy Dobravy Moldanové Naše příjmení jsou příjmení Gruner, Grüner a Gryner odvozena od místního jména Grün.
• KNAPPOVÁ, Miloslava. Naše a cizí příjmení v současné češtině. Liberec: Tax Az Kort, 2002. 256 s. ISBN 80-238-8173-6.
V knize Německá příjmení u Čechů jsme v podkapitole Příjmení z místních jmen na území Saska (a Horní Lužice) dohledali, že příjmení Gruna může být odovzeno z místního jména v Sasku.
• BENEŠ, Josef. Německá příjmení u Čechů. 1.vyd. Ústí nad Labem : Univerzita J.E. Purkyně, 1998. Sv. 1-2. ISBN 80-7044-212-3 (brož.)
V knize Místní jména v Čechách jsme nalezli hned několik záznamů místního jména Grün a níže uvádíme OCR přepis:
„1. Grün, ves sv. od Aše: 1395 Grunnebey Neitperg, Gradl. ON. I, 108; 1417Grvn, t.; 1555 Dorf zu der Grüne (zuNeuberg und Asch), t.; 1785 Grün,Schaller II, 239.
2. Grün (lid. Greön), ves ve vysoké poloze jjz. od Belova nad Teplou: 1354 Beneda abt zu Tepel verkauft das Dorf die Grüne an Borssen und Slawken von Risenburch, Sedl. z A. tepel.; 1400 villa Grüne, LEr. VI, 129; 1518 ves Grun (k Bečovu), DD. 63/176; 1615 ves Gruenau, pode vsí Gruenau (к Bečovu), DZ. 188 N 14; 1615 ves Grunowa (t.), DD. 53/46; 1785 Grün,Schaller II, 152.
3. Grün, ves ve vysoké poloze (m. o.Lobzy) 4 (J km jv. od Falknova n. Ohří:1352 Münchgrün, z A. mníchov. Gradi.ON. 1, 109; 1523 Grün zum SchlosseElbogen, Sedl. z U. loket.; 1525 Grün zum Königsberger Halsgericht, t.;1553 Grynt a Sswanth, vesnice a dvory(к falknov. zámku), DZ. 11 G 21 ; 1654 ves Grüen, BR. 18/207; 1785 a 1847Grün, Schaller II, 46, a Sommer XV,29.Prvotní jméno Münchgrün vzniklo ze střhn. münch ‘mnich’ a grüen ‘palouk,háj, novina’ a znamenalo ‘mnišský háj’n. ‘mnišská novina’. Gradi. (ON. 1,108) sem kladl (a podle něho i Sedl.v rkp. slov. 1691) doklady pro Nothaftsgrün, jež patří ke jm. Birndorf (v. t.).Gradl však přece (t. 109) připouští možnost, že Nothhaftsgrün = Birndorf. Pro tuto rovnici se vyjadřuje Pelleter v Gesch. v. Falk. I, 53, a Hk. d. poi. Bez. Falkenau r. 1898 s. 119.
4. Grün, víska nad potokem (m. o.V. Šitboř) 11 km vých. od Chebu: 1224 decimas in Grün monii Waldsass.,Gradl. MEgr. č. 162; ок. 1299 Paulsdorfsche Lehen zu Grun, tarnt, č. 512; 1785 Eger: Grün, Schaller II, 217.
5. Grün (lid. off der Grie), ves podle potoka zjz. od Chomutova: 1543 (1490)Mik. z Lobkovic a s Hasištejnu za díl svuoj miti (psáno: mitj) má: w Malkowie, w zasadie, w Grnj- -, DZ. 2 F 5; 1518 Zasada, Grin (к Hasištejnu),DD. 62/397; 1638 zámek Hogkensdorff ( = Ahníkov) .. Blahuniow.., Grinu a Neydörffl, DZ. 146 J 10; 1787Grün, Schaller VII, 163.
6. Grün (okr. Kadaň), v. Hrzín!
7. Grün (okr. Nýrsko), v. jm. Zelená Lhota!
8. Grün, vesnička vedle Vildštejna к jv. : ok. 1299, Lehen des Gotfrid von dem Grünlein, Gradl. ON. I, 108;1395 Grunne bey Weylstein, t.; 1785. Gut Wildstein: Grün, Schaller II, 231.
Místní jméno Grün a jeho složeniny měly původně své uzavřené, určité území: jz. Sasko (Fojtství), Chebsko, Smrčiny a reuské díly Durynska, tedy území kmene a nářečí franského.
Odtud pak bylo od osadníků přenášeno také jinam. To slovo bylo rodu ženského. V jiných krajinách saských bývá za ně slovo Hain ‘háj’ (Th. Arldt,ZONF. 1929 s. 195). Podle výkladu Gradlova (ON. I, 103) die Grün bylo pole udělané z paseky (Reut). V mnoha starých pramenech se prý v názvu téže osady střídá -grün s -reut. Slovo Grün tedy již znamenalo ‘nové pole, novina’.“
• PROFOUS, Antonín, ŠMILAUER, Vladimír a SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947-1960. 5 sv.
Snad pro Vás tyto informace budou dostatečně zajímavé.
Pro doplnění dodáváme, že dle statistik je mužů s příjmením Gruner v ČR 33 a žen s příjmením Grunerová 35. Nejhustější je výskyt tohoto příjmení v okrese Broumov, průměrný věk mužů s tímto přímení je 40 a průměrný věk žen 38.
• http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Gruner/hustota/
Jazyk, lingvistika a literatura
--
Národní knihovna ČR
16.06.2016 08:59