Příjmení Antl

Text dotazu

Chtel bych vedet, jak vzniklo moje prijmeni a nebo co znamena dekuji Antl

Odpověď

Dobrý den,
Antl = odvozeno od Adama; Adam, původu hebrejského; odvozena jsou od něho tato příjmení: Adam, Adamec, Adámek, Adamík; Adamčík, Adamíček, Adamička, Adamičko,; Adamír, Adamíra; Adáček, Adášek, Antl. - Místní jméno Adamov.
Zdroj: KOTÍK, Antonín. Naše příjmení. V Praze: A. Kotík, 1894. 288 s.

Dle Wikipedie:
Vývoj příjmení v Českých zemích
Příjmení se někdy vyvinulo z příjmí nebo tzv. jména po chalupě. Historické přídomky neoznačovaly místo narození dotyčného, ale původ rodu (tak se např. Mikuláš Dačický z Heslova nenarodil v Heslově, ale v Kutné Hoře).
Povinné používání příjmení v českých zemích zavedla císařovna Marie Terezie. Tehdy si židé museli zvolit německé příjmení, nebo jim bylo určeno (často složené, jako Hauptvogel, Rothschild, Frühauf apod.). Jména jim byla určována často podle domovního znamení domu, v němž bydleli, nebo jejich místního původu (Taussig, či Taussinger – pocházející z Domažlic, německy Taus), jinde náhodně (dostávali také posměšná příjmení).

Pravopis s -au- na místě dnešního -ou- (Aujezdský, Autrata, Saudek, Auředník) nebo g místo j (Geržabek, Geřábek) jsou relikty tzv. bratrského pravopisu (vyslovované ou se psalo au), který byl v češtině opuštěn v polovině 19. století.
Po druhé světové válce vznikla v rámci snah o degermanizaci jazyka také vlna snah o počeštění („odgermanizování“) českých příjmení. Tak český jazykovědec profesor František Oberpfalcer-Jílek ve svém spisku „Počeštěme svá příjmení“ uvádí, že německé příjmení má asi sedmina obyvatel, přičemž k tomu došlo často „zvůlí vrchnostenských úředníků“, kteří česká příjmení poněmčovali a zapisovali do urbářů apod. v německé podobě (např. příjmení Hrnčíř zapsali jako Tefr, což je zkomolené Töpfer (něm. 'hrnčíř'). Jílek (který šel sám příkladem a německé příjmení Oberpfalcer si roku 1946 změnil podle jména otcovy matky na Jílek[1]) navrhuje čerpat při výběru nového příjmení z historie jmen ženských členů rodiny (manželky, babičky apod.). Změna příjmení byla ulehčena i státem: zatímco změna běžného příjmení stála 125 Kčs, změna německého příjmení stála pouhých 5 Kčs.[2

V roce 2014 žilo v ČR 399 Antlů. Zdroj: http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Antl/hustota/

Použité zdroje

 KOTÍK, Antonín. Naše příjmení. V Praze: A. Kotík, 1894. 288 s.
 http://cs.wikipedia.org/[…]/%C4%8Cesk%C3%A1_p%C5%99%C3%ADjmen%C3%AD

Obor

Jazyk, lingvistika a literatura

Okres

--

Knihovna

Národní knihovna ČR

Datum zadání dotazu

14.05.2015 09:38